Nejvyšší člověk všech dob ve 13 letech měřil 224 cm. Příběh dobráckého obra, který zemřel mladý

Když v roce 1918 přišel na svět v městečku Alton (Illinois, USA) malý Robert Pershing Wadlow, nic nenasvědčovalo tomu, že se zapíše do historie jako nejvyšší člověk všech dob. Rodiče byli obyčejní lidé, kteří se těšili na zdravé miminko. Jenže Robert byl už jako batole nápadně větší než ostatní děti. Nejdřív se to připisovalo „dobrým genům a výborné stravě“, postupem času ovšem každý viděl, že jde o víc. V době, kdy běžné děti nosily ještě dupačky, on už měl rozměry malého školáka.

V pěti letech měl Robert už kolem 163 cm a vážil téměř 50 kilo. Otcovi muselo být jasné, že to není jen „chlapák od přírody“. Lékaři postupně diagnostikovali hyperfunkci hypofýzy, žlázy, která řídí uvolňování růstového hormonu. V té době (20. a 30. léta 20. století) však medicína nebyla schopná podobné stavy účinně léčit, což znamenalo, že Robertův růst se nedal zastavit. Každý rok vyrostl o další a další centimetry, bez náznaku zpomalení.

Přitom se doma snažili, aby vedl co nejvíc „normální“ život – hrál si s mladšími sourozenci, chodil do kostela, pomáhal matce s drobnými pracemi. Nejobtížnější ale bylo obstarat mu vhodné oblečení a boty. Zatímco spolužáci běžně kupovali konfekci, Robert musel mít vše ušité na míru. Kromě toho narážel na drobné každodenní překážky: do lavic se nevešel, stoly byly příliš nízké, a dokonce i obyčejná procházka mohla být náročná, protože měl daleko těžší končetiny a celkovou váhu.

Ve 13 letech měřil okolo 224 cm, což vyvolávalo obrovský zájem novinářů i zvědavců. Robert sice nechtěl být vnímán jen jako „kuriozita“, ale zároveň se mu otevřely možnosti, jak pomoci rodině finančně. Různé show a výstavní akce mu nabízely honoráře za to, že se na nich ukáže. Nakonec kývl na spolupráci s obuvnickou společností, která mu zdarma šila boty, a on jim za to dělal reklamu. Mimochodem, velikost jeho bot byla extrémní – délka chodidla byla 47 cm! Sám říkal, že cítí zvláštní směs studu a vděku, když mu lidé doslova hledí na chodidla s otevřenou pusou.

Dospíval a dorůstal do stále větších rozměrů. Váha se pohybovala kolem 200 kilogramů, a přesto zůstával spíše tichým, pokojným chlapcem s jemnými způsoby. Vzpomínky jeho sourozenců a přátel ho popisují jako laskavého, trpělivého člověka, který si spíš přál, aby se s ním mluvilo „normálně“, než aby ho všichni obdivně pozorovali.

Jeho přílišný růst byl nejen unikátní, ale i ničivý. Ruce a nohy mu neustále otékaly, klouby trpěly enormním zatížením. Protože neměl dostatečný cit v dolních končetinách, začal používat speciální podpěrné berle, aby ulevil kolenům a kotníkům. Každé poranění se mu hojilo složitě a hrozilo infekcemi.

V ordinacích se mluvilo o tom, zda nejde vyzkoušet experimentální zákroky, ale nebylo moc reálné jeho růst zvrátit. Robert přesto dál cestoval a setkával se s lidmi. Často ho žádali o autogram, on vyhověl. Dokonce se mu přezdívalo „Něžný obr“ (v originále Gentle Giant), protože byl klidný, nerozhazovalo ho, když se k němu seběhli davy zvědavců.

Kolem 20. roku se ustálil na výšce 272 cm, což už bylo natolik mimo běžné lidské měřítko, že se Guinnessova kniha rekordů přestala zdržovat pochybnostmi. Robert Wadlow byl a dosud zůstává nejvyšším věrohodně doloženým člověkem historie. Jeho fotografie obletěly celý svět, stával se hostem různých pořadů a lidé mu psali dopisy i žádali o rady. Pro mnohé byl inspirací, jak se vyrovnat s vlastní odlišností. Pro jiné byl neuvěřitelnou raritou, a někdy ho bohužel brali spíš jako atrakci.

Sám však příliš netoužil po neustálém vystavování na veřejnosti. Chválil spíš běžné okamžiky: když mu někdo beze strachu potřásl rukou a neptal se hned na jeho míry. Nebo když se mu podařilo najít židli, na které se cítil relativně pohodlně. Jeho snem prý bylo stát se právníkem, ale to mu zdraví nedovolilo.

V létě 1940 byl Robert na propagační cestě ve státě Michigan. Jelikož neměl dostatek citu v nohou, netušil, že mu jeho nová ortéza na kotníku způsobila drobnou oděrku. Ta se zanítila a rozvinula se infekce. Místní lékaři se pokoušeli bakterie zastavit transfuzí a podáním antibiotik, ale v té době ještě nebyly dostatečně účinné. Robertův oslabený organismus se sepsí nedokázal poprat. Zemřel 15. července 1940 ve věku pouhých 22 let.

Zpráva o jeho úmrtí se rozletěla po celé Americe a vyvolala vlnu smutku. Lidé v Altonu se sešli na velkolepém pohřbu a rodina zhotovila rakev delší než 3 metry. Robert Wadlow spočíval v zemi s pokorou, kterou za svého života často projevoval.

Navzdory krátkému životu zanechal Robert Wadlow hlubokou stopu. Jeho případ je ikonickým příkladem patologie hyperfunkce hypofýzy, kterou lékaři stále zkoumají. Pod jeho jménem se v Guinessově knize rekordů skví titul „nejvyšší muž v historii“, a doposud ho nikdo nepřekonal. V Altonu, jeho rodném městě, stojí socha v životní velikosti – tedy 272 cm vysoká. Kolemjdoucí se u ní zastavují a uvědomují si, že za každým nadlidským rekordem může být i křehké lidské srdce a bolest.

Pro mnohé se stal vzorem statečnosti, schopnosti zachovat si lidskou důstojnost a laskavost, i když osud naložil na jeho ramena a klouby nesmírnou tíhu.

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Wadlow

https://www.ninepbs.org/blogs/history/the-life-and-legacy-of-robert-wadlow-the-alton-giant/

https://www.ripleys.com/stories/robert-wadlow

https://beamazed.com/article/the-tragic-life-of-robert-wadlow-the-worlds-tallest-man-ever/

https://www.guinnessworldrecords.com/records/hall-of-fame/robert-wadlow-tallest-man-ever