Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Krab, který má pod mořem svoji vlastní farmu

Foto: Alexis Fifis (Ifremer), null, CC BY 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/4.0>, via Wikimedia Commons

Relativně nedávno objevený druh kraba žijící v obří hloubce, si dokáže vyrobit sám potravu. Není příroda neskutečná?

Článek

Mezi podivuhodné tvory z hlubokého moře patří drobný krab Kiwa hirsuta, často nazývaný „yetti krab“ (případně „yetti humr“). Jeho nápadná, téměř „chlupatá“ klepeta a život v extrémních hloubkách fascinují biology i laiky. Tento živočich byl objeven v roce 2005 u Velikonočního ostrova a od té doby vyvolává zájem svým vzhledem, netradičním způsobem obživy a schopností přežít v místech bez slunečního světla.

O koho se jedná?

Přestože se lidově označuje jako „krab“, tak Kiwa hirsuta (a příbuzné druhy, označované jako „yetti krabi/lobsters“) patří do rodu Kiwa, který byl pojmenován podle polynéské bohyně měkkýšů. Druhové jméno hirsuta vychází z latinského slova pro „chlupatý“. Při svém formálním popisu byl tento rod zařazen do zcela nové čeledi Kiwaidae (2006). Jako Yeti bývá označován pro svoje speciální „ochlupení“ a také proto, že setkat se s ním je skoro nemožné.

Yetti krab má mléčně bílé, až průsvitné tělo, přibližně do 15 cm délky (včetně klepet). Hlavním poznávacím znakem jsou husté štětinky (sety) na končetinách, které vypadají jako srst.

Foto: Noémy MOLLARET, CCA4, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kiwa_hirsuta_(MNHN-IU-2010-1683)_002.jpeg

Kde žijí

Tito tvorové žijí u hydrotermálních průduchů (tzv. „hot vents“), v hloubkách kolem 2 000–2 500 m, výjimečně i přes 2 800 m. Hydrotermální průduchy jsou de facto přírodní gejzíry z magmatem přehřáté vody. Z geologických vrstev skrze ně také uniká metan a další plyny (často směs sulfanů aj.). A právě ty potřebují krabi k životu.

Krabi se musí držet v úzkém pásmu, kde není voda ani příliš horká (samotná voda z průduchu může dosahovat teplot i několika set stupňů Celsia), ani příliš studená (okolí mořského dna v uvedené hloubce mívá kolem 2 °C). Přežít v chladnější vodě jim pomáhá pomalý metabolismus.

Ve svém přirozeném prostředí se Kiwa hirsuta a příbuzné druhy vyskytují v hustých koloniích – více než 700 jedinců na metr čtvereční. Má se za to, že toto shlukování s ostatními jedinci stejného druhu pomáhá udržet stabilnější mikroklima a usnadňuje vyhledání potravy. Jak si ještě vysvětlíme, mohou „jíst i od svého souseda“.

Chov v umělých podmínkách

Tento druh nelze dlouhodobě chovat v běžných akváriích. Důvodem jsou speciální požadavky na vysoký tlak a specifické chemické složení vody. Samotné napodobení prostředí hydrotermálních průduchů je technicky velmi náročné. Laboratorní týmy zvládly krátkodobě udržet některé druhy rodu Kiwa naživu (v rozhovorech byl zmiňován případ v Kostarice), ale dlouhodobý chov zatím nebyl úspěšný.

Rozmnožování a délka života

Podrobné studie o reprodukci Kiwa hirsuta zatím nejsou dostupné, nicméně z analogií s dalšími druhy se odvozuje, že samice nosí oplozená vajíčka na spodní straně těla (v tzv. pleopodech). Vyskytuje se však problém, že toxické výpary v blízkosti průduchů mohou pro vajíčka představovat nebezpečí, a tak se samice v období „sezení na vejcích“ přesouvá do chladnější vody.

Foto: Andrew Thurber, Oregon State University, CC BY-SA 2.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Yeti_crab.jpg

Nicméně tam zase hrozí riziko smrti z podchlazení. Prostředí kde tito živočichové žijí je prostě extrémně nebezpečné. Pokud vše dopadne dobře a vajíčka úspěšně dozrají, nastává larvální stádium. Po vylíhnutí z larev jsou malí krabi zřejmě dočasně planktonní.

V tomto stádiu se nechávají unášet mořskými proudy a neobývají ještě trvale mořské dno ani okolí hydrotermálních průduchů. V tu dobu nejsou schopní se aktivně pohybovat proti proudu, a proto existují jako jedna ze složek planktonu. Během této fáze rostou a prodělávají postupné změny (přeměnu tvaru těla, svlékání krunýře aj.).

Jakmile larvy dosáhnou určitého stupně vývoje, klesnou ke dnu a přizpůsobí se životu v prostředí hydrotermálních pramenů. Tam už se z nich stávají drobní bentičtí (tj. na dně žijící) jedinci, kteří se dál vyvíjejí směrem k dospělosti a přijímají potravu způsobem typickým pro dospělé kraby. Délka života není exaktně známa, odhady se pohybují v řádu několika let.

Predátoři

Informací o přirozených nepřátelích je minimum. Předpokládá se, že hlubinné ryby, jiní korýši či chobotnice by potenciálně mohli yeti kraby lovit, avšak s ohledem na extrémní prostředí ve kterém se pohybují nemusí být setkání s predátory příliš časté. Pokud by k němu došlo, jejich obrannou je pravděpodobně jejich počet. Jednoduše řečeno počítají s tím, že je predátor nezkonzumuje všechny.

Potrava - má vlastní „farmu“

Největší zajímavostí je způsob, jakým si tento krab pěstuje vlastní potravu. Na jeho končetinách se nachází husté štětinky (sety). Ty rozšiřují celkovou plochu, na níž se mohou uchytit symbiotické bakterie. Ty využívají energii z chemikálií (např. sulfan, metan) unikajících z termálních průduchů. Přeměňují je na organické látky, které pak krab konzumuje.

Foto: By Alexis Fifis , CC BY 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=155043510

Velmi časté je u tohoto druhu mávání klepety. Krab periodicky kmitá „chlupatými“ klepety v proudu vody, čímž přivádí bakteriím více živin a kyslí. Tato aktivita je natolik nápadná, že se někdy popisuje jako „arm waving party“. Volně česky přeloženo jako „mávající večírek“.

Na tomto videu se můžete podívat, jak krab bakterie konzumuje. Video je 5× zrychleno, jejich metabolismus a tím pádem i jejich pohyby jsou zpomalené.

Kromě bakterií pojídá i drobné mlže, nicméně jeho „farma“ mu poskytuje spolehlivý zdroj potravy bez nutnosti se vzdalovat od průduchu.

Další druhy rodu Kiwa

Jak bylo zmíněno v úvodu, rod Kiwa je pojmenován po polynéské bohyni měkkýšů Kiwa. U Kiwa hirsuta je druhové jméno „hirsuta“ z latiny („chlupatý“). To byl první objevený druh. Brzy vznikla nová čeleď Kiwaidae (2006). Od té doby bylo nalezeno a popsáno několik dalších druhů:

  • Kiwa puravida (2006): objeven poblíž Kostariky, také má „chlupatá“ klepeta.
  • Kiwa tyleri (2010): přezdívaný „Hoff krab“ (podle herce Davida Hasselhoffa a jeho hustého „ochlupení“). Žije v jižním oceánu, poblíž Antarktidy.
  • Kiwa araonae (2013): nalezen v Indickém oceánu, postrádá dlouhé štětiny.

Kiwa hirsuta, familiárně nazývaný yeti krab, představuje fascinující příklad přizpůsobení v nejnehostinnějších částech naší planety. Výjimečný je i způsob obživy, kdy „chlupatá“ klepeta plní roli jakési „zahrádky“ pro symbiotické bakterie, které z chemických sloučenin produkují živiny. Líbí se mi, jak mě moc a schopnost přírody nikdy nepřestane udivovat.

Zdroje:

https://divemagazine.com/marine-life/marine-curios-14-kiwa-hirsuta-or-yeti-crab

https://www.itis.gov/servlet/SingleRpt/SingleRpt?search_topic=TSN&search_value=699876#null

https://www.sd81.bc.ca/aspire/?page_id=7844

https://wonderopolis.org/wonder/What-is-a-Yeti-Crab

https://www.youtube.com/watch?v=XQu6BeK0b0o

https://www.youtube.com/watch?v=wbmqDJql2I4

https://www.youtube.com/watch?v=yEb5vURIrZg

https://www.youtube.com/watch?v=h4so8-b2UU4

https://www.youtube.com/watch?v=At-waSJFeds

https://www.youtube.com/watch?v=TgH0ThP0qtY

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz