Článek
Začátkem 90. let byl jedním z nejbohatších rapperů planety. Vydělával miliony dolarů, žil v paláci, vlastnil závodní koně a luxusní auta. MC Hammer se zdál nedotknutelný – ikona hip-hopu se zlatými platinami, Grammy a armádou fanoušků. O pouhých pár let později podal žádost o bankrot s dluhy přes 13 milionů dolarů. Jeho pád byl stejně dramatický jako vzestup a stal se varovným příběhem o tom, jak rychle lze ztratit vše.
Z oaklandských ulic na vrchol
Stanley Kirk Burrell vyrostl v chudé čtvrti Oaklandu v Kalifornii. Jako mladík prodával noviny a tančil na ulici za pár dolarů. Přezdívku „Hammer“ dostal kvůli podobnosti s baseballistou Hankem Aaronem. Jeho život změnil hip-hop – v druhé polovině 80. let začal nahrávat a v roce 1990 vydal album Please Hammer, Don't Hurt 'Em.
Tento album se stalo fenoménem. Singl „U Can't Touch This“ hrál v rádiích po celém světě, videoklip s charakteristickým tancem byl všudypřítomný. Album se prodalo v deseti milionech kopií jen ve Spojených státech. MC Hammer najednou vydělával víc, než si kdy dokázal představit. A začal utrácet ještě rychleji, než peníze přicházely.
Život v přepychu bez limitů
Hammer koupil sídlo v kalifornském Fremontě za 12 milionů dolarů. Nebyla to jen velká vila – byl to monument megalomanie. Dům měl 40 000 čtverečních stop, několik bazénů, kino, nahrávací studio, tenisové kurty a stáje pro závodní koně. Interiér zdobily mramorové podlahy, zlaté baterie, křišťálové lustry.
Ale to bylo jen začátek. Hammer zaměstnal přes 200 lidí – tanečníky, muzikanty, trenéry, kuchaře, řidiče, zahradníky, osobní asistenty. Měl vlastní tým basketbalistů, kteří s ním hráli, kdykoli se mu zachtělo. Platil jim všem plné platy, benefity, někdy dokonce bydlení. Měsíční náklady na tento aparát přesahovaly 500 000 dolarů.
Kupoval závodní koně za statisíce dolarů, luxusní auta včetně pozlacených vozů, soukromé tryskáče. Nosil šperky za miliony. Pořádal extravagantní večírky. „Chtěl jsem ukázat světu, že to dokážu,“ vzpomínal později. „Vyrůstal jsem v chudobě a teď jsem si mohl dovolit cokoliv.“
Začátek konce
Problém byl, že Hammerovy příjmy nebyly nekonečné. Hudební průmysl je nevyzpytatelný a popularita může zmizet ze dne na den. Po úspěchu Please Hammer, Don't Hurt 'Em už další alba nedosáhla stejných prodejů. Konkurence v hip-hopu sílila, nové styly přebíraly dominanci. Hammer se ocitl mimo hlavní proud.
Ale životní styl nezměnil. Dál utrácel jako v nejlepších časech. Investoval do neúspěšných obchodních projektů, kupoval nemovitosti v špatnou dobu, zadlužoval se. Neměl finančního poradce, který by ho zastavil – nebo mu nevěnoval pozornost. Obklopil se lidmi, kteří mu říkali ano na všechno a nikoho nezajímalo, co bude zítra.
Bankrot
V roce 1996 podal MC Hammer žádost o bankrot kapitoly 7. Jeho dluhy činily 13,7 milionu dolarů. Musel prodat dům, auta, koně, šperky. Většinu lidí, které zaměstnával, propustil. Zprávy o jeho pádu se objevily na titulních stránkách stejně hlasitě jako kdysi zprávy o jeho úspěchu.
Hammer později přiznal, že jeho největší chybou nebyla extravagance sama o sobě, ale neschopnost říct ne. „Nemohl jsem odmítnout rodinu, přátele, když chtěli peníze nebo práci. Cítil jsem povinnost postarat se o všechny kolem sebe.“ Zaměstnával vzdálené příbuzné, kamarády z dětství, lidi, kteří to ani nepotřebovali. Vytvořil si závislé impérium.
Dalším problémem bylo, že neinvestoval moudře. Místo aby peníze vložil do stabilních aktiv nebo fondů, riskoval v podnicích, kterým nerozuměl. Nevěděl, kolik přesně utrácí, protože to za něj řešili jiní – a oni to neřešili dobře.
Život po pádu
Po bankrotu se Hammer pokusil o comeback. Vydal několik dalších alb, ale už nikdy nedosáhl původní slávy. Živil se drobnými koncerty, televizními vystoupeními, občasnými reklamami. Přestěhoval se do mnohem skromnějšího domu. Část dluhů splatil, část mu byla odpuštěna.
V interview mluvil o tom, že bankrot byl paradoxně osvobozující. „Přestal jsem žít pro věci. Zjistil jsem, kdo jsou moji skuteční přátelé – ti, co zůstali, když jsem neměl nic.“ Stal se křesťanským kazatelem, začal přednášet mladým lidem o finančních chybách a zodpovědnosti.
Hammer také investoval do technologických startupů v Silicon Valley a podle některých zpráv se mu podařilo část majetku získat zpět. Ale už nikdy nežil v přepychu 90. let. „Nebylo by to zdravé,“ řekl. „Nevím, jestli bych to zvládl stejně znovu.“
Varování pro ostatní
Příběh MC Hammera se stal klasickým příkladem toho, co se stane, když úspěch přijde příliš rychle a bez finančního vzdělání. V hip-hopové komunitě se jeho jméno stalo synonymem pro špatné hospodaření. Další rappeři jako 50 Cent nebo Mike Tyson později zažili podobné pády, což ukazuje, že Hammerova zkušenost nebyla výjimkou.
Odborníci na osobní finance používají jeho případ jako studii toho, jak nespravovat bohatství. Mezi hlavní chyby patřilo: extrémní utrácení bez rozpočtu, zaměstnávání příliš mnoha lidí bez nutnosti, investice do projektů bez due diligence, absence finančního vzdělání a plánování, snaha udržet životní styl i po poklesu příjmů.
Ponaučení
MC Hammer měl vše – slávu, Grammy, miliony, respekt v branži. Mohl zajistit sebe i svou rodinu na celý život. Místo toho skončil v bankrotu, přišel o dům a musel začít znovu. Jeho pád nebyl způsoben drogami, alkoholem ani skandály. Byl způsoben prostou finanční negramotností a neschopností přizpůsobit se realitě.
Dnes žije klidnější život mimo záři reflektorů. Není bohatý jako kdysi, ale není ani bez domova, jak naznačuje někdy bulvár. Našel si jiné poslání – vzdělávat ostatní, aby neopakovali jeho chyby. „Peníze přicházejí a odcházejí,“ říká. „Důležité je, co si z toho odnesete a jestli dokážete pomoct dalším.“
Jeho odkaz je dvojí. Na jednu stranu zůstává pionýrem hip-hopu, který pomohl žánru proniknout do mainstreamu. Na druhou stranu je varováním před tím, že úspěch sám o sobě nestačí – bez moudrosti, disciplíny a schopnosti plánovat může být bohatství stejně prchavé jako sláva.
