Článek
Láskyplné dětství
Helena Bavorská se narodila 4. dubna roku 1834 v Mnichově jako třetí dítě volnomyšlenkářského vévody Maxmiliána Josefa Bavorského a jeho manželky Ludoviky Bavorské. Manželství jejích rodičů nebylo příliš idylické. Její otec byl veselý, miloval cestování a nevadilo mu obklopovat se obyčejnými lidmi. Své děti učil nejrůznějším dovednostem, např. jízdě na koni, a i různým cirkusovým kouskům. Jeho hlavním cílem bylo, aby byly jeho děti šťastné a laskavé. Helenina matka však byla téměř pravý opak. Byla velmi ctižádostivá a pro své děti chtěla zajistit výhodné partie a samozřejmě i skvělé vzdělání. I přes tyto neshody měla Helena se svými sourozenci krásné dětství. Její rodina žila v Mnichově a hodně často také jezdili na nádherný zámek Possenhofen v Bavorsku. Helena Bavorská, známá spíše pod přezdívkou Néné byla mezi příbuznými velice oblíbená pro svou laskavou a milou povahu. Ze svých sourozenců měla Helena nejblíže právě ke své sestře Sisi, která se později stala slavnou císařovnou.
Domluvený sňatek s císařem?
Matka Heleny Ludovika bavorská měla údajně domluvit se svou sestrou Žofií Frederikou, matkou císaře Franze Josefa, sňatek jejich dětí. Příběh o tom, jak si mladý císař vybral za manželku úchvatnou mladičkou Alžbětu a kvůli tomu odmítl její starší sestru, upjatou a ošklivou Helenu, je všeobecně známý. Pohádkový příběh krásné Sisi byl už mnohokrát zfilmován. Tento příběh krásné Sisi s upjatou a zapšklou sestrou se však od pravdy výrazně liší. Sňatek Heleny s císařem Františkem domluvený dopředu nebyl. Helena se společně se svou matkou a sestrou Alžbětou zúčastnila oslavy císařových 23. narozenin, která se konala v Bad Ischlu. Matka císaře Františka se pro svého syna snažila už nějaký čas najít vhodnou partii. Helena byla společně se svou mladší sestrou jednou z možných vhodných manželek pro mladého císaře. Když Helena společně s matkou a sestrou dorazila do Bad Ischlu, právě držely smutek za zemřelého příbuzného. Byly proto oděny do černých šatů. Pravdou je, že Helena v černé působila poněkud přísně a její mladší sestra v této barvě vynikla a podtrhla svou nevšední krásu. Volba budoucí manželky byla na císaři, nikoliv na jeho matce, jak je mnohdy mylně vykreslováno. Císař František si tehdy vybral, jak už všichni víme, Heleninu sestru Alžbětu, zvanou Sisi.
Obtížné hledání manžela a láska
Rodina se Heleně dlouho snažila najít vhodného manžela, avšak ne příliš úspěšně. Když jí bylo 24 let a stále byla svobodná a bez nějakých lepších vyhlídek na blízký sňatek, rodina uvažovala nad tím, že Helena půjde do kláštera. Zanedlouho se však na rodinném zámečku Possenhofen konal lov, na který přijel také Maxmilián Antonín z rodu Thurn-Taxisů. Toho Helena okamžitě upoutala, a i jí se kníže zalíbil. Problémem při plánování sňatku však bylo nižší postavení Maxmiliána Antonína, který byl knížetem, zatímco Heleně náležel titul vévodkyně bavorské a také byla sestrou císařovny rakouské. Bavorský panovník tak nechtěl tento sňatek povolit. Do celé situace se nakonec vložila samotná císařovna Alžběta a sňatek tak byl povolen. Helena se tedy provdala do významné a bohaté rodiny Thurn-Taxisů, kteří například prosluli jako zakladatelé poštovní služby a byli známí také svou pohostinností a pořádáním nejrůznějších honosných slavností. Její manželství s Maxmiliánem Antonínem bylo velice šťastné a harmonické. V podstatě by se dalo říct, že měla ze všech svých sester nejspokojenější manželství. S manželem měli celkem čtyři děti, dvě dcery a dva syny.
Nešťastný osud a nové povinnosti
Její manželství s Maxmiliánem Antonínem by bylo téměř bez mráčků nebýt manželových zdravotních obtíží. Kníže Maxmilián Antonín měl vážné onemocnění ledvin a jeho zdravotní stav se postupně zhoršoval. Nějaký čas se dokonce léčil v lázních v Karlových Varech, avšak ozdravný pobyt ani péče lékařů mu příliš nepomohly, a tak roku 1867 umírá v pouhých 35 letech. Pár měsíců po něm zemřel také jeho otec. Heleně tak připadne zcela nová role v rodině Thurn-Taxisů. Než její nejstarší syn Maxmilián Maria dospěje, stává se hlavou rodu. Nové povinnosti a starosti však Helena skvěle zvládá a mezi příbuznými i obyčejným lidem je velice oblíbená. Zároveň se také věnuje charitativní činnosti a mnohdy iniciuje zakládání různých spolků či památníků. V roce 1881 však přišla další rána, a to, když její mladičká dcera Alžběta zemřela při porodu. O čtyři roky později došlo k další nešťastné události, když po několika infarktech zemřel Helenin starší syn a hlava rodu Thurn-Taxisů Maxmilián Maria. Po jeho smrti oblékala Helena pouze černou. Poté, co se její mladší syn ujal vedení rodu, Helena se stáhla do ústraní a věnovala se hlavně charitativní činnosti.
Vztah s císařovnou Sisi
Alžběta (Sisi) byla už od dětských let Heleniným nejbližším sourozencem. Existuje mnoho dohadů o tom, že se poté, co si císař František vybral za manželku Sisi, sestry odcizily. Údajně mezi nimi měla panovat jistá nenávist. Ostatně této verzi značně napomáhají některá filmová zpracování Sisiina života. Opak je však pravdou. Helena se Sisi spolu po celý život udržovaly velice vřelý vztah a Helena byla i Sisiinou důvěrnicí. Důkazem o jejich blízkém přátelství je také velmi rozsáhlá korespondence. Helena svou sestru například navštívila krátce po porodu své druhé dcery na Korfu. Císařovna byla se svou sestrou v posledních chvílích jejího života. Smrt Heleny byla pro císařovnu velmi zdrcující.
