Tajemná kniha Codex Gigas je původem z Čech. Váže se k ní ďábelská legenda

V zoufalství šeptá modlitbu – avšak ne k Bohu, nýbrž k padlému andělu. Ďábel vyslyší volání. Za příslib mnichovy duše mu vnukne nadlidskou sílu a obří kodex je do rána skutečně dopsán. Na důkaz vděčnosti pak mnich na jednu z posledních stran namaluje portrét temného patrona. – Tak praví legendární příběh o vzniku největší rukopisné knihy středověku, který dal tomuto dílu přízvisko Ďáblova bible.

Tato pověst kolovala již ve středověku a měla vysvětlit, jak mohl jediný člověk sepsat a vyzdobit tak rozměrnou knihu v neuvěřitelně krátkém čase. Podle legendy žil v podlažickém klášteře mnich, který se zpronevěřil řeholním slibům a měl být za trest zaživa zazděn.

Aby unikl smrti, slíbil opatovi, že během jediné noci vytvoří svazek obsahující všechny vědomosti světa tehdejší doby. Když okolo půlnoci poznal, že úkol nemůže stihnout, požádal o pomoc samotného ďábla – a ten mu práci dokončil výměnou za spasení jeho duše​.

Ráno mnich předložil klášteru rukopis ohromující velikosti a na stránce 290 zanechal vyobrazení pekelníka, který mu měl pomoci. Tak údajně vznikl Codex Gigas, monumentální manuskript opředený tajemstvím.

Skutečné okolnosti vzniku Codexu Gigas (latinsky „Obří kniha“) jsou méně fantastické, ale neméně fascinující. Historické záznamy a rozbor písma ukazují, že rukopis byl vytvořen počátkem 13. století v benediktinském klášteře Podlažice u Chrudimi v východních Čechách.

Vše nasvědčuje tomu, že na něm pracoval jediný autor – písař, kterého některé prameny nazývají Herman Poustevník (Herman Inclusus). Tento mnich zřejmě zasvětil značnou část života mimořádnému cíli: shrnout veškeré tehdejší poznání do jednoho díla, vytvořit jakousi „knihovnu v jediné knize“​.

Úkol to byl nadlidský i bez pekelných sil. Odhaduje se, že zručnému písaři by čistě přepsání latinského textu – bez iluminací a výzdoby – trvalo nepřetržitou prací kolem 20 až 30 let​. Na pergamenových listech Codexu Gigas však nevidíme žádné známky únavy či kolísání rukopisu; písmo je jednotné, precizní a konzistentní od první do poslední stránky. I to přispívalo k pověstem, že kniha musela vzniknout v krátkém čase za pomoci nadpřirozených sil.

Klášter v Podlažicích byl poměrně malý a chudý, takže vytvoření tak velkolepé knihy pro něj představovalo nesmírnou zátěž. Krátce po dokončení byla proto cenná bible zastavena – roku 1295 ji podlažičtí benediktini postoupili jako zástavu cisterciákům do kláštera v Sedlci u Kutné Hory​.

Asi po 70 letech získal benediktinský řád kodex zpět a uložil ho ve svém klášteře v Břevnově poblíž Prahy​. Od roku 1477 byl rukopis uchováván v klášterní knihovně v Broumově ve východních Čechách​. Navzdory své pochmurné legendě nebyl Codex Gigas nikdy církví zavržen ani označen za kacířský; naopak budil obdiv učenců a sběratelů kuriozit. Ve středověku byl dokonce přirovnáván k sedmi divům světa pro svou výjimečnost​.

Koncem 16. století se o Podlažický rukopis začal zajímat císař Rudolf II. Habsburský, známý mecenáš alchymistů a milovník podivuhodných artefaktů. V roce 1594 si nechal Codex Gigas převézt do Prahy a zařadil jej do své rozsáhlé císařské sbírky na Pražském hradě​. Není bez zajímavosti, že Rudolfa k této „půjčce“ – z níž se stal prakticky zábor – lákalo právě vyobrazení ďábla v knize, které podnítilo jeho zájem o okultismus. Tím se obří kodex stal součástí pokladů českého království, alespoň na čas.

Rozměry Codexu Gigas jsou ohromující – na výšku měří téměř necelý metr (cca 90 cm), na šířku přes půl metru, a jeho tloušťka hřbetu je bezmála 25 cm​. Celá kniha váží asi 75 kg​ a k její vazbě bylo údajně zapotřebí přes 160 zvířecích kůží (nejspíše osli či telata).

