Petr Kramný - skutečně v Egyptě zavraždil svoji ženu a dceru? Tento příběh budí emoce i po letech

Rodina se ubytovala v luxusním hotelu Titanic Palace a užívala si teplé dny plné koupání a výletů. Nikdo netušil, že se z bezstarostné dovolené stane tragédie, která šokuje celé Česko. Koncem měsíce se totiž odehrála záhadná smrt Moniky a Kláry, jež odstartovala jeden z nejdramatičtějších kriminálních případů posledních let.

V noci z 29. na 30. července 2013 našel Petr Kramný svou manželku i dceru v hotelovém pokoji bez známek života. Podle jeho výpovědi všem třem členům rodiny bylo předchozí den špatně od žaludku – zvraceli a měli průjem, proto si vzali léky přivezené z Česka a odpočívali.

Kramný tvrdil, že v noci musel na toaletu a při návratu zjistil, že Monika s Klárkou nedýchají. „Lehl jsem si vedle dcery a říkám, ať se posune kousíček, že mám málo místa. Chytnu ji za ruku a ona byla úplně ledová,“ líčil později zdrcený otec okamžik hrůzy. Nejdříve se prý pokoušel obě oživit, teprve poté vyběhl na hotelovou recepci přivolat pomoc. Záchrana však byla marná – lékař mohl už jen konstatovat smrt obou Češek.

Úmrtí Moniky (36) a Kláry (8) Kramných okamžitě vzbudilo pozornost egyptských úřadů i médií. První domněnky hovořily o otravě zkaženým jídlem či silnou střevní infekcí z místní kuchyně. Petr Kramný skončil po tragédii v nemocnici na kapačkách – údajně v šoku ze ztráty své rodiny a také kvůli vlastním zdravotním potížím.

Ředitel nemocnice v Hurghadě popsal stav zemřelých slovy: „Žaludek mají úplně rozpadlý, a to z důvodu velkého množství jedu, který se oběma obětem dostal do žaludku. Je to jed, který ze žaludku udělá rosol.“

Tento děsivý popis vedl ke spekulacím, že matka s dcerou mohly být otráveny například kyanidem. Navenek tedy vše nasvědčovalo tragické nehodě či zákeřnému otravnému jedu, který nepřežily dvě oběti, zatímco Petr Kramný jako zázrakem vyvázl.

Jenomže vyšetřovatelé brzy odhalili okolnosti, které vrhly na případ pochybnosti. Z výpovědí svědků a následné pitvy vyplynulo, že smrt nastala mnohem dříve, než Kramný tvrdil. Monika s Klárou byly podle forenzních závěrů mrtvé přibližně deset hodin předtím, než otec přivolal pomoc.

To znamenalo, že tragédie se zřejmě odehrála už během dne 29. července. Proč tedy Petr čekal tak dlouho, než zalarmoval lékaře? Tato nesrovnalost okamžitě vyvolala stín podezření. Kramný však jakýkoli podíl na smrti svých blízkých kategoricky odmítal.

V průběhu vyšetřování poskytl několik rozhovorů českým médiím, v nichž opakoval, že jeho žena a dcera zemřely nešťastnou náhodou – podle něj buď na otravu, nebo na těžkou infekci. V té době byl stále v Egyptě, protože místní policie mu zabavila pas a zakázala vycestovat, dokud se případ nevyšetří.

V jednom interview z Hurghady Kramný naléhal, že je nevinný a sám truchlí: líčil podrobnosti osudné noci a zdůrazňoval, že „elektřina není jeho parketa“, čímž reagoval na šeptandu, že smrt nemusela způsobit nemoc. Jeho vystoupení v médiích budila emoce – část veřejnosti ho litovala jako zlomeného otce, jiní však začínali pochybovat o pravdivosti jeho příběhu.

Egyptská policie mezitím prováděla vlastní šetření. Pitva provedená egyptskými lékaři nejprve skutečně naznačovala otravu. Překvapivě ale žádný konkrétní jed laboratorní testy neodhalily. Vyšetřovací spis vedený v Egyptě sice zmiňoval kyanid jako možnou příčinu, avšak důkazy chyběly.

Místní úřady proto váhaly označit Kramného za vraha, a případ zůstával neuzavřený. V říjnu 2013 – po zhruba třech měsících zadržování – dovolily egyptské orgány Petru Kramnému odcestovat zpět do České republiky. V té době nebyl nikdo obviněn a zdálo se, že záhada úmrtí zůstane nevysvětlena, pokud se neobjeví nové informace.

Prudký obrat v kauze nastal díky práci českých odborníků. Ještě během podzimu 2013 byly ostatky Moniky a Kláry převezeny do vlasti. Zkušení soudní lékaři ostravského Ústavu soudního lékařství provedli druhou, důkladnou pitvu. Výsledky tohoto vyšetření šokovaly všechny zúčastněné: žádné stopy jedu se nenašly, zato vyšlo najevo, že srdce obou obětí byla poškozena zvláštním způsobem, který neodpovídal otravě ani běžné zdravotní příhodě.

