Článek
V roce 2014 se přes facebookovou aplikaci GSRApp, známou jako thisisyourdigitallife, začala sbírat data uživatelů. Vypadala jako psychologický kvíz. Uživatel odpovídal na otázky, za účast dostal malou odměnu a výzkumník Aleksandr Kogan získal data z jeho profilu. Jenže aplikace nesbírala jen data lidí, kteří si ji sami spustili.
Přes tehdejší nastavení Facebooku si stáhla také informace o jejich přátelích. Lidé, kteří nikdy žádný kvíz nevyplnili, nikdy neklikli na souhlas a nikdy neslyšeli jméno Cambridge Analytica, se dostali do databáze. Kvíz použilo zhruba 270 tisíc lidí. Facebook později oznámil, že informace až 87 milionů uživatelů mohly být neoprávněně sdíleny s Cambridge Analytica.
Kogan
Aleksandr Kogan působil jako akademik na University of Cambridge. Jeho firma Global Science Research uzavřela smlouvu se SCL Elections, firmou napojenou na Cambridge Analytica.
Sběr dat nestál miliardy. Podle The Guardian a The Observer utratila Cambridge Analytica za sběr facebookových profilů jen milion dolarů. Výsledkem měla být databáze desítek milionů lidí, kterou bylo možné propojit s volebními registry. Koganova aplikace lidem tvrdila, že se účastní výzkumu. Data pak putovala k firmě, která pracovala pro politické kampaně.
Cambridge Analytica nesbírala jen jména. Šlo o lajky, osobní údaje, síť přátel a další stopy, které lidé na Facebooku nechávali každý den. Z toho se měly tvořit psychologické profily. Firma prodávala jednoduchý slib: nebudeme voličům ukazovat jednu reklamu pro všechny. Každému ukážeme zprávu podle toho, čeho se bojí, čemu věří a na co zareaguje.
Cambridge Analytica nevznikla jako běžná reklamní agentura. Byla napojená na skupinu SCL, která se dlouhodobě zabývala psychologickými operacemi a politickým marketingem. Peníze do ní vložil americký miliardář Robert Mercer. U firmy byl také Steve Bannon, pozdější šéf Trumpovy kampaně. Tváří firmy se stal Alexander Nix.
Nix chodil na konference, mluvil o datech, chování voličů a přesném cílení. Cambridge Analytica se prezentovala jako firma, která politiku posunula do nové fáze. Ne letáky, ne plakáty, ne jedno heslo na náměstí. Data, modely, segmenty, tisíce verzí sdělení. V roce 2016 pracovala pro kampaň Teda Cruze. Po jeho konci přešla k Donaldu Trumpovi.
Trumpova kampaň za Cambridge Analyticu platila. Firma se chlubila, že pomohla vyhrát volby. Její skutečný vliv na výsledek zůstává sporný. Kampaň používala i jiné datové zdroje, hlavně republikánskou databázi RNC, a část odborníků později upozorňovala, že síla psychografického cílení byla firmou nadsazená. To ale nezměnilo základní problém. Data milionů lidí se dostala do politického byznysu bez jejich vědomí.
Wylie
Christopher Wylie přišel do Cambridge Analytica jako mladý datový specialista. Měl růžové vlasy, brýle a znal detailně fungování firmy. Později řekl, že se podílel na vytvoření nástroje, který měl pomocí facebookových dat cílit na voliče. V březnu 2018 promluvil.
The Guardian, The Observer a The New York Times zveřejnily, že Cambridge Analytica získala data desítek milionů uživatelů Facebooku. Wylie popisoval, jak se data sbírala, jak se používala a jak firma pracovala pro politické kampaně. Příběh explodoval během několika dnů.
Facebook nejdřív tvrdil, že nejde o narušení systému v technickém smyslu. Data neukradl hacker zvenčí. Aplikace je získala přes pravidla, která Facebook sám umožňoval. Právě to bylo na případu horší. Nebylo potřeba prolomit žádné dveře. Stačilo projít těmi, které zůstaly otevřené. Mark Zuckerberg se omluvil a musel vypovídat před americkým Kongresem.
O několik dní později přišla další rána. Channel 4 News zveřejnil tajně natočené záběry, na kterých Alexander Nix a další lidé z Cambridge Analytica mluvili s reportéry vydávajícími se za potenciální klienty. Nix na nahrávkách mluvil o práci s bývalými špiony, falešnými účty, kompromitujícím materiálem a nastražených situacích proti politickým protivníkům. Firma tvrdila, že jeho slova neodpovídají tomu, jak skutečně pracuje.
Správní rada Nixe suspendovala. Britský úřad pro ochranu osobních údajů nechal prohledat kanceláře Cambridge Analytica v Londýně. Vyšetřovatelé vynášeli materiály z firmy, která ještě nedávno prodávala politikům schopnost ovlivňovat voliče po celém světě.
Ukradená demokracie
Cambridge Analytica byla spojována také s brexitem. Objevovala se jména Leave.EU, Arron Banks, AggregateIQ a vazby na lidi kolem Steva Bannona. Tahle část příběhu je složitější. Christopher Wylie a další svědci mluvili o propojeních mezi Cambridge Analytica, SCL, AggregateIQ a probrexitovými strukturami.
Britský parlamentní výbor se datovým cílením v kampaních zabýval ve vyšetřování dezinformací a fake news. Případ pomohl otevřít otázku, jak se mají kontrolovat digitální politické kampaně.
Britský úřad ICO ale v roce 2020 po několikaletém vyšetřování uvedl, že nenašel další důkazy, které by změnily závěr, že SCL a Cambridge Analytica nebyly zapojené do kampaně k britskému referendu o EU v podobě, jak se často tvrdilo.
Cambridge Analytica se stala symbolem brexitové digitální špíny, ale přímý důkaz, že její facebooková data rozhodla referendum, úřady nenašly. U amerických voleb byl vztah firmy k Trumpově kampani doložený jasněji.
Pro Facebook byl skandál větší než jedna špatná aplikace. Ukázalo se, že firma roky stavěla růst na tom, aby vývojáři mohli sahat hluboko do osobních dat uživatelů. Lidé klikali na hry, kvízy a aplikace. Přes ně se data dostávala dál. Často ne jen data těch, kteří klikli, ale i jejich přátel.
Facebook po skandálu omezil přístup aplikací k datům a začal uživatele informovat, jestli jejich informace mohly být předány Cambridge Analytica. Americká Federální obchodní komise v roce 2019 udělila Facebooku pokutu 5 miliard dolarů. Byla to největší pokuta za porušení soukromí spotřebitelů v historii.
Komise zároveň podala správní stížnost na Cambridge Analytica a uzavřela dohody s Alexandrem Nixem a Aleksandrem Koganem. Podle komise uživatele klamali. Tvrdili, že nesbírají osobně identifikovatelné informace, ale aplikace získávala mimo jiné facebookové uživatelské ID, pohlaví, datum narození, polohu, lajky a seznam přátel.
Cambridge Analytica se snažila škody zastavit. Už to nešlo. V květnu 2018 oznámila, že ukončuje činnost a zahájí insolvenční řízení. Spolu s ní končila i britská mateřská SCL Elections. Firma tvrdila, že kvůli mediálnímu tlaku přišla o zákazníky a dodavatele.
Alexander Nix už nebyl ve funkci. Facebook měl před sebou vyšetřování, výslechy a pokuty. Cambridge Analytica zmizela z trhu během několika týdnů od chvíle, kdy Wylie promluvil. Jenže data nezmizí stejně jako hromada skautovaných papírů.
Když se jednou zkopírují, ztratí se kontrola nad tím, kdo je má, kde leží a v jakém modelu skončí.
Zdroje:
https://www.theguardian.com/news/2018/mar/17/cambridge-analytica-facebook-influence-us-election
https://www.nytimes.com/2018/03/17/us/politics/cambridge-analytica-trump-campaign.html
https://www.theguardian.com/technology/2018/apr/04/facebook-cambridge-analytica-user-data-latest-more-than-thought
https://www.ftc.gov/news-events/news/press-releases/2019/07/ftc-imposes-5-billion-penalty-sweeping-new-privacy-restrictions-facebook
https://www.theguardian.com/uk-news/2018/mar/19/cambridge-analytica-execs-boast-dirty-tricks-honey-traps-elections
https://www.theguardian.com/uk-news/2020/oct/07/cambridge-analytica-did-not-misuse-data-in-eu-referendum-says-watchdog