Uvnitř tohoto kolosu se skrývá skutečný poklad středověkého vědění. Polovinu obsahu Codexu tvoří text Bible – kompletní Starý a Nový zákon v latinské Vulgátě (pozdně antický latinský překlad bible)​. Zdaleka však nejde jen o bibli: mezi knihami Písma svatého jsou vloženy další významné spisy své doby. Celkem rukopis zahrnuje 14 různých textů velmi rozmanitého charakteru​.

Mezi hlavní části obsahu knihy patří:

Není divu, že byl označován za shrnutí veškerého tehdejšího vědění. Původně rukopis čítal 320 pergamenových listů (tj. 640 stran), z nichž však několik bylo později z neznámých důvodů vyříznuto a ztraceno​.

Dodnes tak chybí osm stran, což dál přiživuje dohady – některé legendy tvrdí, že snad obsahovaly tajemné další texty či smlouvu s ďáblem, pravdě ale nejspíše bude, že šlo o běžnější mnichy odstraněné pasáže. I tak je současných 312 dochovaných listů pokladnicí poznatků a vírou té doby, vměstnaných do jednoho monumentálního svazku.

Ačkoli je Codex Gigas bohatý především textově, obsahuje i několik pozoruhodných ilustrací. Nejproslulejší z nich je bezesporu celostránkový portrét ďábla. V kontextu středověkých rukopisů jde o zcela výjimečnou věc – zobrazení pekelníka v takové velikosti a navíc v biblické knize nemá obdoby​.

Na uvedené dvojstraně zaujímá jednu stranu detailně vymalovaný Nebeský Jeruzalém – obraz ideálního města Božího – a naproti němu na celou stránku sedící figura ďábla. Kontrast nemůže být výmluvnější: vlevo symbol naděje a spásy, vpravo zosobněné zlo v prázdné pustotě.

Samotný ďábel je vyobrazen jako rohatá postava s hrůzným výrazem. Zelená démonická tvář s drobnýma rudýma očima má pootevřená ústa plná malých zubů a z obou koutků vyčnívají dvě dlouhé červené jazyky​.

Tělo nestvůry je lidských proporcí, avšak zakončené drápy na rukou i nohou – každá končetina má pouze čtyři prsty s ostrými drápky​. Vzpíná paže nahoru v gestu, které jako by vítalo čtenáře do své temné říše. Na sobě má jen bederní roušku z bílé kožešiny s černými skvrnkami – zdánlivě nepatřičný hermelínový kožešinový pás, který ve středověku příslušel králům​.

Snad tím chtěl malíř zdůraznit titul „knížete temnot“ náležející Ďáblu. Pozadí scény je holé a pusté, rámované dvěma vysokými sloupy či věžemi. Na rozdíl od pečlivě vykreslených hradeb nebeského města na protější straně je peklo znázorněno jako prázdnota – temné ničím nepřikrášlené místo, kde vláhne jen sám padlý anděl​.

Tato ohromující ilustrace dodnes vzbuzuje v pozorovatelích směs úžasu a děsu. Po staletí lidé při listování rukopisem hledali onu slavnou stránku s ďáblem, až pergamen kolem zčernal doteky prstů a světlem svící​. Právě podle této malby získal Codex Gigas svou přezdívku Ďáblova bible.

Kromě ní obsahuje rukopis už jen několik dalších obrazů – tři drobnější ilustrace v okrajích stránek a vedle ďábla ještě jednu celostránkovou miniaturu – zmíněné vyobrazení Nebeského Jeruzaléma. Dále knihu zdobí 77 bohatě zdobených iniciál na začátcích textů a kapitál, malovaných pestrými barvami a zlatem​.

Ačkoli tedy výtvarná výzdoba není v celém tom objemu textu příliš četná, svým provedením je výjimečná. Pečlivost a barevnost iluminací v Codexu Gigas uchvacují i po osmi stech letech – a ještě umocňují tajemnou auru, jíž je tento rukopis opředen.

Další osudy Ďáblovy bible jsou stejně dramatické jako její zrození. Roku 1648, na samém konci třicetileté války, vtrhla švédská vojska do Prahy a odvezla odtud obrovské množství uměleckých cenností, knih a rukopisů jako válečnou kořist. Spolu s jinými poklady rudolfínských sbírek padl do rukou Švédů i Codex Gigas​.