Experti dospěli k závěru, že příčinou náhlého úmrtí matky i dcery byl zásah elektrickým proudem. Tato informace změnila celý směr vyšetřování – ze zdánlivé nešťastné náhody či sebeotravy jídlem se rázem stal podezřelý zločin. A jedinou osobou, která mohla v hotelovém pokoji elektrický proud použít, byl právě Petr Kramný.

Česká policie ihned rozjela naplno vlastní vyšetřování. V únoru 2014, jen pár týdnů po obdržení forenzních závěrů z ostravské pitvy, byl Petr Kramný ve svém bydlišti na Karvinsku zadržen a obviněn z dvojnásobné vraždy. Soud ho následně poslal do vazby, aby nemohl uprchnout nebo ovlivňovat svědky. Kramný stále tvrdil, že je nevinný – dokonce podstoupil i test na detektoru lži v naději, že přesvědčí vyšetřovatele.

Jenže důkazy proti němu sílily. Na jaře 2014 odletěl do Hurghady tým českých kriminalistů, aby na místě zajistil další informace a pokusil se zrekonstruovat průběh tragédie. Egyptské úřady jim sice neumožnily vstup přímo do pokoje v hotelu Titanic Palace, přesto čeští detektivové ve spolupráci s místní policií posbírali maximum dostupných podkladů.

Už tehdy pro ně byl Petr Kramný hlavním a jediným podezřelým – tomu nasvědčoval jak forenzní nález o zásahu elektřinou, tak i nesrovnalosti v časové ose událostí a Kramného chování po činu. V srpnu 2014 Egypt svůj případ formálně odložil a tamní vyšetřování uzavřel bez obžaloby.

Iniciativu definitivně převzala česká strana, která měla k dispozici klíčový důkaz: závěr, že Monika a Klára byly úmyslně zabity elektrickým proudem. Na podzim 2014 a v průběhu roku 2015 kriminalisté shromáždili ucelený řetězec nepřímých důkazů a vyšetřování dokončili. Případ, který se mezitím stal v ČR ostře sledovanou kauzou, mířil k soudu.

Hlavní líčení s Petrem Kramným začalo u Krajského soudu v Ostravě na podzim 2015 a trvalo několik týdnů. Soudní síň byla pod drobnohledem médií; případ Kramný už tehdy fascinoval i rozděloval českou veřejnost.

Obžaloba vylíčila Petra Kramného jako chladnokrevného pachatele, který během rodinné dovolené úkladně zavraždil svou manželku a dceru. Podle státního zástupce měl Kramný dost času připravit si v hotelu jednoduché zařízení či upravený elektrický kabel, kterým ničemu netušící oběti usmrtil zásahem proudu ve spánku.

Přímý důkaz – například svědek činu nebo záznam z kamer – sice chyběl, avšak nepřímé důkazy tvořily ucelený řetěz podporující verzi obžaloby. Patřily k nim forenzní nálezy z pitvy (poškození srdečního svalu typické pro průchod elektřiny tělem), časové údaje usmrcení nesedící s Kramného výpovědí a také motiv, který začal vyplouvat na povrch. Několik svědků z okruhu rodiny a známých totiž popsalo, že manželství Kramných nebylo ideální.

Hovořili o častých neshodách a dokonce o možné nevěře. Sám obžalovaný se údajně před přáteli svěřil, že s manželkou už delší dobu intimně nežili a na dovolené spali odděleně. Státní zástupce tak předložil teorii, že Petr Kramný vraždil ze žárlivosti a ze strachu, že ho manželka opustí – nechtěl prý připustit ponížení, které by mu rozpad vztahu přinesl.

Petr Kramný během celého procesu zarytě popíral vinu. Působilo mrazivě, že při soudních jednáních i při vynášení rozsudku nedal najevo téměř žádné emoce, ačkoli čelil obvinění z vraždy vlastní rodiny. Jeho obhajoba vedená advokátkou Janou Rejžkovou se snažila rozbít argumentaci obžaloby na několika frontách.

Zaprvé zpochybňovala forenzní důkazy o zásahu elektrickým proudem – obhajoba si nechala vypracovat oponentní znalecký posudek, podle kterého byla nejpravděpodobnější příčinou úmrtí stále otrava. Soudní znalci obhajoby naznačovali, že egyptské vyšetření mohlo mít pravdu a že stopy jedu se v opakované pitvě už nemusely najít.

Tento zásadní rozpor mezi experty vedl soud ke kroku nechat vypracovat revizní posudek u nezávislých znalců. Výsledek? Revizní tým jednoznačně potvrdil závěr o vraždě elektrickým proudem a vyloučil otravu. Další linii obhajoby představoval obraz Petra Kramného jako milujícího otce a manžela, který by nikdy neublížil své rodině.

