Článek
Phoenix, Arizona, 2014. V jedné z poboček lékáren Walgreens sedí Brittany Gouldová a čeká na výsledek krevního testu. Je v pokročilém stupni těhotenství a po třech předchozích potratech se obává další ztráty.
Tentokrát si nechala udělat test v Theranos Wellness Center – malé odběrové místnosti přímo v lékárně, kde zdravotnice odebrala jen pár kapek krve z prstu. Právě takové miniaturní krevní vzorky měl analyzovat revoluční přístroj, který slibovala společnost Theranos.
Výsledek, který Gouldová obdrží, je zdrcující: hladina těhotenského hormonu prudce klesá, což ukazuje na blížící se potrat. Její lékařka jí na základě testu doporučí zvážit ukončení těhotenství. Gouldová odchází domů v slzách s přesvědčením, že přichází o další dítě.
O několik dnů později však podstoupí kontrolní testy u jiného poskytovatele – a ty potvrdí, že je vše v pořádku a těhotenství pokračuje. Šokovaná zdravotnice z Walgreens následně přestává své pacienty k Theranosu posílat. „Přestala jsem jim věřit výsledky,“ vypověděla později u soudu. Gouldová nakonec porodí zdravé dítě. Až mnohem později se dozví, že osudný chybný test pocházel z přístroje, který nikdy nefungoval tak, jak firma slibovala.
Na veřejnosti ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se s technologiemi Theranosu něco zásadně dělo. Elizabeth Holmesová, zakladatelka a ředitelka firmy, je v té době oslavovaná jako vizionářka zdravotnického průmyslu. Na obálkách časopisů se objevuje devětadvacetiletá podnikatelka v černém roláku a s hlubokým hlasem, přirovnávaná ke Stevu Jobsovi.
Její start-up Theranos, má hodnotu kolem 9 miliard dolarů a Holmesová vlastní polovinu. Investoři a média ji vynesli na vrchol: mluví se o ní jako o nejmladší self-made miliardářce na světě a Time ji zařadil mezi sto nejvlivnějších lidí planety. Odvážné vize mladé ženy slibující zdravotnickou revoluci budí nadšení – tím spíš, že v Silicon Valley dominují muži a podobný příběh „ženského Steva Jobse“ dosud nikdo nenabídl.
O to větší překvapení nastane, když o rok později začnou na povrch prosakovat první fakta, která veřejný obraz Elizabeth Holmesové převrátí naruby. Postupně vyjde najevo, že technologie Theranosu neposouvá medicínu kupředu, ale spíš vrhá pacienty i investory do nebezpečné iluze.
Přístroj jménem Edison
Vše začalo nenápadně o dekádu dřív. Rok 2003, Stanfordova univerzita. Devatenáctiletá Elizabeth Holmesová studuje chemické inženýrství, ale více než škola ji láká vlastní podnikání. V prvním ročníku přichází za profesory s nápadem na převratnou zdravotnickou pomůcku: malé přenosné zařízení, které by umělo z pár kapek krve provést rychlou analýzu a odhalit desítky nemocí.
Je to doba, kdy se startupová kultura učí, že „fake it till you make it“– trochu přehánět, dokud se produkt nepodaří dotáhnout – je přijatelnou strategií. Holmesová je přesvědčená, že její vynález dokáže jednou nahradit celé laboratoře.
S energií sobě vlastní začne obcházet investory a povedou se jí první malé zázraky: získá podporu vlivného profesora Channinga Robertsona ze Stanfordu, který jí pomůže založit firmu a zprostředkuje kontakty. V devatenácti opouští školu, aby se plně věnovala svému projektu – společnosti jménem Theranos.
Holmesová od začátku vsadila na kombinaci velkých slibů a přísného utajení. Theranos pracoval v tichosti mimo pozornost veřejnosti i odborníků. Mladá CEO odmítala publikovat vědecké studie o svém přístroji a neprozrazovala detaily ani technologickým partnerům. Vše označovala za obchodní tajemství.
Už v prvních letech přitom narážela na základní problém: prototypy zařízení nefungovaly spolehlivě. Vyvíjený analyzátor, později nazvaný Edison, nedokázal z miniaturního vzorku krve získat přesné výsledky.
Inženýři upravovali design a zkoušeli nové postupy, ale přístroj trpěl velkými odchylkami a poruchami. Uvnitř firmy se rozbíhalo nekonečné kolečko vývoje, improvizací a slepých uliček. Navenek to však Theranos nedával znát.
Holmesová uměla nadchnout investory i partnery vizí přístroje, který jednou zjednoduší život milionům lidí. Když v laboratoři prototyp selhával, raději než přiznat jeho slabiny improvizovala. Z dochovaných svědectví vyplývá, že Theranos se už v té době nebál sahat ke klamu.
