Článek
Kavárna = dětské hřiště?
Tato situace je nám známá více než dobře. Chcete si dát kávu s kamarádkou, kterou jste neviděli půl roku. Potřebujete se setkat se svým obchodním partnerem. Dát si schůzku s potencionálním zaměstnavatelem. Nebo si prostě jenom poklidně vychutnat chuť dobré kávy. Bohužel v té chvíli si zrovna vedle vás sednou dvě matky a své malé děti plné energie vypustí po kavárně. Mnoho návštěvníků si pak klade otázku: Proč? Proč matky s dětmi nezamíří raději na hřiště, kde se děti skvěle vyblbnou? Nebo alespoň do kavárny s dětským koutkem, která je pro děti uzpůsobená? V té chvíli pak kavárna začne připomínat bitevní pole. Děti kličkují servírce před nohama div, že na ně nevyleje horké nápoje, co zrovna nese. Miminko, které až doteď spalo poklidně v kočárku se probudí a začne ječet na celou kavárnu. A do toho všeho si matky začnou velmi hlasitě povídat na téma dětských nemocí či nových interaktivních hraček. V ten moment na sebe všichni začnou vrhat zabijácké pohledy. Pánové, kteří zde měli obchodní schůzku jsou naštvaní, že hladce probíhající jednání narušil dětský křik. Kamarádky na kafíčku si nerozumějí ani slovo. Servírka jenom čeká, kdy se něco rozbije nebo rozlije. A skupinka hlučných matek se cítí diskriminovaná, že se na ně všichni nenávistně hledí.
Pravidla pro děti
Některé podniky si začaly všímat, že když takováto situace nastane, tak z ní vlastně nikdo nemá radost a ve výsledku všichni odcházejí z kavárny naštvaní a nespokojení. Postupně tedy začaly vznikat kavárny a další podniky, které nejsou určené k dětským návštěvám, či je přítomnost dětí podmíněna určitými pravidly. Avšak když se některé podniky pokusily stanovit nějaká pravidla pro dětské návštěvníky, tak se mnohdy setkaly s obrovským nesouhlasem ze strany veřejnosti a nenávistných komentářů ze strany matek. Ovšem když se na tato pravidla zaměříme, tak se ve většině případů nejedná o nic světoborného. Majitelé kaváren pouze požadují, aby se dětští návštěvních chovali slušně a neznepříjemňovali svým křikem pobyt ostatním návštěvníkům.
Kavárna jako místo pro děti?
Historie kaváren v Evropě sahá až do 17. století, kdy se sem rozšířily díky benátským obchodníkům. V historii byly kavárny místem k setkávání, diskuzi a sdílení novinek. K dětským návštěvám se tedy přistupovalo spíše rezervovaně až odmítavě. Postupem času však začaly vznikat první podniky, které se zaměřovaly na dětskou klientelu a díky tomu je i dnes k dispozici veliké množství kaváren, kde jsou děti vítány. Hlavním přínosem těchto podniků je to, že zde bývá k dispozici dětský koutek, obsluha je na dětí zvyklá, a i nabídka je rozšířená o všemožné nápoje a laskominy, vhodné pro děti. Bohužel dost často zde nemají zrovna tu matchu nebo cold brew, co mamince tolik chutná v té kavárně přes ulici. A tak i přesto, že je zde veliké množství podniků zaměřených na dětské návštěvníky, rodiče se mnohdy rozhodnou pro jinou, jimi preferovanou kavárnu.
Opilý mladistvý ne, ale křičící děti ano?
Samozřejmě se problém pokřikujících dětí netýká jenom kavárenských zařízení, ale také restaurací, hotelů, dovolenkových resortů nebo třeba letecké dopravy. Je jasné, že pro každou matku je právě to její dítě středobodem vesmíru a že se pak velmi těžko poslouchá, že to dokonalé dítě by mohlo být někomu na obtíž. Mnoho matek takovéto chování odůvodňuje tím, že to je dítě a malé děti se tak prostě chovají. Když se však ale kupříkladu potácí večer v prázdninovém resortu skupinka opilých mladistvých, tak je oheň na střeše. A najednou se začne řešit, že tato skupinka narušuje klidný pobyt ostatních ubytovaný. Zatímco ječící děti podle matek tento klid nenarušují.
Jsou děti tím skutečným problémem?
Mnohdy když v kavárně vidíme křičící dítě, tak se na něj díváme s velikým odporem. To dítě však kolikrát vůbec netuší, proč se na něj tak díváme. Vždy ono si chce jenom hrát s dalšími dětmi a dostat ten čokoládový dortík z vitríny. A samozřejmě je to tak, to dítě za to nemůže. Plačící dítě by si ten dortík dalo klidně i na hřišti nebo v dětské koutku a pak si spokojeně hrálo s dalšími dětmi. Tím hlavním problémem jsou matky, které preferují své přání jít do své oblíbené kavárny místo postávání na hřišti nebo sezení u dětského koutku. Ovšem často už nepřihlédnou k tomu, že dítě to tam bavit nebude a bude tropit neplechu. Pak dochází k různým diskuzím na téma diskriminace matek s dětmi, kde matky dychtivě tvrdí, že pak dochází k vyřazování jejich dětí ze společnosti a jsou tak omezována jejich práva. Přitom v kavárnách určených pro děti si děti můžou pohrát, matky si v klidu popovídají nad dobrou kávou a všichni by tak mohli být ve výsledku spokojeni. Díky chození do těchto typů kaváren se navíc děti postupně bez zlých pohledů naučí, jak by se v takovýchto podnicích měly chovat.
Klíčem je ohleduplnost
Asi se shodneme na tom, že stejně tak, jako je každý člověk jiný, tak i děti a přístupy jejich rodičů se mohou velmi lišit. Pro návštěvníky kaváren je pak tedy mnohdy příjemným překvapením, když v kavárně potkají malé dítě, které si zvědavě prohlíží obrázkovou knížku nebo si bez pokřikování povídá se svou maminkou. To se tak na tyto děti a jejich maminky klidně i usmějeme. Na dnešní době je skvělé, že máme pořád mnoho možností a alternativ, takže si každý najde to, co mu vyhovuje. A stejně jako si nějaký podnikatel nevybere pro svou obchodní schůzku dětské hřiště, tak by bylo přínosné, kdyby si matky pro odpoledne s dětmi nevybíraly poklidnou kavárnu. Myslíte si, že je v pořádku mít kavárny bez dětí? Nebo je to diskriminace?