Právníci upozorňovali, že Kramný neměl přímý motiv zabít i vlastní dítě a že jeho dosavadní život byl bezúhonný. Rovněž poukazovali na to, že důkazů je jen nepřímých a žádný fyzický důkaz (například zařízení, kterým byl proud veden) se nenašel. Přesto všechno se důkazy obžaloby nakonec propojily v přesvědčivý celek.

Dne 7. ledna 2016 vynesla soudkyně Renata Gilová verdikt, který vešel do novodobé kriminalistické historie. Petr Kramný byl uznán vinným z vraždy manželky Moniky a dcery Kláry a odsouzen k 28 letům vězení ve věznici se zvýšenou ostrahou. Soud tak uvěřil verzi, že obě zabil úmyslně elektrickým proudem, a poté se snažil jejich smrt svést na otravu jídlem.

Při zdůvodnění rozsudku soudkyně prohlásila, že senát nemá pochybnosti o Kramného vině, a připomněla, že nepřímé důkazy mohou plně postačit k odsouzení: „Není to první ani poslední případ, kdy je někdo usvědčen na základě nepřímých důkazů.“

Podle soudu Kramný svůj čin spáchal chladnokrevně ze sobeckých pohnutek – „měl strach, že ho žena opustí“, a neunesl hrozící ponížení. Tomu podřídil vše a vykonstruoval si příběh o náhodné otravě, kterým se pokoušel zakrýt pravdu. Soud zároveň uložil Kramnému povinnost zaplatit odškodné ve výši několika miliónů korun rodině obětí. Kramný se na místě proti rozsudku odvolal a prohlašoval, že soud pochybil.

Případ Petra Kramného se okamžitě zařadil mezi mimořádné a nevídané zločiny v historii České republiky. Už samotné okolnosti činu byly unikátní – dvojnásobná vražda spáchaná v zahraničí na českých občanech, navíc velmi neobvyklým způsobem pomocí elektrického proudu.

Vyšetřování muselo probíhat v mezinárodní spolupráci a české orgány čelily nebývalým překážkám: nemohly ohledat místo činu bezprostředně po tragédii a musely se spolehnout na důmyslnou práci forenzních expertů a nepřímé indicie.

Přesto se kriminalistům podařilo sestavit přesvědčivý obraz událostí a usvědčit pachatele i bez přiznání či očitých svědků. Soudkyně Gilová k tomu poznamenala, že případ byl mimořádný právě absencí klasických důkazů z místa činu, ale vyzdvihla profesionalitu, s jakou byl důkazní materiál shromážděn na dálku.

Neméně mimořádná byla i mediální odezva. Příběh otce, kterému na dovolené záhadně zemřely manželka a dcera, přitahoval obrovský zájem veřejnosti od samého počátku. Petr Kramný aktivně vystupoval v médiích – poskytoval rozhovory České televizi, deníku iDNES.cz, bulvárním plátkům i dalším, kde opakoval svou verzi a hájil se před zraky národa.

Tyto rozporuplné mediální výstupy způsobily, že část publika uvěřila v jeho nevinu a viděla v něm oběť osudu nebo justičního omylu. Naproti tomu jiní novináři a komentátoři ho od počátku kritizovali a analyzovali jeho slova i chování (například nepřesvědčivé projevy smutku) jako známky možné viny.

Kauza tak rozdělila společnost – zatímco jedni nosili trička s nápisy na podporu Kramného a horovali, že „pravý vrah možná uniká“, druzí požadovali pro údajného pachatele co nejpřísnější trest. Každé soudní stání sledovaly televizní kamery a o případu vznikaly nekonečné diskuse na sociálních sítích.

Spravedlnost však nakonec dala za pravdu vyšetřovatelům a soudům. V červnu 2016 Vrchní soud v Olomouci zamítl Kramného odvolání a potvrdil trest 28 let vězení (pouze mírně snížil původně stanovené finanční odškodné). Petr Kramný tak nastoupil do výkonu trestu ve věznici Mírov, kde si dosud svůj trest odpykává. Ani tím ale dohra skandální kauzy neskončila.

Kramný i nadále trvá na své nevině a vyčerpal během let všechny možnosti, jak verdikt zvrátit. Podával dovolání k Nejvyššímu soudu, žádal o obnovu procesu, a když neuspěl, obrátil se i na Ústavní soud – ten v roce 2024 jeho stížnost definitivně odmítl. Případ Petra Kramného tak zůstává pravomocně uzavřený.

Zúčastnění soudci i policisté jsou přesvědčeni, že byl odhalen a potrestán skutečný pachatel, který připravil dvě nevinné osoby o život za mimořádně zavrženíhodných okolností. Příběh karvinského údržbáře, jenž si na dovolené v Egyptě vysnil nový začátek, ale vrátil se domů jako odsouzený dvojnásobný vrah, bude ještě dlouho budit emoce.

Zdroje: