Článek
Dětství na milovaném zámku
Perchta se narodila v roce 1429 na zámku v Českém Krumlově. Byla dcerou vlivného českého šlechtice Oldřicha II. z Rožmberka a krásné šlechtičny Kateřiny z Vartenberka. Narodila v době po husitských válkách. Její otec vedl v té době mocenské boje s Jiřím z Poděbrad. Perchta měla tři sestry a tři bratry, se kterými měla velmi vřelý vztah jak v dětských letech, tak i v dospělosti. Tyto sourozence semkla smrt jejich matky, která o děti pečovala a trávila s nimi hodně času. Po smrti matky se o Perchtu začala starat její teta Perchta z Kravař, se kterou si vytvořila pevné pouto.
Svatba s bohatým šlechticem
Otec Perchty byl vlivným šlechticem, který však neustále vedl mocenské boje se svými politickými protivníky. Měl vleklé finanční potíže a když se naskytl sňatek jeho dcery s bohatým šlechticem nezaváhal ani na vteřinu. Rozhodl se Perchtu provdat za bohatého Jana z Lichtenštejna. Svatba se uskutečnila v říjnu roku 1449 a ziskuchtivý Oldřich si mnul ruce při představě, že se mu podařilo provdat dceru za jednoho z nejbohatších šlechticů v českých zemích. Po svatbě se Perchta odstěhovala na manželovo panství v Mikulově. Ihned po svatbě však přišel problém v podobě nezaplaceného věna, které se otec Perchty zavázal vyplatit. Věno představovala suma 1000 kop českých grošů, což v tomto případě, kdy se brali šlechtici z takto významných rodů, nebyla nijak závratná částka. Otec Perchty neměl požadovanou částku v hotovosti a tak se zavázal, že věno své dcery splatí po menších částech. Oldřich se však k vyplácení věna příliš neměl a splátky se tak začaly opožďovat, což se nelíbilo Perchtinu manželovi. Vztahy mezi Rožmberky a Lichtenštejny tedy začali být značně napjaté.
Dopisy plné smutku
Perchta však v manželství s vlivným a bohatým šlechticem nebyla příliš šťastná, neboť jí manžel krutě týral. Jan z Lichtenštejna byl totiž známým hrubiánem, to však Perchtina otce od provdání jeho dcery neodradilo. Jan z Lichtenštejna týral Perchtu jak psychicky, tak fyzicky. Perchtě se také s Janem narodily dvě děti, které však zemřely v dětském věku, což bylo pro Perchtu velice bolestivé. Společnou domácnost nemusela sdílet pouze s hrubiánským manželem, ale také se škodolibou a nesnášenlivou tchýní Hedvikou z Pottendorfu, která společně se svými dcerami Barborou a Alžbětou Perchtě znepříjemňovala život, jak to jenom šlo. Uvádí se, že Perchta měla bydlet v malé hradní síni bez kamen a bez peřin. Perchta začala posílat domů do Českého Krumlova dopisy adresované svému otci a sourozencům, které byly plné smutku, nářku a žádostí o pomoc. Doufala, že jí její rodina morálně podpoří a hlavně jí pošlou nějaké peníze. Účinné pomoci od rodiny se jí však nedostalo. Svatbou s Janem z Lichtenštejna se totiž odpoutala od své rodiny a ta nemohla zasahovat do záležitostí jiného šlechtického rodu. Perchta tak musela snášet ústrky od manželovy rodiny a dokonce se trápila hladem. Perchtiny dopisy adresované její rodině jsou dokladem toho, že těžký život v bídě a ponižování se ve středověku netýkal pouze žen z chudých společenských vrstev, ale také šlechtičen z významných šlechtických rodin. Údajně také mělo dojít k pokusu o otravu Perchty ze strany rodiny jejího manžela. Tato událost vytrhla z letargie Perchtina otce a dokonce zvedla ze židle i českého krále Jiřího z Poděbrad, který nakázal Janu z Lichtenštejna, aby se ke své manželce choval lépe.
Smrt manžela
V době, kdy se zdravotní stav Perchtina manžela začal zhoršovat, požádal ji o odpuštění za všechna příkoří a útlaky, které ji způsobil. Perchta však zlé činy svému manželovy odpustit nedokázala a Jan z Lichtenštejna ji za to proklel. Perchta pak nějaký čas trávila ve Vídni, kde ji také zastihla zpráva o smrti jejího manžela. Perchta nedokázala skrýt radost ze své nově nabyté volnosti a hlubokou úlevu ze smrti svého manžela. Poklidný život bez vlivu Jana z Lichtenštejna si však neužívala příliš dlouho neboť zemřela o tři roky později v roce 1476.
Pověst o bílé paní
Po smrti se však Perchta začala zjevovat příbuzným jako duch, což mělo být údajně způsobeno tím, že ji její manžel krátce před svou smrtí proklel. Perchta se tedy od té doby zjevuje oděná v bílých šatech na rožmberských hradech a zámcích před důležitými životními událostmi. Také barva jejích rukaviček má předpovídat budoucnost. Pokud má rukavičky bílé znamená to štěstí, svatbu nebo třeba křtiny, červené rukavičky pak upozorňují na oheň nebo požár a černé rukavičky znamenají nějaké neštěstí či dokonce smrt. Také se jako bílá paní měla starat o Rožmberské děti, když jejich nepozorné chůvy usnuly. Takto například pečovala o posledního Rožmberka Petra Voka. Čas od času ji i turisté mohou zahlédnout na rožmberských hradech a zámcích.
