Článek
Ryszard Jerzy Kukliński se narodil 13. června 1930 ve Varšavě do dělnické rodiny. Jeho otec, také Ryszard, se za německé okupace zapojil do odboje. Byl zatčen a zahynul v koncentračním táboře Sachsenhausen.
Mladý Kukliński tak vyrůstal ve světě, v němž válka, okupace a politické násilí nebyly vzdálenou kapitolou z učebnice, ale rodinnou zkušeností. Za okupace se sám podílel na distribuci letáků konspirační organizace Miecz i Pług.
Po válce nastoupil k armádě nového komunistického Polska. V roce 1947 vstoupil do důstojnické školy ve Vratislavi. Jeho začátky nebyly hladké. Kvůli odhalení dřívějšího spojení s protiněmeckým odbojem byl nejprve degradován, ale postupně se znovu vypracoval.
Sloužil u bojových jednotek, velel praporu a v roce 1963 začal pracovat na generálním štábu Polské lidové armády. Získal přístup k dokumentům, které běžný důstojník nikdy neviděl: k plánům Varšavské smlouvy, strategickým materiálům Sovětského svazu i přípravám na možný konflikt s NATO.
Invaze, která ho změnila
Zásadní zkušeností pro něj byl rok 1968. Kukliński tehdy po návratu z Vietnamu pracoval na štábních přípravách vojenské operace proti Československu. Podle pozdějších dokumentů i polských historických materiálů se podílel na přípravě cvičení a plánů, které se ukázaly jako krytí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Polská armáda se pak na okupaci skutečně podílela.
Kukliński později tvrdil, že ho šokovalo, jak snadno může být armáda země označované za spojence použita proti vlastnímu socialistickému sousedovi. Podobně na něj zapůsobily události z prosince 1970, kdy polské bezpečnostní složky a armáda zasáhly proti protestujícím dělníkům na pobřeží.
Zároveň se v jeho rukou hromadily materiály o plánované válce mezi Varšavskou smlouvou a NATO. Nešlo jen o mapy a přesuny jednotek. Dokumenty obsahovaly mobilizační plány, alianční velení, údaje o zbraních, zásady jaderné doktríny i strategické cíle.
Kukliński dospěl k přesvědčení, že v případě velké války by se Polsko stalo jedním z hlavních bojišť. Polské území by neslo ničivé důsledky konfliktu, který by řídil především Sovětský svaz.
Devět let dvojího života
V roce 1972 udělal krok, který z něj později udělal jednu z nejspornějších postav polských dějin studené války.
Nejprve se obrátil na americké velvyslanectví v Bonnu s žádostí o kontakt na vysokého důstojníka americké armády. V srpnu téhož roku se během cesty na Západ setkal s Američany v Nizozemsku. Teprve následně mu bylo oznámeno, že jeho kontakty nejsou jen vojenští diplomaté, ale pracovníci CIA.
Dostal krycí jméno Jack Strong. Název Seagull používala CIA pro operaci spojenou s jeho získáním a vedením.
Mezi lety 1972 a 1981 předal Američanům více než 40 000 stran dokumentů. Přesný počet se v různých pramenech mírně liší, ale rozsah jeho materiálů je nesporný. Šlo o desítky tisíc stran plánů a zpráv, které Američanům umožnily nahlédnout hluboko do vojenského uvažování Varšavské smlouvy.
Wojciech Jaruzelski později hořce označil tyto informace za „tajemství z kuchyně“ – tedy údaje, které znali jen lidé z nejužšího okruhu vojenského vedení.
Kukliński fotografoval dokumenty miniaturními kamerami a předával je při tajných schůzkách. Některé kontakty se uskutečnily během jeho plaveb na Západ, další už musely probíhat v samotné Varšavě. Každá chyba mohla znamenat zatčení, výslech, odsouzení k smrti a ohrožení celé rodiny.
Zbigniew Brzezinski, poradce prezidenta Jimmyho Cartera pro národní bezpečnost, později hodnotil Kuklińského materiály jako informace „skutečně mimořádného strategického významu“.
Když v Polsku v letech 1980 a 1981 sílilo hnutí Solidarita, získala Kuklińského práce ještě větší význam. Američanům předával informace o vnitřní situaci v Polsku, sovětském tlaku na polské vedení i přípravách na zavedení stanného práva.
Jeho zprávy pomáhaly Washingtonu pochopit, že situace může skončit buď sovětským zásahem, nebo tvrdou represí vedenou samotným polským režimem.
Na podzim roku 1981 se přípravy stanného práva zrychlovaly. Kukliński se dozvěděl, že generální štáb hledá zdroj úniků. Byl jedním z důstojníků, kteří byli upozorněni, že někdo zevnitř předává tajné informace Američanům.
Dokázal zachovat klid, připojil se k odsuzování neznámého „zrádce“, ale velmi rychle pochopil, že už nemá čas.
Útěk na poslední chvíli
CIA zorganizovala jeho exfiltraci z Polska. 7. listopadu 1981 Kukliński, jeho manželka Joanna a jejich dva synové opustili zemi. Do Západního Německa se dostali následující den a 11. listopadu byli vojenským letadlem přepraveni do Spojených států.
