Článek
Sedí před obrazovkou a sleduje závěrečné minuty slavného snímku Profesionál. Tajný agent Josselin Beaumont, s tváří plnou odhodlání i unavené rezignace, kráčí přes trávník k nastartovanému vrtulníku. Zní nezapomenutelná hudba Ennia Morriconeho, táhlý melancholický motiv Chi Mai. Ministr dá pokyn Beaumonta „zastavit“ a inspektor Farges ho dávkou zezadu zastřelí.
Malý chlapec před televizí propuká v pláč. Ten kluk se jmenuje Victor. A muž na obrazovce, který právě schytal smrtící zásah, nebyl jen fiktivní postava z cizího světa. Hrál ho jeho dědeček Jean-Paul Belmondo. Victor tehdy ještě nedokázal rozklíčovat tenkou, zákeřnou hranici mezi filmovým trikem a realitou. Viděl milovanou bytost umírat před vlastníma očima.
Tuto vzpomínku vytáhl na světlo už mnohokrát a znovu se k ní vrátil i v září 2026. Byl příliš malý, když scénu viděl poprvé, a nechápal, že sleduje filmovou smrt. Viděl dědečka padnout po zásahu do zad a rozplakal se, protože věřil, že je opravdu mrtvý. Dětský šok v něm zůstal jako připomínka toho, jak snadno může filmová iluze na okamžik přepsat skutečnost.
Střih. Uplynulo více než dvacet let. Kalendář ukazuje 9. září 2021. Nádvoří pařížské Invalidovny halí těžké ticho. Tentokrát už neběží žádné závěrečné titulky a nikdo neřekne kouzelné slovo „stop“. Před zraky rodiny, hostů a veřejnosti leží skutečná rakev. Uvnitř odpočívá Jean-Paul Belmondo, národní filmová ikona, muž s mnohokrát rozbitým nosem a neodolatelným úsměvem.
Na nádvoří stojí prezident Emmanuel Macron, osobnosti francouzské kinematografie i veřejnost. A k mikrofonu přistupuje sedmadvacetiletý Victor, obklopený dalšími pěti vnoučaty svého dědečka. Mluví jejich jménem. Hlas má pevný jen napůl, emoce jsou vidět. O dva roky později bude vysvětlovat, že Jean-Paul pro něj nebyl slavným hercem, ale především „papy“ — dědečkem.
„Přes své filmy, samozřejmě, ale hlavně tím, jaký byl a jaký zůstane, byl sluncem. Slunce nezhasne, pořád svítí a vyzařuje. Když někde zapadne, jinde zase vyjde. Děkujeme, papy, za tolik radosti, za tvou pozitivitu. Myslíme na tebe, milujeme tě. A dobře se bav s kamarády, kteří ti tolik chyběli.“ Chlapec, který kdysi oplakával fiktivní smrt filmového agenta, stál tváří v tvář smrti skutečné.
Mýtus o zlaté lžičce a prokletém příjmení
Je snadné mávnout rukou a říct: No jo, Belmondo. Tomu stačilo ukázat občanku a dveře se otevíraly samy. Realita byla prozaičtější. Victor se narodil 15. prosince 1993 v Boulogne-Billancourt do rodiny automobilového závodníka Paula Belmonda a italské kuchařky Luany Belmondo.
Vyrůstal se dvěma bratry, Alessandrem a Giacomem, ve Vaucressonu západně od Paříže. Doma byla rozsáhlá sbírka DVD a film se sledoval často. Otec Paul závodil i ve Formuli 1, matka Luana se profesně spojila hlavně s gastronomií a televizí. Victor sám říká, že rodiče své syny vedli k samostatnosti a k práci. Žádný život bez pravidel a povinností, který by automaticky plynul ze slavného příjmení.
Když v sedmnácti začal obcházet agenty a castingy, nebylo to jeho první rozhodnutí stát se hercem — to přišlo mnohem dřív. Po maturitě nastoupil na ESEC, École supérieure d’études cinématographiques, kde vystudoval scenáristiku. Herectví pak studoval na Cours Peyran-Lacroix v pařížském Théâtre de la Pépinière. Právě tato kombinace filmu, scenáristiky a divadla tvořila jeho průpravu.
Hercem se však nestal hned. S drobnými pracemi začal už jako teenager, protože rodiče chtěli, aby uměl fungovat samostatně. Později pracoval také jako číšník, régisseur a asistent u filmových či divadelních projektů. Otec ho navíc nabádal, aby měl vedle herectví i další dovednosti, protože herecká kariéra je nejistá.
„Moji rodiče vždycky dbali na to, abychom s bratry stáli nohama na zemi a byli nezávislí. Proto jsem začal pracovat hodně brzy. V šestnácti jsem dělal bo bun a rozvážel ho. Otec mi zároveň říkal, ať se naučím i jiné profese, protože herecká kariéra je příliš nejistá: může dlouho trvat, než se něco podaří, a všechno se může ze dne na den zastavit. Nechtěl jsem natahovat ruku k rodičům. Chtěl jsem se o sebe postarat sám.“
První hlavní role přišla v roce 2021 ve filmu Envole-moi režiséra Christopha Barratiera. Victorovi bylo sedmadvacet. Nebyl to jeho filmový debut: od roku 2015 sbíral menší role a objevil se třeba v La Vie très privée de Monsieur Sim, Mon bébé nebo v životopisném filmu De Gaulle. Envole-moi byl průlom tím, že poprvé nesl hlavní část celovečerního filmu.
