Článek
Většina lidí jezdí do Vídně kvůli turistickým atrakcím: aby si vystáli tříhodinovou frontu na Sacher, vyfotili se u Hofburgu s koňským zadkem v záběru anebo jiná lákadla. Já už toto všechno mám za sebou, stále hledám něco nového.
Vídeň umí být skvěle zábavná, barevná i absurdní, vykašlete se na průvodce a jděte jako já, kam vás nohy ponesou.
Slíbila jsem si, že tentokrát minu všechny honosné paláce, neotevřu Google Mapy a zkusím město ochutnat jinak. Na cestu se jde přece jednoduše zeptat a povídání si s lidmi v cizím jazyku je pro mě báječná věc.
Moje první mise vedla k Hundertwasserhausu. Pokud máte rádi symetrii a pořádek, tak právě to tady nenajdete. Podlahy se tu vlní pod nohama, z oken rostou opravdové stromy a fasáda hraje všemi barvami. Je to dílo pana Friedensreicha Hundertwassera.
Hned naproti bytovému domu Hundertwasserhaus najdete Hundertwasser Village, uvnitř které se skrývá nákupní a gastronomická pasáž.

Nákupní pasáž
Narazíte tam také na veřejné toalety, které jsou známé pod oficiálním názvem „Toilet of Modern Art“ (Toaleta moderního umění).
Jsou vyhledávaným turistickým unikátem díky svému netradičnímu a hravému designu. Interiér zdobí pestrobarevné keramické obklady a vstup stojí symbolické 1 euro.

Cesta nahoru od veřejných toalet
Když se mi z těch vlnitých linií začala motat hlava, pokračovala jsem dál. Zastavila jsem se až u katedrály svatého Štěpána a prohlížela si ji zvenku, jenže mi zrovna žaludek začal vyhrávat koncert a tak…
...jsem to vzala nejkratší cestou na ulici Annagasse 3, kde sídlí Wienerwald. Je to restaurace, ve které si už roky dávám Original Wiener Schnitzel.
Když přede mě číšník položil talíř, spokojeně jsem se usmála. Byla jsem tam už několikrát, ale pokaždé mě to znovu překvapilo. Ten řízek je tak velký, že pod ním byl porcelán vidět jen maličko.
Tenký, dokonale křupavý, usmažený dozlatova. K tomu jako příloha bramborový salát a jedno ledové, hořké rakouské pivo, které tu mastnotu okamžitě spláchlo.
Byla to čistá gastronomická nirvána. Úplně jsem zapomněla fotit, a proto je řízek na mé fotce už rozjezený.

Original Wiener Schnitzel
Po dobrém jídle jsem se vydala procházkou dál, až jsem došla k ikonickým muzeím na Maria-Theresien-Platz – Přírodovědnému a Uměleckohistorickému.

Maria - Theresien - Platz
Kousek odtud, u MuseumsQuartier, to žilo. Potkala jsem cestou spoustu lidí, stánky s lokálním občerstvením i designovými doplňky, taškami a oblečením.

MuseumsQuartier
Nakonec jsem přeběhla na Mariahilfer Straße. To je přesně ta tepna, kde se míchá úplně všechno.
Místo bezhlavého vymetání obchoďáků jsem si prostě sedla na lavičku s kelímkem ice tea a jen tak pozorovala okolí.
Vidíte tu byznysmeny v oblecích za tisíce eur, jak na koloběžce kličkují mezi turisty, i místní ale i obyvatele různých kultur. Tahle lidská „zoo“ vás vtáhne víc než jakákoli galerie, opravdu je na co koukat.
Abych ale přiznala barvu, tak jsem přece jenom trochu utratila. Neodolala jsem svému oblíbenému obchodu TK Maxx, ve kterém jsem si pořídila dvoje parádní letní šaty.

Mariahilfer Strasse
Pak jsem zapadla do místního Starbucks, sedla si nahoru k oknu a dál sledovala ruch na ulici. Dva malí kluci tam zrovna hráli na schovávanou, zatímco jejich rodiče odpočívali na lavičce.
Protože mi do odjezdu zbývala ještě hodina a půl času, stihla jsem si udělat svých tradičních 40 minut na Duolingu.
Moje cesta pak už vedla rovnou k autobusu, který mě dovezl domů.
Vídeň není vůbec nudná, je to parádní město, ve kterém najdete to, po čem zrovna toužíte: ať už jsou to krásné parky, muzea nebo obchody.
Schválně, bez čeho se při návštěvě Vídně nikdy neobejdete vy?
Vyhrává u vás klasický Sacher, nebo raději ulovíte obří řízek jako já? Napište mi do komentářů, moc ráda si přečtu vaše tipy na příště!
Přidávám odkaz na můj další článek o Vídni:
A tento je z prodlouženého víkendu v Grazu:
❤️ Podpořte mě a sledujte můj profil na Seznam Médium: Giovanna Arancione - Médium.cz Každý týden vydávám nové články, tak ať vám neuteče můj příští cestovatelský průvodce! Stačí kliknout na tlačítko „Sledovat“.








