Jak neohrožená pirátská královna Grace O’Malley pokořila svět, kterému v té době vládli jen muži?

Pro Iry je dodnes legendární hrdinkou. Její poměrně dlouhý život byl plný mocenských bojů, intrik a rebelií ve prospěch rodného Irska. Na vrcholu své moci velela několika stovkám mužů, vlastnila početné loďstvo a celý život bránila své území proti rozpínající se anglické říši – to vše v době, kdy ve světě ovládaném muži často pro ženy nebylo místo.

Následuje dramatický příběh ženy, která se dokázala prosadit v drsném mužském světě 16. století a která se nakonec nebála vyjednávat z očí do očí se samotnou královnou Anglie.

Grace O’Malley (irsky Gráinne Ní Mháille) se narodila kolem roku 1530 v hrabství Mayo u mořské zátoky Clew Bay do rodiny gaelského náčelníka Owena O’Malleyho. Klan O’Malley ovládal toto pobřeží již po tři staletí a bohatl z obchodu s Francií a Španělskem – a také z pirátství, výběru poplatků a loupení na moři.

Od útlého dětství vyrůstala Grace na palubách lodí a učila se námořnickému řemeslu od nejlepších – od vlastního otce, který byl obávaným vůdcem a mořeplavcem. Podle místní legendy dokonce mladá Grace ostříhala své dlouhé vlasy, aby ji otec vzal na obchodní výpravu do Španělska (údajně tvrdil, že by se jí vlasy pletly do lan). Tímto smělým činem si vysloužila přezdívku Gráinne Mhaol neboli „Plešatá Gráinne“ – jméno, které se později v angličtině zkomolilo na Granuaile a stalo se její nesmrtelnou přezdívkou.

Dospívající Grace byla inteligentní, nebojácná a odhodlaná. Už jako mladičká dívka projevovala přirozené vůdčí schopnosti a tvrdohlavost. V době dospívání se však zdálo, že ji čeká spíš tradiční osud – provdat se a žít poklidným životem v domácnosti po boku manžela. Politická situace v Irsku se mezitím komplikovala. Anglický král Jindřich VIII. se v první polovině 16. století prohlásil za krále Irska a začal plánovat dobytí ostrova. Nad Irskem se stahovala temná mračna invaze, což ovlivnilo i budoucnost mladé Grace.

Jako šestnáctiletá se Grace O’Malley provdala (roku 1546) za Dónala O’Flahertyho, dědice významného klanu Ó Flaithbheartaigh v Connemaře. Šlo o strategický sňatek, jenž měl spojit dva vlivné rody – politicky výhodný tah, který ambiciózní Grace ochotně podstoupila. V manželství porodila tři děti, a přestože se navenek mohla zdát být vzornou manželkou a matkou, v nitru prahla po dobrodružství a moci.

Když kolem roku 1565 její manžel Dónal padl v přepadení (dle všeho šlo o spor o hrad zvaný Hen’s Castle na jezeře Lough Corrib), Grace se rázem ocitla jako mladá vdova. Ukázala však, že se na rozdíl od většiny dobových žen nehodlá stáhnout do ústraní. Naopak – po smrti otce se okamžitě chopila vedení klanu O’Malley, přestože žil ještě její nevlastní bratr.

Díky svému postavení a dědictví po manželovi nashromáždila nemalou moc: získala několik válečných lodí a hrad, který patřil O’Flahertyům. Okamžitě začala budovat spojenectví s dalšími gaelskými rody, tušíc, že bude třeba čelit hrozícímu střetu s Angličany.

Osud Grace uštědřil i ránu a zároveň ji postrčil k jejímu osudu. Nedlouho po manželově smrti navázala mladá pirátka milostný vztah s pohledným námořníkem, který se zachránil z vraku lodi ztroskotané u irského pobřeží. Idylka netrvala dlouho – milence Grace zákeřně zavraždili příslušníci konkurenčního klanu MacMahonů.

Tato událost v ní probudila nekontrolovatelnou touhu po pomstě. Rozhněvaná Grace shromáždila své muže, vrhla se na hrad Doona patřící MacMahonům a v krvavém útoku nemilosrdně pobila všechny, kdo se podíleli na vraždě jejího milého. Svou zuřivou odvetou si vysloužila pověst obávané bojovnice – v Irsku se jí začalo přezdívat „Dark Lady of Doona“, temná paní z Doony, a také Pirate Queen of Connaught, pirátská královna Connachtu.

