Článek
Základní info:
- Jádro učení: Na rozdíl od mohutných kosmologických eposů, které tvořili Sethiáni, se Tomášovská škola soustředila na hlubokou vnitřní mystiku a sebepoznání. Učila, že království Boží se neočekává v budoucnosti, nýbrž je již přítomno v nitru člověka.
- Tajemství Dvojčete: Každá lidská duše má v nebeské říši svůj duchovní protějšek, anděla či duchovní dvojče. Cílem gnostika je překonat rozdělenost a dualitu tohoto světa a dosáhnout stavu mystického sjednocení.
I. Úvod a historické zařazení: Edessa jako křižovatka světů
Myšlenkovým domovem Tomášovské tradice byla starověká Edessa (dnešní Sanli Urfa v Turecku), jež ležela na strategickém pomezí mezi Římskou a Perskou říší. Byla to křižovatka obchodních a kulturních cest, kde se setkávaly vlivy řecko-římské, židovské, íránské (zoroastrijské) a indické (buddhistické a hinduistické).
Právě v tomto syrsky mluvícím prostředí vznikla specifická literatura, ve které nevystupuje Ježíš jako trpící vykupitel planety, ale jako inspirovaný mudrc, který předává hlubokou duchovní moudrost a tajné výroky svému nejužšímu důvěrníkovi a duchovnímu „dvojčeti“ – Tomášovi.
II. Syrská mystika a hledání vnitřního dvojčete
Zatímco Sethiáni budovali ohromující kosmologické mýty o pádu a stvoření, syrská Tomášovská škola se vydala cestou radikální vnitřní mystiky. Ústřední postavou této tradice je Jidáš Tomáš (Tau'ma či Didymos), což v překladu znamená „Dvojče“.
Jádro této gnóze tvoří přesvědčení, že každá lidská duše má v nebeské říši svůj duchovní protějšek a mystické sjednocení (Pravá svatba) je procesem překonání zemské duality. Ontologickým jádrem Tomášovské mystiky je překonání roztříštěnosti hmotného světa a opětovné splynutí s prvotní Jednotou. To se projevuje v konceptu „Svatební komnaty“, což není fyzický svazek, nýbrž mystické spojení lidského vědomí s jeho nebeským protějškem a smazání rozdílů mezi mužským a ženským, vnitřním a vnějším.
III. Naghammadské spisy v novém překladu
Následující dva klíčové texty, které tvoří nedílnou součást korpusu Naghammadská gnostická Bible 2.0, představují čistou gnózi orientovanou na přísné sebepoznání:
- Tomášovo evangelium: Sbírka nalezená v Nag Hammádí nevypráví o ukřižování, nýbrž nabízí cestu k osvobození skrze pochopení 114 výroků. Hned v samotném úvodu evangelia je stanoven hlavní cíl této cesty: "Kdo nalezne výklad těchto slov, neokusí smrti.". Ústředním motivem je sjednocení protikladů. Tomášovská gnóze vnímá lidi v hmotném světě jako bytosti, které zapomněly na svůj božský původ, a tuto nevědomost text přirovnává ke slepotě a opilosti.
- Kniha Tomáše Zápasníka (Atleta): Spis obsahující rozhovor vzkříšeného Spasitele s Tomášem. Kniha silně varuje před spalujícím ohněm tělesné touhy, která udržuje duchovní jiskru v zajetí hmoty. Zdůrazňuje zásadní myšlenku, že ti, kdo nepoznali sami sebe, nepoznali nic, ale ti, kdo poznali sami sebe, zároveň již dosáhli poznání o hloubce Všeho. Text ukazuje silně asketický (enkratický) ráz syrského gnosticismu.
IV. Apokryfní román: Skutky Jidáše Tomáše
Třetím stěžejním dílem je raně křesťanský apokryf, který se zrodil mimo Nag Hammádí, pravděpodobně na počátku třetího století.
- Tento náboženský román vypráví o Tomášově misii do Indie na dvůr krále Gundafora (historické postavy vládnoucí v Taxile a Paňdžábu).
- Apoštol zde jako tesař nedostaví pozemskou stavbu, ale prostřednictvím štědrých darů chudým vybuduje králi palác nebeský.
- Zcela zásadním prvkem je do textu vložená Píseň o perle (Hymnus duše). Jde o mistrovskou gnostickou alegorii o princi, který je vyslán do Egypta (symbolu hmotného světa), kde upadne do spánku nevědomosti. Je probuzen dopisem ve tvaru orla, získává zpět perlu (gnózi) a na cestě zpět zažívá ohromující setkání se svým zářivým světelným rouchem, ve kterém poznává sám sebe jako v zrcadle. Je to dokonalý obraz opětovného setkání s vlastním nebeským dvojčetem.
V. Pět členů mysli a ozvěny asijského Východu
Tomášovská tradice v sobě nese výrazné stopy synkretismu s asijskými myšlenkovými systémy, s nimiž Edessa a Perská říše udržovaly obchodní kontakt. Ve Skutcích Jidáše Tomáše je při křtu krále Gundafora vzýván Svatý Duch prostřednictvím pětice: „Přijď, posle pěti údů - mysli, myšlenky, úvahy, rozvahy, rozumu…“.
Toto uskupení pěti vlastností či mentálních funkcí tvoří přímý most k buddhistické nauce o pěti skandhách (složkách osobnosti tvořících zdánlivé vědomí) a stalo se klíčovým i pro pozdější manicheismus, který rovněž uctíval „pět členů mysli“ jako příbytky Otce velikosti. Je zřejmé, že Tomášovská škola plně absorbovala východní důraz na odvržení iluze hmotného ega a touhu po probuzení do stavu konečného odpočinku a jednoty.
VI. Zdroje a dostupnost literatury
Pro hlubší studium této mystické větve a pochopení historického a kulturního kontextu slouží vynikající dílo Herberta Christiana Merillata Gnostický apoštol Tomáš: Dvojče Ježíše?.
- dílo Herberta Christiana Merillata Gnostický apoštol Tomáš: Dvojče Ježíše?/Originální anglický text této knihy je volně přístupný online na adrese: http://gnosis.org/thomasbook/toc.html
- Kompletní český překlad a editace tohoto stěžejního materiálu byly dokončeny pro vnitřní studijní účely komunity. Případní zájemci o tento český text mohou přímo kontaktovat autora tohoto článku, Bc. Josefa Šédla, DiS., který jej má plně k dispozici a rád jej poskytne.PDF