V Envole-moi hrál Thomase – rozmazleného mladíka ze zámožné rodiny, floutka a pařmena, kterému otec lékař uřízne přísun peněz a přinutí ho starat se o dvanáctiletého Marcuse, chlapce s vážnou nemocí. Právě tady se Victor dostal do širšího povědomí. Režisér Barratier na něm oceňoval pracovitost, citlivost a schopnost nepřetavit fyzickou podobnost s dědečkem v napodobování.
Od gay romance k Julienu Sorelovi
Po úspěchu Envole-moi mohl Victor Belmondo zůstat ve škatulce sympatických mladíků. Místo toho přišly role, které se od tradiční představy belmondovského „macha“ vzdalovaly. V minisérii Bardot ztvárnil Rogera Vadima, prvního manžela Brigitte Bardot. Kvůli skutečné historické postavě studoval filmy, rozhovory, dokumenty i Vadimovy vlastní texty, aby ho nehrál jako karikaturu.
Ve filmu Arrête avec tes mensonges podle románu Philippa Bessona však Victor nehraje jednoho z dospívajících milenců. Těmi jsou mladý Stéphane a Thomas. Victor Belmondo hraje Lucase, Thomasova syna, který se setká se spisovatelem Stéphanem a zjišťuje, co jeho zesnulého otce s tímto mužem spojovalo. Lucas stojí v přítomnosti příběhu a rozkrývá minulost, kterou sám nezažil.
Ještě dál šel v dramatu Vivre, mourir, renaître režiséra Gaëla Morela, uvedeném v Cannes v sekci Cannes Première v roce 2024. Victor ztvárnil fotografa Cyrila, který se v Paříži devadesátých let zamiluje do souseda Sammyho, partnera Emmy a otce malého dítěte. Cyril je HIV pozitivní a bere léčbu; epidemie AIDS pak zasáhne život celého trojúhelníku a převrátí očekávané role.
Následovala temná kriminálka Netflixu Bastion 36 režiséra Oliviera Marchala. Victor zde nehraje řadového člena elitní jednotky. Jeho Antoine Cerda je policista z pařížské BRI, který je po disciplinárním postihu přeřazen k protizločinecké brigádě. Když jsou dva bývalí kolegové během dne zabiti a třetí zmizí, začne pátrat na vlastní pěst a vrací se do prostředí policejní rivality.
Tato série rozdílných rolí ho přivedla k jeho nejviditelnější televizní zkoušce roku 2026. France Télévisions uvedla čtyřdílnou adaptaci Stendhalova románu Červený a černý (Le Rouge et le Noir), kterou vytvořili Georges-Marc Benamou a Gilles Taurand a režíroval Gaël Morel. V hlavní roli ambiciózního a rozporuplného Juliena Sorela stojí dvaatřicetiletý Victor Belmondo.
Julien Sorel je pro francouzského herce jedna z životních rolí: syn tesaře, který touží po společenském vzestupu, pohybuje se mezi církví a aristokracií, mezi ambicí a citem, a nakonec se po pokusu zabít paní de Rênal ocitne před soudem a na gilotině. Historická ozvěna je silná i kvůli slavné filmové verzi Clauda Autant-Lary z roku 1954, v níž Juliena hrál Gérard Philipe.
„Kdybych každou roli začal posuzovat podle toho, co by na ni řekl můj dědeček nebo kdo ji hrál přede mnou, vytvořil bych si tlak, který by mě zablokoval. U Juliena jsem se musel vrátit k textu a k době, ne k rodinné legendě. Četl jsem román už na střední škole a teď jsem se ponořil do dobového kontextu. Dokonce jsem se naučil jezdit na koni, protože způsob, jakým Julien sedí v sedle, vypráví o jeho společenském vzestupu. Nechtěl jsem stálého dubléra; když to umí moje postava, musím to umět taky.“
Když se dnes podíváte na Victora Belmonda, ta podobnost vás na zlomek vteřiny dostane. Je tam. V lehkém naklonění hlavy, v šibalském záblesku v koutku očí, v lince spodní čelisti. Ale zásadní rozdíl je v energii. Jean-Paul Belmondo byl boxer a fyzický herec proslulý vlastními kaskadérskými scénami. Victor je tišší a civilnější, jeho role stojí víc na zranitelnosti a vnitřním napětí.
Zdroje:
https://www.esec.fr/ecole-cinema/actualites/temoignage-diplome-victor-belmondo
https://www.courspeyranlacroix.fr/
https://www.radiofrance.fr/franceinter/podcasts/la-bande-originale/la-bande-originale-du-vendredi-07-juin-2024-9131449
https://www.allocine.fr/article/fichearticle_gen_carticle%3D18699210.html
https://ftvpro.francetv.fr/contenu-de-presse/52820967
https://www.vogue.fr/article/victor-belmondo-interview-bardot-serie
https://www.festival-cannes.com/f/vivre-mourir-renaitre/
https://www.netflix.com/fr/title/81752988
https://madame.lefigaro.fr/celebrites/victor-belmondo-petit-fils-de-jean-paul-belmondo-hommage-national-090921-197967
https://pere-lachaise.com/tombe/belmondo-jean-paul/
