Jiří Korn: suverénní showman je ve skutečnosti velký trémista. Chvíli hrál i v Olympicu

Křehká stařenka se mu sotva vešla do náruče. Jiří Korn ji zvedl jako pírko, plný mladické energie a nadšení z první velké filmové role. Netušil, že té drobné ženě právě způsobil bolest. Že pod korzetem pohádkového kostýmu tiše praskla dvě žebra. Nic neprozradila – ani náznakem.

Psal se rok 1977 a osmadvacetiletý zpěvák se proměnil v pohádkového Honzu. Byla to jeho první velká filmová zkušenost a splněný sen. Jenže ten sen měl hořkou příchuť: když se poprvé viděl na plátně, z úst jeho postavy zněl cizí hlas. Režisér ho nechal předabovat a Korn v kinosále cítil místo radosti mrazivé zklamání.

Po projekci mlčky odešel bočním východem, s pocitem, že přišel o něco vzácného – o svůj hlas, aspoň v tom filmovém světě. „Nemyslete si, že jsem byl zatrpklý, ale hrozně mě to mrzelo,“ přiznal po letech. Ta pohádka Honza málem králem je natočena nádherně, dodnes patří k televizním pokladům každých Vánoc.

Jiří Korn ji ovšem celé tři dekády nedokázal znovu shlédnout. Až časem se smířil. Uznal, že dabér Michal Pavlata odvedl skvělou práci. Tušil tehdy mladý Korn, co všechno ho v životě ještě potká? Co mu osud vezme – a co naopak nadělí?

Narodil se roku 1949 v poválečné Praze. Vyrostl v docela obyčejné rodině, která netušila, že syna jednou bude znát celý národ. Malý Jirka byl tichý, nesmělý kluk s velkýma očima. Míval trému tak velkou, že se nedostal ani do dětského rozhlasového sboru – při konkurzu se mu roztřásl hlas a slzy na krajíčku ukončily pokus stát se „slavíčkem“.

Možná právě ten neúspěch v něm probudil vzdor. Chtěl světu ukázat, co v něm je. Právě zde se zrodil jeho legendární perfekcionismus. Málokdo tuší, že suverénní showman, který s lehkostí ovládá pódium, je ve skutečnosti celoživotní trémista. „Nejradši bych jen zkoušel. Jsem trémista a na premiérách trpím,“ přiznal po letech v jednom rozhovoru.

Jako dospívající našel únik v hudbě a rytmu. Fascinován rock’n’rollem vzal do ruky baskytaru a ve sklepě zkoušel první písničky. Bylo mu osmnáct, když stál poprvé na jevišti klubu a do mikrofonu zahalekal ostré riffy bigbítové kapely Rebels.

Psal se rok 1967 a Československo dýchalo uvolněnější atmosférou. Hudba znamenala svobodu. Korn a jeho kamarádi v Rebels hráli s vervou převzaté hity i vlastní tvorbu. Za pár měsíců natočili i svou první desku – pojmenovanou podle pohádkové písně Šípková Růženka. Náhoda chtěla, že mladého rockera proslavila zrovna tahle sladká melodie. V roce 1968 hrála Šípková Růženka z rádia každou chvíli a Rebels s blonďatým zpěvákem si začali všímat fanoušci i kritika.

Jenže pohádka zrovna neskončila happyendem. Koncem roku 1970 se Rebels rozpadli. Dvacetiletý Korn stál před rozhodnutím, co dál. Šance přišla od legendární kapely Olympic – parta kolem Petra Jandy přijala mladíka do svých řad. Na dva roky se Jiří stal „olympikem“: brnkal na basu a zkoušel drsnější rockový repertoár.

Upřímně řečeno, na dlouho to nebylo. Korn cítil vnitřní pnutí stát se sólovým zpěvákem, být víc vpředu, mít vlastní písně. I kapela to tak zřejmě vnímala – mladý baskytarista byl pro Olympic spíš epizodou než srdcovou záležitostí. Po dvou letech se rozloučili v dobrém. Jiří Korn se nadechl a vykročil vlastní cestou.