Později odhalené e-maily a výpovědi ukázaly například to, že při jedné z klíčových prezentací pro farmaceutický koncern Novartis firma podvrhla data: místo skutečného přenosu výsledků z Edisonova analyzátoru pustili technici předem naměřený záznam, aby Holmesová mohla ohromeným hostům ukázat, jak rychle a přesně přístroj funguje.
Jasný signál, že něco není v pořádku, přišel už v roce 2006. Tehdejší finanční ředitel Theranosu, Henry Mosley, zjistil, že firma ohledně svých laboratorních testů uvádí zavádějící informace. Důrazně Holmesovou žádal, aby investorům odhalila skutečný stav vývoje, jinak se společnost dostane do problémů. Holmesová však místo vysvětlení reagovala rázně – Mosleyho okamžitě propustila.
Od té doby firma dlouhá léta neměla žádného CFO, tedy klasického finančního ředitele. Theranos tím svým způsobem vyslal dovnitř i vně signál, že jediné, na čem záleží, je absolutní loajalita k nastavené vizi. Holmesová kolem sebe vytvořila užší kruh oddaných spolupracovníků, kteří nepochybovali o cíli – a ostatní museli jít z cesty.
Jedním z těch, kdo se v té době s Holmesovou sblížili, byl podnikatel Ramesh „Sunny“ Balwani. O několik let starší softwarový milionář a zkušený manažer vstoupil do Theranosu nejdříve jako investor a poradce, později – od roku 2009 – se stal provozním ředitelem a de facto pravou rukou Holmesové.
Jejich osobní partnerský vztah zůstal utajen, uvnitř firmy však Balwani převzal pověst přísného až despotického dohlížitele, který měl zajistit, že zaměstnanci budou držet jednotnou linii a že žádné pochybnosti neprosáknou ven.
Nejmladší miliardářka
Na počátku druhé dekády existence Theranosu se společnosti navzdory vnitřním potížím podařilo vybudovat úctyhodnou fasádu úspěchu. V září 2013 firma uzavírá zásadní partnerství s řetězcem lékáren Walgreens.Theranos se zavazuje instalovat své přístroje Edison do desítek, později stovek a tisíců lékáren po celé zemi. Lidé si tak budou moci nechat udělat laboratorní test prakticky na počkání přímo v místě bydliště – bez dlouhého čekání a jen z pár kapek krve z prstu.
Tato myšlenka nadchne nejen vedení Walgreens, ale i další partnery. Obří řetězec supermarketů Safeway investuje stamiliony dolarů do přípravy „wellness center“ s laboratorními koutky od Theranosu.
Rok 2014 je pro Theranos zlomový. Holmesová poskytuje první velké rozhovory a objevuje se v televizních pořadech, kde nešetří velkými přísliby. „Představte si svět, v němž už nikdo nemusí říkat sbohem příliš brzy,“ prohlašuje například v náznaku, že její technologie dokáže včas odhalovat i smrtelná onemocnění.
Tvrdí, že Edison umí z pouhé jedné kapky krve otestovat stovky různých zdravotních parametrů – od cholesterolu přes hormonální hladiny až po nádorové markery – levněji a rychleji než tradiční laboratorní metody. Theranos mezitím díky záři reflektorů láká další obří investice.
Do firmy vkládají peníze mediální magnát Rupert Murdoch, rodina miliardářů Waltonových (zakladatelé Walmartu), ministerstvo obrany Spojených států hledí na Theranos s potenciálním zájmem pro využití v armádě. Hodnota startupu raketově roste – v roce 2014 už investoři oceňují Theranos na 9 miliard dolarů. Holmesová, jako většinová majitelka, se tak stává jednou z nejbohatších žen světa - alespoň na papíře.
Spolu s penězi přichází i renomé. Holmesová kolem sebe soustředí okruh mimořádně vlivných osobností, které jí důvěřují. Do správní rady Theranosu usednou bývalí ministři zahraničí a obrany Henry Kissinger, George Shultz a Jim Mattis, dále vysocí diplomaté, senátoři a generálové ve výslužbě. Většina z nich nemá odborné medicínské vzdělání, ale jejich jména dodávají Theranosu prestiž a kontakty.
Holmesová si publicitu užívá. Zřídka se objeví bez svého typického černého roláku – nenápadný, ale záměrný odkaz na ikonický styl Steva Jobse. Kultivuje kolem sebe až mystickou auru vizionářky, která spí jen čtyři hodiny denně a veškerý čas věnuje své práci.