Monumentální kniha byla převezena do Stockholmu a stala se součástí královské knihovny královny Kristiny Švédské​. Pro české země to znamenalo ztrátu jednoho z nejpozoruhodnějších pokladů – na dlouhá staletí zmizel ve vzdáleném severském království.

V roce 1697 postihl Codex Gigas téměř apokalyptický moment: na zámku Tre Kronor ve Stockholmu vypukl zhoubný požár, který zničil velkou část královské knihovny. Oheň pohltil na 24 000 svazků a 1 400 rukopisů – zachráněno bylo jen zlomek z nich​.

Ďáblova bible unikla zkáze jen zázrakem. Kdosi duchapřítomně vyhodil masivní knihu z okna hořícího zámku, aby ji uchránil před plameny. Kroniky dokonce líčí, že padající kodex dole dopadl na jednoho z přihlížejících a zranil ho​. Ať je pravdivost této historky jakákoli, jisté je, že při pádu utrpěla vazba knihy vážné poškození. Rukopis samotný však přežil bez úhony, jako by i nad ním držely ochrannou ruku nadpřirozené síly.

Od těch dob je Codex Gigas trvale uchováván ve Švédsku – nejprve v univerzitní knihovně v Uppsale a posléze opět ve Stockholmu. Dnes je jedním z nejvzácnějších exponátů Švédské národní knihovny (Kungliga biblioteket). Veřejnosti je vystaven jen příležitostně, protože vyžaduje přísné klimatické a bezpečnostní podmínky.

Za posledních 300 let opustil Švédsko jen výjimečně: například v roce 1970 byl zapůjčen do USA a v roce 2007 se po 360 letech vrátil na čas do Prahy jako hvězda výstavy v Klementinu​.

Tehdy tisíce návštěvníků stály fronty, aby na vlastní oči spatřily toto legendami opředené dílo. Po skončení výstavy byl rukopis opět za doprovodu ozbrojené stráže a v klimatizovaném trezoru převezen vojenským letounem zpět do Stockholmu​.

Codex Gigas zůstává fenoménem, který nemá obdoby. Již pro své současníky ve středověku představoval zdroj úžasu – kombinoval náboženské texty s vědeckými a okultními spisy, a to vše v jediném monumentálním svazku.

Ukazuje tak v jediném artefaktu celý rozsah středověkého myšlení: od hluboké zbožnosti (biblické texty, modlitby) přes chronistickou snahu zachytit dějiny až po víru v magii a léčitelství. Jeho vznik v českých zemích svědčí o kulturní vyspělosti a ambicích zdejších klášterů na počátku 13. století. Není divu, že Codex Gigas byl pokládán za osmý div světa a že se kolem něj brzy utvořila aura tajemství​.

Ďáblova bible přežila bez úhony staletí válek, požárů i transportů. Nevázaly se k ní zprávy o žádných kletbách či pronásledování ze strany církve – naopak byla studována učenci a uchovávána jako cenný poklad. Její přezdívka a slavná ďábelská legenda jí však dodnes propůjčují mystickou přitažlivost.

Představa mnicha, jenž zaprodal duši peklu výměnou za tvůrčí génialitu, inspiruje spisovatele i filmaře. Zároveň moderní výzkumy odhalují obdivuhodné reálné aspekty: jednotný rukopis napovídá o nesmírné trpělivosti autora, chemické analýzy inkoustu potvrzují kontinuitu vzniku, digitální skeny umožňují detailní zkoumání každého tahu pera.

Dnes můžeme Codex Gigas obdivovat alespoň online díky kompletní digitalizaci, kterou poskytla Švédská národní knihovna světu​.

Zdroje:

https://www.kudyznudy.cz/aktuality/tajemstvi-dablovy-bible-kdy-vznikla-kdo-ji-napsa

https://cs.wikipedia.org/wiki/Codex_gigas

https://www.stoplusjednicka.cz/certovske-veledilo-tajemstvi-codexu-gigas-alias-dablovy-bible

https://encyklopedieknihy.cz/index.php/Codex_gigas

https://strednicechy.rozhlas.cz/pribeh-dablovy-bible-je-spojeny-s-klasterem-v-podlazicich-knihu-o-600-stranach-9341190

https://chrudimsky.denik.cz/zpravy_region/dablova-bible-je-mozna-tajemnejsi-nez-se-zda-20200810.html