Útěk proběhl jen několik týdnů předtím, než Wojciech Jaruzelski 13. prosince 1981 vyhlásil v Polsku stanné právo.
Rodina musela během několika dnů opustit domov, práci, přátele i dosavadní identitu. Kuklińského synové věděli, že jejich otec pracuje v armádě, ale rozsah jeho zpravodajské činnosti pro CIA pro ně byl šokem.
Ve Spojených státech žili Kuklińští pod ochranou a v přísném utajení. Podle pozdějších výpovědí se několikrát stěhovali a rodina měla důvod se obávat, že je sledují lidé napojení na sovětské nebo polské tajné služby.
Kukliński za práci v Polsku nepožadoval peníze. Jeho někdejší spojovací důstojník CIA David Forden později řekl, že nabídnout mu finanční odměnu by ho urazilo. Po útěku však CIA rodině poskytla prostředky k novému životu na Západě.
Komunistický režim reagoval tvrdě. 23. května 1984 odsoudil vojenský soud ve Varšavě Ryszarda Kuklińského v nepřítomnosti k trestu smrti za zradu a dezerci. Součástí rozsudku byla i degradace na vojína, ztráta občanských práv a konfiskace majetku.
Po pádu komunismu se jeho právní situace začala měnit. V roce 1990 byl trest smrti zmírněn na patnáct let vězení. V květnu 1995 vojenská komora Nejvyššího soudu původní rozsudek zrušila a věc vrátila vojenské prokuratuře. Ta v roce 1997 vyšetřování zastavila s odůvodněním, že Kukliński jednal ve stavu vyšší nutnosti.
V dubnu 1998 se Kukliński po letech vrátil do Polska. Jeho návrat byl pro jedny triumfem, pro druhé provokací.
Nejtragičtější kapitola jeho života přišla v roce 1994. Na Nový rok zahynul mladší syn Bogdan Kukliński. Pracoval jako profesionální potápěč a plavil se u Floridy na jachtě. Podle dobových zpráv ho spolu s kolegou během silné bouře smetla vysoká vlna z paluby. Ani jedno z těl nebylo nalezeno.
O několik měsíců později, v červenci 1994, zemřel i starší syn Waldemar Kukliński. Byl sražen nákladním vozidlem v areálu univerzity ve Spojených státech.
Hrdina, nebo zrádce?
Dvě smrti synů během jediného roku pochopitelně vyvolaly spekulace, že šlo o odvetu polských nebo sovětských tajných služeb. Některé polské materiály a publicistické texty hovoří o vraždách, jiné zdroje zůstávají opatrnější.
Přímé veřejně doložené důkazy, které by prokazovaly účast KGB, polské tajné služby nebo jiné zpravodajské organizace, však nebyly zveřejněny. Kukliński sám možnost odvety nevylučoval, ale ani ji neoznačil za prokázaný fakt.
Pro člověka, který celý život žil s vědomím, že jeho práce může ohrozit rodinu, musela být tato ztráta ničivá bez ohledu na skutečnou příčinu.
Ryszard Kukliński zemřel 11. února 2004 ve vojenské nemocnici v Tampě na Floridě. Bylo mu třiasedmdesát let.
V březnu se ve Fort Myer ve Virginii konala zádušní mše, které se zúčastnili představitelé CIA včetně tehdejšího ředitele George Teneta. Ten Kuklińského označil za „skutečného hrdinu studené války“.
Urna s jeho popelem byla převezena do Polska. 19. června 2004 byl pohřben v Aleji zasloužilých na vojenském hřbitově Powązki ve Varšavě. Do hrobu byly zároveň uloženy i ostatky jeho syna Waldemara. V roce 2016 polský prezident Andrzej Duda Kuklińského posmrtně povýšil na hodnost brigádního generála.
Ryszard Kukliński dodnes rozděluje Polsko. Pro jedny byl důstojníkem, který porušil přísahu, předal vojenská tajemství cizí mocnosti a zradil své spolubojovníky. Wojciech Jaruzelski jej pokládal za zrádce a dezertéra.
Pro jiné byl člověkem, který odmítl sloužit sovětskému impériu pod polskou vlajkou. Vidí v něm muže, jenž poskytl Západu informace o plánech, které mohly rozhodovat o osudu celé střední Evropy. Brzezinski ho označil za „prvního polského důstojníka v NATO“.
Zdroje:
https://www.wilsoncenter.org/article/documents-controversial-cia-spy-ryszard-kuklinski
https://www.cia.gov/resources/publications/publications-list/
https://eng.ipn.gov.pl/en/news/7073%2COn-the-anniversary-of-Ryszard-Kuklinski039s-death-11-February-2021.html
https://www.president.pl/archives/andrzej-duda/news/cold-war-cia-source-kuklinski-posthumously-promoted-to-general%2C36255
https://www.wilsoncenter.org/publication/the-kuklinski-files-and-the-polish-crisis-1980-1981-analysis-the-newly-released-cia
https://www.wilsoncenter.org/blog-post/ryszard-kuklinski-cia-documents-available-happ-digital-archive