Její hluboký hlas a pronikavý pohled zanechávají dojem odhodlání a neochvějné víry v úspěch. I někteří lidé uvnitř firmy později připustí, že Holmesová dokázala strhnout kolegy nadšením, ačkoliv konkrétní pokyny mnohdy chyběly. Její sebedůvěra budila loajalitu – a taky potlačovala kritické otázky.
Mezi odbornou veřejností se časem začínají ozývat první skeptické hlasy. Několik lékařů a vědců upozorňuje, že Theranos nepublikoval žádná klinická data a dosud neprokázal, že jeho metody fungují. Holmesová všechny pochybnosti odmítá s tím, že konkurence by se mohla něco přiučit o jejím „patentovaném zázraku“.
Farmaceutické firmy, se kterými Theranos jednal, nedostávají do rukou přístroj k nezávislému otestování – spolupráce obvykle končí jen pokusným projektem nebo demonstrací, kterou řídí Theranos sám. Walgreens, hlavní partner pro distribuci testů, se nakonec spokojí s prohlášením Holmesové a Balwaniho, že přístroje už používá americká armáda v Afghánistánu (to byla lež, kterou Holmesová přiznala až později u soudu).
Varovné signály
Právě reálný provoz ve Walgreens poprvé odhaluje, že s Edisonem něco zásadního nehraje. V arizonských laboratorních koutcích Theranosu brzy dochází k podivným incidentům. Pacientům chodí výsledky testů, které v nich vzbuzují paniku – jen aby následně lékaři zjistili, že poplašné hodnoty byly falešné.
Případ Brittany Gouldové, které Theranos mylně oznámil blížící se potrat, zdaleka nebyl jediný. Zdravotníci z Phoenixu a okolí si začínají stěžovat, že analýzy od Theranosu se neshodují s výsledky z jiných laboratoří.
Stovky lidí dostávají zavádějící informace o svém zdraví: někteří zbytečně plaší, jiní naopak u nepřesných testů neodhalí vážný problém. Theranos většinu stížností řeší potichu – navenek vystupuje sebevědomě dál –, ale uvnitř firmy je zřejmé, že technologii nezvládli dotáhnout na deklarovanou úroveň.
Situace v tajném laboratorním týmu je čím dál vypjatější. Pracovníci vidí, že Edison nedokáže opakovaně spolehlivě změřit potřebné hodnoty. Uvnitř firmy však kritika naráží na zdi mlčení. Mladá laborantka Erika Cheungová, která v Theranosu nastoupila v roce 2013 hned po škole, byla zpočátku nadšená vizí i charismatem Holmesové.
Když ale v laboratoři opakovaně vidí selhání přístrojů a marné pokusy problém vyřešit, začne mít morální dilema: pacienti venku se spoléhají na testy, které mohou být chybné. Cheungová to probírá se svým nadřízeným, hlavním provozním ředitelem Sunnym Balwanim. Ten ji však hrubě odbyde: „Co si myslíte, že je za problém?“ křičí prý na ni. „Jste snad odbornice na statistiku? Přestaňte hledat problémy tam, kde nejsou!“ Cheungová pochopí, že ve firmě o žádné špatné zprávy nestojí.
Nepříjemné otázky vyplouvají i z další strany. Do Theranosu nastoupil v roce 2013 také čerstvý absolvent Stanfordu Tyler Shultz, vnuk bývalého ministra a člena správní rady George Shultze. Mladý Shultz zprvu obdivuje Holmesovou stejně jako jeho dědeček. Postupně ale v laboratoři naráží na nesrovnalosti v datech.
Shultz i Cheungová a několik dalších znepokojených zaměstnanců se nakonec rozhodnou jednat. Anonymně kontaktují regulační úřady a také zkušeného investigativního novináře z Wall Street Journal. V té době ale málokdo tuší, co se uvnitř firmy ve skutečnosti děje. Jedním z nemnoha lidí, který celá léta znal pravdu o nefunkčnosti Edisonů, byl vědec Ian Gibbons, hlavní chemik Theranosu.
U firmy pracoval od roku 2005 a patřil k nejerudovanějším členům týmu. Už od počátku v soukromí manželce přiznával, že nechápe, proč do Theranosu tečou miliony – podle něj totiž firma „nic nemá a nic neumí“. Holmesovou popisoval jako člověka, kterému nelze věřit: „Elizabeth lže o všem,“ opakoval doma. Přesto ve firmě zůstával, snad z loajality k projektu nebo kvůli dobrému platu.
V roce 2013 se však Gibbons ocitl v neřešitelném tlaku: byl předvolán k soudnímu slyšení ohledně patentového sporu, v němž měl pod přísahou vypovídat o technologiích Theranosu. Pokud by řekl pravdu, ohrozí firmu i sebe; pokud bude lhát, dopustí se křivé přísahy. Týden před výpovědí, uprostřed depresí a obav, Gibbons spáchal sebevraždu.
