John Snow - muž který navzdory posměchu dokázal porazit choleru. Uznání se mu dostalo až po smrti

Když se v polovině 19. století Londýn potýkal s ničivými epidemiemi cholery, drtivá většina tehdejších odborníků tvrdila, že tato smrtelná nemoc pochází ze zkažených výparů ve vzduchu. Jenže lékař jménem John Snow odmítal tuto obecně přijímanou teorii. S odvahou, vytrvalostí a velkou dávkou důvtipu se pustil do boje proti neviditelnému nepříteli. Přes počáteční nepochopení a posměch ze strany kolegů nakonec ukázal, že cholera souvisí s kontaminovanou vodou. A právě díky němu se změnil pohled na hygienu, vodovody a epidemiologii po celém světě.

John Snow se narodil roku 1813 v Yorku, do dělnické rodiny. Inteligentní a cílevědomý mladík se vypracoval na lékaře, ovšem proslavil se nejprve jako anesteziolog – dokonce se vypráví, že asistoval i královně Viktorii při jejích porodech. Kolem roku 1848 však Londýn zachvátila nová vlna cholery, a Snow si všiml, že klasické lékařské vysvětlení, jež vinilo špatný „páchnoucí“ vzduch, neodpovídá realitě.

V 19. století byla britská metropole Londýn přelidněná, ulice často plné odpadků, a stoky i latríny se nacházely blízko zdrojů pitné vody. Když se v takových podmínkách rozšířila cholera, lidé během pár dnů kolabovali a umírali v hrůzných křečích. Lékaři v té době věřili v teorii „miasmat“, která pravila, že choroby se přenášejí závadným vzduchem, ve kterém jsou jakési jedovaté výpary. Podle toho vycházelo, že klíčem k prevenci je lepší cirkulace a vyhýbání se místům se zápachem.

Snow byl původem anesteziolog a měl pověst mimořádně pečlivého a inovativního člověka. Místo aby rozvíjel složité teorie o znečištěném vzduchu, rozhodl se vyrazit do ulic a začít sbírat konkrétní data. V roce 1854 došlo k ničivé cholerové epidemii v londýnské čtvrti Soho – a Snow se pustil do mapování případů.

Vytvořil podrobnou mapu, kde zaznamenal všechny domy, v nichž někdo onemocněl nebo zemřel. Zkoumal, jak to vychází v souvislosti s vodními pumpami a studnami. Výsledkem bylo zjištění, že nejvíce postižená oblast se nachází v okolí vodní pumpy v Broad Street. Lidé, kteří čerpali vodu z této konkrétní pumpy, byli nakaženi. Někteří obyvatelé, kteří žili v dané oblasti a přesto opatřovali vodu jinde, choleru nedostali.

Snow byl přesvědčen, že příčina je v samotné vodě, pravděpodobně kontaminované fekálním odpadem. Jenže když s tímto zjištěním přišel za městskými činiteli, ti mu zpočátku nevěřili. Mnoho lékařů se drželo teorie miasmat. Přesto Snow nepolevil a sepsal své argumenty i důkazy, včetně příkladů rodin, které vodu z Broad Street nepily a byly zdrávy.

Vrcholem této detektivní práce bylo, když Snow dokázal městským radním, že všichni zemřelí ze Soho měli společné to, že pili vodu z jediné pumpy. Navrhl, aby se odstranila rukojeť pumpy na Broad Street, což by lidem znemožnilo z ní vodu odebírat. Když radní nakonec neochotně souhlasili, výskyt cholery v dané oblasti poklesl. Byl to první konkrétní důkaz, že nemoc se šíří vodou obsahující mikroorganismy, nikoli vzduchem prosyceným nepříjemným pachem.

Pro mnoho jeho kolegů to byl šok. John Snow sice nezvrátil hned všechny předsudky, ale dokázal, že praktická analýza a sběr dat může rozbít zastaralé teorie. Časem se ukázalo, že právě kontaminace pitné vody je hlavním zdrojem nákazy cholery. A Snow položil základ moderní epidemiologie.

Po znefunkčnění pumpy se sice epidemie zmírnila, ale mnozí lékaři zůstávali skeptičtí. V novinách se objevovaly posměšné články, které Snowa líčily jako arogantního výstředníka. Přece jen, teorie miasmat byla hluboko zakořeněná – a obviňovat městské vodovody a studny z přenosu nemoci znělo mnoha vzdělancům nepředstavitelně.

I tak se Snow stal neoficiálním hrdinou části veřejnosti, která v jeho metodách viděla logické a účinné řešení. Pomohl zavést důležitý princip: zkoumat, odkud lidé čerpají vodu, jak je manipulováno s odpady a zda nelze předejít další nákaze lepší hygienou.

Jenže Snow to neměl jednoduché. Měl pověst anesteziologa, který sloužil mimo jiné i královně Viktorii při jejích porodech – a teď se pouštěl do boje s jednou z největších lékařských teorií té doby. Dokonce i poté, co se potvrdila jeho data, se ozývaly názory, že to je jen náhoda. Snow se dočkal většího uznání až posmrtně, kdy se epidemiologické zkoumání a mikrobiologie začaly rozvíjet a objevil se skutečný patogen cholery.

John Snow zemřel v roce 1858 na cévní mozkovou příhodu, aniž by si naplno užil pocit totálního vítězství. Teprve o několik desetiletí později, když Louis Pasteur a Robert Koch přinesli důkazy o bakteriích coby původcích nemocí, vyšlo najevo, jak klíčovou práci Snow vykonal. Je dnes označován za „otce moderní epidemiologie“. Jeho přístup – mapovat případy nemoci a hledat společné prvky – se stal základem analýzy epidemií.

Dnes najdete na místě bývalé pumpy v Broad Street (která se dnes jmenuje Broadwick Street) dokonce pamětní desku a sochu pumpy. Každý rok tam někteří epidemiologové a lékaři chodí vzdát hold muži, který praktickými a geniálními metodami dokázal změnit vnímání hygieny a zrodit novou vědu.

Příběh Johna Snowa nám tak i po 150 letech připomíná, že pokrok často vyrůstá z ochoty jít proti zavedeným teoriím a riskovat posměch, pokud si data a důkazy „mluví po svém“. A také poukazuje na to, jak zásadní je správné nakládání s vodou a odpady pro lidské zdraví.

Zdroje:

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7150208/

https://www.rcseng.ac.uk/library-and-publications/library/blog/mapping-disease-john-snow-and-cholera/

https://www.bbc.co.uk/bitesize/guides/zxbqjsg/revision/7

https://en.wikipedia.org/wiki/1854_Broad_Street_cholera_outbreak