A vyrazil opravdu rázně. Měl štěstí i talent, což je osudová kombinace. Psal se rok 1971 a v Gottwaldově (dnešním Zlíně) se konala soutěž Intertalent – festival mladých zpěváků populární hudby. Korn se přihlásil a dostal do repertoáru píseň Yvetta. Napsali mu ji zkušení matadoři Karel Svoboda a Zdeněk Rytíř. Melodická, trochu starosvětská píseň o dívce jménem Yvetta ideálně sedla jeho hlasu.

Korn soutěž vyhrál a nastartoval sólovou dráhu přímo raketově. Yvetta se stala obrovským hitem. Hráli jsme ji tak často, že jsem ji tenkrát nemusel,“ zavzpomínal po letech. „Ale uběhla léta a dnes ji akceptuju… otevřela moji kariéru.“ Publikum si zamilovalo jeho sametový baryton i chlapecký úsměv. On sám tu písničku zpočátku nemohl vystát – slyšel ji z každého tranzistoráku a možná mu připadala příliš líbivá. Mladík s duší rockera se najednou stal hvězdou středního proudu.

Jenže Yvetta mu doslova otevřela svět. Za hranicemi tehdejší socialistické země se rozkřiklo, že v Československu roste nový talent. Jiří Korn najednou začal sbírat vavříny na mezinárodních festivalech. V roce 1972 vyšel jeho singl v bývalé NDR a v Drážďanech získal cenu publika. Východní Němci ho zvolili druhým nejoblíbenějším zpěvákem – hned po jejich domácí hvězdě.

Korn okouzlil svým šarmem a překvapivě všestranným projevem. Nejen že zpíval; on u toho tančil, stepoval, dělal vtipy. Když v elegantním tvídovém obleku a s baretkou na hlavě vystoupil roku 1976 v Paříži, francouzské publikum z něj bylo paf. Vyhrál tam festival Grand Prix de Paris s anglickou verzí svého hitu „Robinson“, pohyboval se po pódiu s lehkostí a noblesou.

Podobně triumfoval ve Finsku či v Irsku – z festivalu ve městě Cavan si koncem 70. let odvezl hned čtyři ceny včetně té pro nejlepšího zpěváka. Tyhle zprávy se samozřejmě doma v novinách příliš nerozmazávaly. Jiří Korn se stal fenoménem, o němž se za železnou oponou šuškalo jako o „českém Elvisovi“. On sám zůstával nohama na zemi. Jen pečlivě rozvíjel svůj talent.

Sedmdesátá léta nebyla jen ve znamení hudby. V soukromí prožíval první lásky i pády. V jednadvaceti se zamiloval do Hany, oženil se a věřil v rodinné štěstí. Psal se rok 1972, on byl na prahu slávy – a zároveň čerstvý manžel. Manželství ale mladistvý nápor nevydrželo.

Po pár letech přišel rozvod a tichý konec jedné kapitoly. Korn se od té doby veřejně soukromím téměř nechlubil, snad poučen vlastní ranou zkušeností. Vrhl se do práce a raději měnil kostýmy a hudební styly než životní partnerky. V osmdesátých letech o sobě rád prohlašoval, že žije jen hudbou – a nebyla to fráze.

Právě v osmdesátkách už byl Jiří Korn pojem. Neuvěřitelně všestranný showman. Když televizní obrazovkám kraloval zábavný kabaret Možná přijde i kouzelník, on nesměl chybět. Publikum ho vídalo po boku komiků i pěveckých kolegyň. Jeho nerozlučnou parťačkou na jevišti se stala zpěvačka Helena Vondráčková – společně nazpívali hravé duety jako Každá trampota má svou mez nebo To pan Chopin.

Diváci milovali jejich lehké škorpení i dokonalou souhru hlasů. Korn v těch časech vystupoval se svou taneční skupinou, předváděl energické choreografie, učil se breakdance a držel krok s moderními trendy. Tehdy také vznikly hity, které zněly diskotékami: rytmický Windsurfing nebo popěvek Miss Moskva. Jiří Korn se stal synonymem elegance i extravagance zároveň.

Nosil módní výstřelky, měnil účesy, neustále překvapoval. Na jevišti třeba vystoupil v široké pánské sukni nebo se zvláštními brýlemi – jeho image byla promyšlená do detailu, ale nikdy samoúčelná. O pár let později ho módní kritici začali označovat za „extravagantního elegána“. On se tomu vždycky smál: tvrdil, že rozhodně není žádný výstředník, prý jen dělá, co ho baví.

Kolem roku 1981 se Jiří Korn stal jedním z mála československých umělců, kteří uspěli i přímo na Západě. Přijal nabídku účinkovat v proslulém revue divadle Friedrichstadt-Palast v Berlíně. Jako první cizinec tam uváděl velkolepé estrádní pořady – zpíval, stepoval a sám konferoval své taneční výstupy v dokonale nacvičené němčině. Představte si to: zatímco doma byla hluboká normalizace, Korn sklízel potlesk v nabitém hledišti slavného kabaretu.

V roce 1985 tam dokonce odehrál celou čtyřměsíční sezónu. „Byla to dřina, ale ohromná škola,“ řekl později. Právě v Německu prý vypiloval své propojení pohybu a zpěvu – tu lehkost, s jakou dokázal tančit a přitom bezchybně intonovat, což ho odlišilo od ostatních. V roce 1986 pak zazářil ve Vídni: získal hlavní roli v muzikálu Hans Christian Andersen a 66krát vystoupil na prknech tamního Raimund Theater. Tohle vše se doma téměř nevědělo. Přicházely však jiné změny.

Na sklonku osmdesátých let se začal měnit i svět kolem něj. Sametová revoluce vrátila umělcům svobodu cestovat a tvořit bez omezení. Když Praha v euforii vítala rok 1990, Jiří Korn stál trochu stranou toho ruchu – v zákulisí divadla se převlékal do kostýmu a chystal se na další představení.

Jeviště bylo jeho domovem, tam se cítil jistě. Po revoluci se rychle adaptoval na nové podmínky hudebního průmyslu. Vydal moderně znějící alba, koketoval s taneční hudbou, groove i housem, a kritika ocenila, že to nejsou jen líbivé popěvky jako dřív. Především však Korn objevil novou životní lásku – muzikál.

V roce 1992 se poprvé objevil na českém muzikálovém pódiu: v domácí inscenaci Bídníků ztvárnil vychytralého hostinského Thénardiera. Diváci žasli, jak přirozeně se tento popový zpěvák proměnil v hereckou postavu. Pro Korna to znamenalo nový začátek. Zamiloval si vůni divadelních šaten i tvrdou dřinu zkoušek. A publikum si zamilovalo jeho. Následovala celá řada velkých rolí v legendárních představeních: Dracula (kde exceloval v trojroli šaška, sluhy a profesora), dále muzikály Monte Cristo, Golem, Miss Saigon, Limonádový Joe…

Jiří Korn získal pověst profesionála, který stoprocentně táhne každé představení. Roku 2003 za to převzal prestižní Cenu Thálie – odborníci ocenili jeho výkon a nasazení v oboru muzikálového divadla. A v roce 2018 obdržel Thálii dokonce podruhé, tentokrát za celoživotní mistrovství. Na prknech, která znamenají svět, strávil přes dvacet let a stále patřil k tahounům. Když se v roce 2015 vrátil po letech muzikál Dracula ve výroční inscenaci, Jiří samozřejmě nemohl chybět. I ve svých 66 letech znovu tančil a zpíval, jako by pro něj věk neexistoval.

Kornova energie se však neomezovala jen na jeviště. Po revoluci v roce 1989 prokázal pozoruhodného podnikatelského ducha, v té době u českých umělců nevídaného. Již v roce 1990 založil vlastní uměleckou agenturu Krach, spol. s r.o., a rychle se tak adaptoval na nové tržní podmínky. O pár let později se stal průkopníkem v oblasti celebritních produktů, když uvedl na trh vlastní značku parfému s názvem ON LINE.

Zatímco kariéra jela naplno, v osobním životě došlo na druhý pokus usadit se. V roce 1990 se Jiří seznámil s o generaci mladší modelkou Kateřinou. Byla krásná, inteligentní a imponovalo jí, jak svědomitý a noblesní Korn je. Zprvu byli jen přáteli – dokonce spolupracovali, Kateřina pro něj vystupovala jako tanečnice.

Osud je svedl dohromady až těsně před revolucí, a jak sama Kateřina řekla: „Na Vánoce ’89 jsme se potkali a už spolu zůstali.“ Vzali se o dva roky později a Jiří Korn se poprvé stal otcem. Nejprve se narodil syn Filip, rok nato dcera Kristina. Byl to nejšťastnější úsek jeho života, ovšem i nejtěžší zkouška. Krátce po narození dcery lékaři zjistili, že něco není v pořádku s ročním Filipem.

Chlapečkovi diagnostikovali dětskou mozkovou obrnu, přidala se epilepsie a autismus. Taková zpráva je pro rodiče peklo na zemi. Jiří i Kateřina se semkli a rozhodli, že udělají vše, aby synovi dali plnohodnotný život. Obořili se proti nepřízni osudu s odhodláním. I přes všechny starosti fungovali jako rodina skvěle – jeden druhého podrželi. Později ještě přišla dcera Kristina.

Ale milostný vztah manželů pod náporem letitých stresů a starostí vyhasl. V druhé polovině 90. let dospěli k rozhodnutí rozvést se. Učinili tak tiše, bez skandálů, s dohodou, že děti budou vychovávat společně.

Po rozvodu zůstal Filip v péči maminky. Kateřina Kornová se stala pečovatelkou na plný úvazek, zasvětila život synovi. Jiří se dál činil pracovně – možná i proto, aby zajistil rodinu finančně. Přesto na děti nikdy nezapomněl. „S Jirkou jsme se sice rozešli, jako táta je však skvělý, na Kristinu a Filipa nikdy nezapomněl,“ potvrdila Kateřina po letech.

Zůstali přáteli. Nechtěli mezi sebou žádnou zášť: „Máme spolu dvě skvělé děti, chceme jim jít příkladem,“ vysvětlovala Kateřina, proč se dál s bývalým manželem scházejí jako rodina o Vánocích či narozeninách. Jiří se snažil být oporou dětem, jak jen to šlo.

Filip díky lásce svých rodičů nakonec žije spokojený život – i když potřebuje nepřetržitou péči, obklopuje ho milující rodina. A dcera Kristina? Ta zdědila talent. Vystudovala taneční konzervatoř, stala se členkou baletního souboru Národního divadla a dělá tátovi jen radost. Před rokem dokonce z Jiřího Korna udělala dědečka, když se jí narodila dcerka Izabelka.

Právě v této době umělecké i životní zralosti přišel další klíčový zlom. V říjnu 2002 založil z vlastní iniciativy vokální seskupení 4TET . Tento projekt představuje vrchol jeho umělecké cesty. Po dekádách v roli sólové hvězdy a frontmana se vědomě stal součástí týmu, kde je důležitá absolutní harmonie, pokora a souhra hlasů.

Po druhém rozvodu už zpěvák nevěřil, že by ještě někdy vstoupil do manželství. „Je to svazek, který k něčemu zavazuje. Radši budu žít na hromádce,“ říkal tehdy skepticky. Roky plynuly, on se věnoval práci a o soukromí v médiích takřka nemluvil. Přesto nezůstal sám. Na golfovém hřišti – kde jinde, pro vášnivého hráče golfu – potkal koncem 2000. let usměvavou brunetku Renatu. Padli si do oka, a najednou tu bylo něco jako láska na druhý pohled.

Renata Cieslerová byla o celých pětadvacet let mladší, ale věkový rozdíl nehrál roli. Korn vedle ní pookřál. Tajili svůj vztah před bulvárem, jak nejdéle mohli. Renata nebyla z branže a cenila si klidu. Po osmi letech společného soužití se však Jiří přece jen odhodlal porušit svůj slib, že už se nikdy neožení.

„Se žádostí o ruku jsem přišel já, protože po osmi letech jsem si řekl, že je na čase… prožít další léta společně,“ prozradil. V roce 2017 do toho potřetí praštil a na utajeném obřadu v kruhu nejbližších si Renatu vzal za ženu. Svatbu pojali stylově na golfu, v golfových úborech, a dokonce i líbánky strávili s holemi na greenu.

Zdá se, že do třetice našel Jiří Korn to, co celý život hledal – klidné zázemí a porozumění. Renata si rozumí i s jeho dětmi a dokonce i s Kateřinou. „Jeho nová manželka mi vůbec nevadí, není to žádná sokyně,“ směje se Kateřina Kornová dnes. Všichni dohromady tvoří netradiční, ale harmonickou rodinu.

Už to vypadalo, že by Jiří mohl zpomalit a užívat života v soukromí. Opak je pravdou. Energii a vitalitu má snad na rozdávání. Ve svých sedmdesáti vyprodal O₂ arenu a připravil divákům show, o níž se mluvilo jako o koncertu desetiletí. V září 2019 oslavil své kulatiny obřím galavečerem 70× dík, na kterém účinkovalo přes sto jeho kolegů, tanečníků a hostů.

Publikum vestoje aplaudovalo fenomenální podívané. Místo aby poté pověsil kostýmy na hřebík, Jiří Korn začal plánovat další a další projekty. Nevydrží v klidu – je zvyklý na sobě pracovat. „Je docela obtížné se udržet akční, ale neustále se snažím sportovat,“ vysvětluje svůj recept na vitalitu. Každé ráno cvičí, běhá po golfovém hřišti, a hlavně nezapomíná trénovat mozek: „Rozhodl jsem se, že se budu učit italsky,“ prohodil s úsměvem před nedávnem.

Na jevišti stále řádí, jako by mu bylo dvacet. Jeho nezaměnitelný hlas zní možná vyzráleji, ale pořád má jiskru, která dokáže rozzářit oči publika i kolegů. Mimochodem, v roce 2022 stál opět před vyprodanou arénou – tentokrát aby poděkoval fanouškům za dlouholetou přízeň. Covidové odklady sice zhatily reprízu velkolepého koncertu, ale extravagantní elegán nelenil a vyrazil na celorepublikové turné. Kdekoliv vystupuje, má vyprodáno.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Korn

https://www.super.cz/clanek/celebrity-smrtce-zlomil-dve-zebra-princezne-zmaloval-zadek-co-vsechno-si-jiri-korn-dovolil-v-pohadce-honza-malem-kralem-676441

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/spotlight-rozhovor-jiri-korn-zpravy/r~2d5c1c5a9db311ee8b4e0cc47ab5f122/

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/spotlight-rozhovor-jiri-korn-zpravy/r~2d5c1c5a9db311ee8b4e0cc47ab5f122/

https://www.csfd.cz/tvurce/22508-jiri-korn/prehled/

https://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-vip-ze-zivota-hvezd/619441/elegan-jiri-korn-slavi-76-narozeniny-proc-nesnasel-yvettu-a-kdo-jsou-jeho-osudove-zeny.html

https://www.ahaonline.cz/clanek/malery/140119/jirka-korn-do-toho-potreti-prastil-ozenil-se-po-8-letech.html

https://zeny.iprima.cz/katerina-kornova-na-exmanzela-jiriho-korna-vzpomina-denne-syn-se-bez-ni-neobejde-432159

https://www.prozeny.cz/clanek/zdravi-a-zivotni-styl-zaujalo-nas-jiri-korn-94835

https://www.kukninato.sk/hudba/jiri-korn-je-fenomen-pre-obrovsky-uspech-opakuje-koncert-v-o2-arene/

https://www.expres.cz/celebrity/katerina-kornova-jiri-korn-manzelka-exmanzel-pratelstvi-deti-modelka-zpevak.A190219_231638_dx-celebrity_sal

https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/nevypadam-na-to-ale-jsem-pecovatelka-rika-katerina-kornova.A100528_131408_spolecnost_jup

https://damskydenik.cz/zajimavosti/mladsi-zena-kariera-korn/