Holmesová jen nařídila asistentce, aby od vdovy obratem vyžádala veškerý firemní majetek, který měl vědec doma. Gibbonsova žena Rochelle později otevřeně prohlásila, že Holmesová neprojevila žádnou lítost a že právě její neústupnost a lži dohnaly jejího manžela k zoufalému činu.
Odhalení podvodu
V říjnu 2015 vychází v deníku The Wall Street Journal článek, který otřese celým příběhem Theranosu. Investigativní reportér John Carreyrou po měsících sbírání důkazů popisuje praxi, která panuje v laboratořích Theranosu: přístroj Edison údajně prováděl jen zlomek nabízených testů a i ty s velmi pochybnou přesností.
Do sídla Theranosu se brzy dostaví inspektoři Centers for Medicare & Medicaid Services (CMS), federální agentury dohlížející na klinické laboratoře. Výsledek jejich několikadenní kontroly v laboratoři Theranosu je zdrcující: podmínky provozu „představují bezprostřední riziko pro zdraví a životy pacientů.“
Jako by toho nebylo dost, ukáže se další alarmující fakt: Theranos musí stáhnout a anulovat obrovské množství již vydaných zdravotních výsledků. V roce 2016 firma tiše přizná, že všechny testy provedené její metodou v letech 2014–2015 mohou být neprůkazné. V Kalifornii a Arizoně tak společnost zneplatní přes 900 000 laboratorních nálezů, které mezitím lékaři a pacienti použili při svém rozhodování.
Pro Elizabeth Holmesovou a Sunnyho Balwaniho tím potíže zdaleka nekončí. Americká Komise pro cenné papíry (SEC) v březnu 2018 obviní oba představitele Theranosu z rozsáhlého podvodu na investorech. Vyčísluje, že Holmesová získala investice přes 700 milionů dolarů na základě vědomě falešných údajů.
Mimo jiné prý předkládala partnerům upravené laboratorní zprávy s logy farmaceutických firem, aby vzbudila dojem, že její technologie ověřily nezávislé studie (což nebyla pravda). Holmesová se s regulátorem dohodne mimosoudně: zaplatí pokutu půl milionu dolarů, vzdá se většiny svých akcií Theranosu a souhlasí, že deset let nebude působit v řídících funkcích veřejně obchodovaných firem.
Balwani podobnou dohodu odmítne – čeká jej proto soudní spor. Mezitím však zasahuje i trestní justice: v červnu 2018 je Elizabeth Holmesová zatčena a federální prokuratura ji obviní ze spiknutí a podvodu.
Soud v San Jose
V létě 2021 stanula Elizabeth Holmesová před federálním soudem v San Jose. Proces vzbudil obrovský zájem veřejnosti.
Obhajoba Elizabeth Holmesové stála na argumentu, že nešla do projektu s úmyslem podvádět. Její právníci líčili klientku jako mimořádně ambiciózní ženu, která skutečně věřila ve svou technologii a případné chyby nedělala ze zlého úmyslu, ale z mladické nezkušenosti.
Porota, složená z osmi mužů a čtyř žen, po několikatýdenním jednání dospěla k jednoznačnému závěru v části obvinění: Elizabeth Holmesovou uznala vinnou z podvodu vůči investorům.
V listopadu 2022 si tehdy osmatřicetiletá Elizabeth Holmesová vyslechla rozsudek. Soudce Edward Davila jí uložil trest vězení v délce 11 let a 3 měsíců. Krátce po ní stanul před soudem i Sunny Balwani, jenž byl uznán vinným ve všech bodech – tedy včetně podvodu na pacientech – a „vyfasoval“ dokonce o něco přísnější trest (téměř 13 let vězení).
Zdroje:
https://www.wsj.com/articles/theranos-has-struggled-with-blood-tests-1444881901
https://www.wsj.com/articles/theranos-devices-often-failed-accuracy-requirements-1459465578
https://www.wsj.com/articles/theranos-throws-out-two-years-of-blood-test-results-1463653735
https://www.penguinrandomhouse.com/books/549478/bad-blood-by-john-carreyrou/
https://www.cnbc.com/2021/09/21/theranos-test-gave-false-miscarriage-diagnosis-witness-testifies.html
https://www.cbsnews.com/news/theranos-scientist-widow-elizabeth-holmes/
https://time.com/6092115/elizabeth-holmes-trial/
https://www.sec.gov/newsroom/press-releases/2018-41
https://www.justice.gov/usao-ndca/pr/theranos-founder-and-former-chief-operating-officer-charged-alleged-wire-fraud-schemes
https://www.justice.gov/usao-ndca/pr/elizabeth-holmes-sentenced-more-11-years-defrauding-theranos-investors-hundreds
