Článek
Dcera mocného kardinála
Lucrezia se narodila v dubnu roku 1480 jako jedno z nemanželských dětí kardinála Alexandra VI. a jeho dlouholeté milenky Vannozzy dei Cattanei. Ačkoliv se v historii stávalo, že duchovní představitelé měli potomky, málokdy je přiznali. Kardinál a pozdější papež Alexander VI. z rodu Borgia však přiznal většinu svých dětí. Už od útlého dětství pro něho totiž Lucrezia představovala příležitost, jak pomocí sňatkové politiky upevnit moc a význam rodu Borgia. Už od jejích dětských let se tedy s tímto plánem počítalo a podle toho se řídilo i Lucreziino vzdělávání a výchova. Vynikajícího vzdělání se jí dostalo především v paláci Pizzo de Merlo, který se nacházel v těsné blízkosti paláce jejího otce. Během dospívání se u dvora pravidelně setkávala s významnými vzdělanci a umělci tehdejší doby, což se samozřejmě odrazilo i na jejích vědomostech. Skvělého vzdělání se jí dostalo především v oblasti jazyků, kdy se naučila plynně italsky, španělsky, katalánsky či francouzsky. Jazykové schopnosti ji předurčovaly k možnosti vdát se za významného evropského šlechtice. Také krásně hrála na loutnu a měla nadání i pro poezii či rétoriku. U dvora se většinou ukazovala ve společnosti svých bratrů a vychovatelky Adriany de Mila.
Žádaná nevěsta
Lucrezia byla velice krásnou šlechtičnou. Uvádí se, že měla dlouhé zlatavě blond vlasy, oříškové oči a krásnou postavu. Byla známá svou přirozenou elegancí a vznešenou chůzí. Její rodina jí původně zamýšlela provdat za španělského šlechtice. Když se však její otec stal papežem tak tato možnost přestala být výhodná a bylo třeba hledat mezi výše postavenými šlechtici. Otec se jí tedy nakonec rozhodl provdat za hraběte z Pesary Giovanni Sforza, který pro ni byl výhodnou partií a upevňoval tak postavení rodu Borgia. Po několika letech Lucreziina manželství se její otec rozhodl, že postavení jejího manžela už pro jejich rodinu není dostačující a bylo by dobré jej zrušit. Důvodem ke zrušení manželství měla být manželova impotence. Lucreziin manžel Giovanni Sforza, z pokusů rodu Borgia o zrušení manželství nebyl příliš nadšen. Dokonce prý přišel s informací, že má Lucrezia incestní vztahy se svými bratry i otcem. Nakonec však podlehl nátlaku papeže a podepsal prohlášení, že jejich manželství nebylo naplněno.
Žárlivý bratr a dítě s milencem
V roce 1497, kdy byla Lucrezia ve Vatikánu prohlášena za nedotčenou pannu byla již několik měsíců těhotná se svým milencem Pedrem Caldésem. O Lucreziině vášnivém románku se dozvěděl její žárlivý bratr, který dal Pedra nejprve uvěznit a následně hodit do Tibery. Po narození dítěte se provdala za Alfonse Aragonského. S manželem byla Lucrezia velmi šťastná a našli v sobě nečekané zalíbení. Z tohoto šťastného manželství však nebyl příliš nadšený Lucreziin bratr Cesare, o kterém panují zvěsti, že měl se sestrou incestní vztah. Cesare za Alfonsem dokonce poslal i nájemné vrahy. Potyčku s vyslanými vrahy však přežil s drobným zraněním. Cesarovu hněvu však neunikal příliš dlouho než jej rozezlený Lucreziin bratr zabil.
Nešťastná Lucrezie a nový ženich
Po tragické smrti jejího manžela Alfonse rukou jejího bratra Cesara odjela Lucrezie do Nepi v Etruských horách. Moc šťastná tu ale nebyla. Domů psala dopisy, ve kterých truchlila a podepisovala se jako ta nejnešťastnější. V té době však už měl papež pro svou dceru vyjednaný nový sňatek s Alfonsem d’Este. V září roku 1501 se ve Ferraře konala svatba v zastoupení a v Římě probíhaly honosné oslavy. Dokonce i ve Vatikánu se nadšeně oslavovalo několik dní. A o plese kurtizán, které tančily nahé, si šlechtici šeptali ještě dlouho. Lucrezia svého manžela naprosto uchvátila a krátce po svatbě také otěhotněla. Dcera se však narodila mrtvá. V té době se také Lucrezia začala věnovat charitativní činnosti a zajímat se o umění. Mnozí umělci a básníci se za ní sjížděli z celé Evropy. Pro mnohé z nich se její krása, inteligence a laskavost staly ohromnou inspirací. A i její štědrá finanční podpora byla pro umělce více než příjemná.
Šťastné manželství
Manželství s Alfonsem d’Este bylo velice šťastné a vyvážené. Až v roce 1508 se jim však narodil vytoužený dědic Ercole. Poslední roky jejího života byly o poznání klidnější a mírumilovnější. Lví podíl na tom měla zřejmě i smrt jejího otce, který tak už netahal za nitky a rod Borgia tak nezatahoval Lucrezii do dvorských her plných intrik. Ovšem tato krásná šlechtična nikdy nebyla pouze loutkou v rukou mocných mužů, ale i ona sama byla velice schopnou a pracovitou ženou. Díky svému vynikajícímu vzdělání se v té době věnovala správě korespondence Vatikánu. Také značné množství času a energie vynakládala na duchovní cvičení a zbožné činnosti. Dokonce založila i klášter klarisek San Bernardino. V roce 1519 však byla poosmé těhotná a toto těhotenství pro ni bylo velmi vyčerpávající. Její dítě několik hodin po porodu zemřelo a zesláblá Lucrezia začala mít vysoké horečky. Deset dní po porodu Lucrezia Borgia zemřela.
Travička a intrikánka
Ačkoliv sama byla nábožensky založená a dle dochovaných informací i velmi laskavá, už za jejího života o ní kolovaly nejrůznější drby a pomluvy. A tyto zvěsti přetrvaly dodnes. Už jenom to, že byla přiznanou dcerou papeže otevírala mnoho diskuzí napříč celou Evropou. Údajně měla také mít incestní vztahy se svými bratry a se svým otcem papežem. Je pravdou, že obzvláště se svým bratrem Cesarem měla dobré vztahy a byli si velice blízcí, avšak incestní vztah mezi nimi nikdy nebyl potvrzen. Dále také už za života Lucrezie kolovaly zvěsti, že je vášnivou travičkou a nesmírně nadanou intrikánkou. Dokonce si prý vytvořila vlastní velmi silný jed. Pravdou však je, že tyto informace opět nikdy nebyly potvrzeny. Takovéto pomluvy o Lucrezii začaly kolovat hlavně díky tomu, že pocházela z významného rodu Borgia a mnozí šlechtici z tohoto rodu byli skutečně zdatnými intrikány a někteří opravdu měli znalosti v oblasti míchání jedů. O Lucrezii bylo dokonce natočeno několik filmů a napsáno i pár knih. Spíše než zákeřnou intrikánkou se stala obětí temného stínu své rodiny. Světicí tedy rozhodně nebyla. Byla však ženou, která se snažila přežít ve světě, kde o ni rozhodovali druzí, aniž by ztratila samu sebe.
Zdroje:
