Článek
Co když jsou lidé, kteří děti nechtějí – a ne proto, že by byli sobečtí nebo zlomení, ale prostě proto, že v tom nenacházejí žádný smysl?
Často slyšíme věty jako „jednou změníš názor“, „uvidíš, že děti jsou to nejlepší, co tě potká“, nebo „bez dětí budeš na stará kolena litovat“. Společnost vnucuje rodičovství jako univerzální cíl, a pokud se někdo rozhodne jít jinou cestou, čelí nepochopení a odsudkům.
Realita je však složitější. Mnoho lidí si děti pořídí ne proto, že by opravdu chtěli, ale proto, že „se to tak dělá“. A pak jsou nešťastní. Proto vidíme vyhořelé rodiče, kteří na sociálních sítích sdílejí dojemné příběhy o lásce ke svým dětem, ale ve skutečnosti zoufale vzpomínají na časy, kdy byli svobodní.
Děti nejsou automatický recept na štěstí. Jsou lidé, kteří najdou naplnění v kariéře, v cestování, v umění nebo jednoduše v tom, že žijí podle svých vlastních pravidel. A to je naprosto v pořádku.
Pokud si někdo děti pořídí a je šťastný, skvělé. Ale přestat se tvářit, že děti jsou jediný správný směr, je stejně důležité. Každý si může definovat svůj vlastní smysl života. A kdo tvrdí, že ten jeho je jediný správný, ten lže nejen ostatním, ale především sám sobě.