Počátkem roku 1566 se Grace O’Malley provdala podruhé, tentokrát za Richarda „Iron Richarda“ Bourkea, náčelníka mocného rodu Bourke v Mayo. Ani tento sňatek nebyl z lásky – Grace sledovala politické cíle a rozšíření svého vlivu. Legendy praví, že manželství trvalo pouze jedno úřední roční období: po roce společného života prý Grace svého muže formálně „propustila“ z manželství tím, že se před ním symbolicky uzamkla ve svém hradě Rockfleet a z hradeb mu oznámila rozvod.

Ať už to proběhlo jakkoli, rozvedla se a převzala plnou kontrolu nad hradem Rockfleet (Carraigahowley), který patřil Bourkeovi – a co víc, dokázala si svého bývalého muže udržet jako cenného spojence. V té době již měla Grace čtyři děti (tři z prvního a jedno z druhého manželství) a ve svých třiceti letech stála v čele malé námořní armády.

Graceina neohroženost vstoupila do dějin . Podle jedné slavné historky vedla námořní bitvu pouhých pár hodin poté, co na palubě lodi porodila svého syna Tiobóida (Tibbetta). Ačkoli vyčerpaná po porodu, vyskočila prý z lůžka, vzala do ruky meč a osobně se postavila do čela svých mužů proti útočícím mořským pirátům.

Není divu, že muži z její posádky ji oddaně respektovali. Grace O’Malley měla pověst tvrdé velitelky, která se nebála bojovat po boku svých lidí. Tradovalo se dokonce, že když se její synové během bitvy schovávali podpalubí, rozlícená matka je přišla pokárat slovy: „Chcete se snad schovávat zpátky v mém lůně, odkud jste vzešli?!“ – taková ostuda je prý okamžitě vyhnala zpět do boje.

V 70. letech 16. století již Grace platila za legendu. Byla neomezenou vládkyní vod u západoirského pobřeží. Velila flotile o třech velkých galérách a asi dvaceti menších lodích, na kterých plulo přes 200 bojovníků.

Sama se účastnila námořních výprav, obchodovala i loupila. K lodím soupeřům nebyla milosrdná – od každého, kdo se odvážil rybařit či obchodovat v „jejím“ moři, požadovala poplatek za ochranu, tzv. černou rentu. Kdo odmítl zaplatit, ten riskoval potopení nebo abordáž. Její jméno bylo vyslovováno s úctou i strachem zároveň.

Rockfleet Castle, kam se Grace O’Malley často uchylovala, byl jednou z hlavních pevností jejího klanu na pobřeží hrabství Mayo. Tato kompaktní kamenná věž při ústí zátoky poskytovala pirátské královně výhodnou základnu pro námořní operace i bezpečné útočiště před nepřáteli. Právě Rockfleet se stal terčem vojenské expedice roku 1574, když anglické úřady měly jejího neustálého vzdoru plné zuby.

Na hrad zaútočilo pozemní vojsko spolu s flotilou lodí – cílem bylo Grace jednou provždy zlomit. Irská vůdkyně však dokonale znala zrádné mělčiny a útesy vlastního pobřeží. Po několik týdnů trvajícím obléhání dokázala Angličany odrazit a přinutit k ponižujícímu ústupu. Nikdo neznal tamní vody lépe než ona – a tuto výhodu zúročila.

Statečná pirátka tím ale jen oddálila nevyhnutelné. Anglická královna Alžběta I., která nastoupila na trůn roku 1558, se rozhodla rozšířit svou moc i nad dosud polo-nezávislé Irsko. To zákonitě přivedlo její vojsko do střetu s ambiciózní Grace O’Malley, jež odmítala složit zbraně.

Klan O’Malleyů byl jedním z posledních v Connachtu, který vzdoroval anglické koruně – jeho panství lemovalo strategicky důležité pobřeží a střežilo přístupy do země. Mnoho anglických lodí tehdy kleslo ke dnu zásluhou Graceiných námořních schopností v záludných irských vodách. Angličané postupně likvidovali jedno irské povstání za druhým, ale pirátka z Connachtu jim dlouho unikala a tropila škody.

Nakonec proti ní nastoupil obávaný sir Richard Bingham, nový anglický guvernér provincie Connacht. Roku 1586 jeho vojáci zajali jednoho z Graceiných synů a při dalším střetu byl zákeřně zabit její nejstarší syn Owen. Binghamova kampaň byla neúprosná – zabavoval Grace dobytek, půdu, lodě i majetky, a tím vším prohluboval její žízeň po odvetě.

Nakonec padl i samotný Rockfleet Castle: Binghamův bratr vtrhl na Graceino území a dobyl hrad, zajal jejího nejmladšího syna (Tibbetta) a zkonfiskoval celé panství. Během krátké doby se tak zdálo, že nepřemožitelná královna pirátů je na kolenou – přišla o své lodě, hrady i rodinné území, které nyní ovládali Angličané.

Když už byla Grace vojensky v koncích, rozhodla se vsadit na diplomatické zbraně. Roku 1593 se odhodlala k riskantnímu kroku – osobně vyplula do Anglie a požádala o slyšení u samotné královny. K údivu mnohých Alžběta I. překvapivě souhlasila. V létě 1593 došlo v Greenwichském paláci k historickému setkání dvou neobyčejných žen, kterým v té době bylo kolem šedesáti let.

Grace O’Malley před královnou hrdě obhájila svůj život pirátky: vysvětlila, že v chaosu a válkách v Irsku neměla na výběr než „po čtyřicet let bránit sebe a svůj lid se zbraní v ruce na moři i na souši“. Předložila Alžbětě své požadavky – žádala propuštění svých zajatých synů a bratra, navrácení rodových majetků a spravedlivé vyplacení toho, oč ji Angličané obrali.

Také si stěžovala na kruté zacházení ze strany guvernéra Binghama a domáhala se jeho odvolání. Královna Alžběta byla zjevně osobností irské „pirátky“ fascinována a s mnoha jejími žádostmi předběžně souhlasila.

Výsledkem nevídané audience byla dohoda. Alžběta I. přislíbila Grace O’Malley milost a uznání, nařídila stažení nenáviděného sira Binghama z Irska a vydala pokyny k navrácení zabavených území i propuštění členů rodiny Grace.

Pirátská kapitánka se na oplátku zavázala nepodporovat irské povstalce a napříště útočit pouze na nepřátele Anglie (tedy například na španělské korzáry). V zářijových dnech roku 1593 tak Grace dosáhla svého – vybojovala svobodu pro své nejbližší a vymanila se z okovů hrozící popravy za pirátství. Triumf ovšem netrval dlouho. Alžbětin dvůr své sliby nedodržel: synové Grace sice byli propuštěni, ale ztracené hrady ani půda jí navráceny nebyly.

Odvolání sira Binghama mělo jen krátké trvání a po čase se neblaze proslulý guvernér stejně do Irska vrátil. Zklamaná Grace O’Malley pochopila, že anglické sliby neznamenají mnoho – zuřila a brzy se vrátila ke starému způsobu života, opět napadala nenáviděné lodě a podporovala boj irských vlastenců.

Na sklonku života se Grace stáhla více do ústraní a do vysokého věku se držela stranou hlavního dění. Její poslední léta jsou zahalena jistým tajemstvím – v pramenech už o ní není mnoho zmínek. Podle všeho zemřela přirozenou smrtí kolem roku 1603 na svém milovaném hradě Rockfleet v Mayo. Symbolicky to bylo ve stejném roce, kdy skonal i její velký protějšek, královna Alžběta I.. Obě ženy tak odešly téměř současně, každá ve své zemi.

Grace O’Malley však zanechala nesmazatelnou stopu. Už za jejího života o ní kolovaly příběhy a písně – její statečnost a vůdcovské schopnosti ve světě mužů se staly slavnými. Pro prostý lid se stala hrdinkou lidových balad a dodnes je v irské tradici známá jako Granuaile, neohrožená „královna moří z Connachtu“.

Použité zdroje:

https://www.muzivcesku.cz/piratska-kralovna-grace-omalley-vzdorovala-mocne-alzbete-i-podmanila-si-drsny-svet-muzu/

https://www.womensmuseumofireland.ie/exhibits/blog-post-title-one-jwrz7

https://www.mentalfloss.com/article/571511/grace-omalley-pirate-queen

https://en.wikipedia.org/wiki/Grace_O%27Malley

https://www.history.com/news/5-notorious-female-pirates