Článek
Kouzelná moc Granady
Toto pestré město leží na jihu Španělska v energické Andalusii, na úpatí Sierry Nevady. Ačkoliv je mnoha Španěly považována za horské a chladné město, pro středoevropské návštěvníky místní teploty nejsou nijak zastrašující. Zatímco teplomilní Španělé se při listopadových teplotách choulí do zimních bund a šál, běžný Čech si s úsměvem vystačí s mikinou nebo svetříkem. V historii Granady tu měli velký vliv Arabové a dodnes tu narazíte na mnoho arabských restaurací a pestrobarevných obchůdků. Město má bohatou historii a mnoho unikátních památek, ze kterých přímo sálá klid. Skoro se až zdá, jako by na vás ty staré zdi a křivolaké uličky volaly a chtěly vám vyprávět svůj příběh. Tento neskutečný klid tu však vytváří velice neobvyklou harmonii společně s mladou energií města. Ta vás zaručeně chytne za srdce a vtáhne do vírů nočního života. Jídlo v tomto městě není pouze jídlem, ale příležitostí poznat nové lidi a vyslechnout si rozličné životní příběhy. Zároveň se můžete vydat po stopách nejlepšího tapas ve městě, které připomíná honbu za pokladem. Místní bary se doslova předhánějí v tom, který bar získá pověst nejlepšího tapas ve městě. Při historické procházce městem můžete potkat mnoho studentů, ale i starých lidí a samozřejmě také další návštěvníky z různých koutů světa. Je až neuvěřitelné, že ačkoliv se ve městě mísí lidé různého věku, náboženství i kultur, všichni jsou k sobě velmi ohleduplní a společně se těší ze všeho, co Granada nabízí. Chystáte se na návštěvu tohoto města a říkáte si, že dva dny vám na prohlídku stačí? Ano, tolik času vám zaručí, že si prohlédnete důležité památky a ochutnáte atmosféru města. Ovšem u magické Granady platí to, že když ochutnáte, tak budete chtít víc a víc. I po odjezdu a všech navštívených památkách nebudete moct Granadu vyhnat z hlavy a budete toužit po návratu.
Arabská historie
Granada je město s neuvěřitelně bohatou historii. Do této oblasti v minulosti zasahoval i mocný starověký Řím. Nějaký čas toto město bylo centrem židovské vzdělanosti. Největší vliv však na Granadu, jak ji známe dnes, mělo období, kdy byla pod arabskou nadvládou. Roku 1238 se Granada stala Granadským emirátem, kterému vládli mocní Nasrovci. Ačkoliv granadský emirát neměl vždy nejlepší vztahy s Kastilským královstvím, byly zde i momenty, kdy mezi sebou vedli i velmi výnosné obchody. V době vlády Nasrovců se na jejich dvoře vyskytovali také různí léčitelé a alchymisté, kteří městu vdechli nádech tajemna. Vztahy mezi kastilským královstvím a Granadským emirátem však byly hlavně v období 15. století velmi napjaté a docházelo k různým konfliktům a válkám. V roce 1492 se tak poslední muslimský vládce Muhammad XII. (ve Španělsku známý jako Boabdil) vzdal kontroly nad granadským emirátem. Vlády se poté ujali Ferdinand II. Aragonský a Isabelle I. Kastilská. Rok 1492 se tedy stal jedním z vůbec nejdůležitějších v historii Granady. Ta totiž byla posledním muslimy ovládaným územím na Pyrenejském poloostrově.
Granada město památek
Granada je perfektním místem pro návštěvu historických památek, a to nejen proto, že se jich tu nachází veliké množství, ale také díky tomu, že se většina z nich nachází v dochozí vzdálenosti. Parkování v centru města je celkem oříšek a vyznat se v městské dopravě je pro cizince celkem náročné. Naštěstí ani jedno z toho není potřeba neboť se ke všem hezkým památkám dá dojít pěšky. To však pouze v případě, že máte dobrou fyzičku. Granada je totiž velice kopcovitá a k mnohým památkám vedou neuvěřitelně prudké schody. Ty dechberoucí výhledy však stojí za to a žádný návštěvník rozhodně litovat nebude. Pokud se však nechcete plahočit do strmých kopců, je možné využít pravidelného dopravního spojení mezi důležitými památkami. No a co v Granadě vidět? Tak samozřejmě nejvíce opěvovanou památkou je slavná Alhambra, tedy palácové město Nasrovců, které se nachází i na seznamu UNESCO. Při její návštěvě je však naprosto stěžejní nákup vstupenek dopředu přes webové stránky. Vstupenky bývají většinou vyprodané dlouho dopředu a s plánem koupit je až na místě většinou nepochodíte. V případě, že si včas nestihnete koupit vstupenky, můžete se alespoň jako útěchu vydat na lov suvenýrů, který vám zcela jistě zvedne náladu. Další v podstatě povinností při návštěvě Granady je také Mirador de San Nicolás. Jedná se o vyhlídkové místo, ze kterého pořídíte ty nejkrásnější fotky Alhambry. Výhoda? Za tuto úžasnou vyhlídku nemusíte platit žádné vstupné, takže na rozdíl od Alhambry se tam můžete podívat úplně kdykoliv. Kde je háček? Samozřejmě, že tu nějaký je a to, že se celou cestu na vyhlídku plazíte do prudkého kopce po přímo vražedných schodech. To se dá však snadno obejít, když pojedete autobusem.
Úchvatné památky na každém rohu
Při náročném výšlapu směrem na vyhlídku Mirador de San Nicolás budete procházet historickou čtvrtí Albaicín. Tvoří ji úzké uličky a roztomilé bílé domečky, které připomínají období, kdy oblast ovládali Maurové. Cestou k vyhlídce se také nachází klášter svaté Isabely. Tam se podle legend také v noci zjevuje černě oděná jeptiška, která nešťastně bloudí. A až se dostatečně vynadíváte na Alhambru z vyhlídky Mirador de San Nicolás, tak se můžete vydat dolů do města na prohlídku místní katedrály, která byla postavena na místě původní muslimské mešity. V katedrále vás jistě upoutají jasně bílé stropy s krásnými vzory a mohutné varhany. Kousíček od katedrály se také nachází královská kaple, která se stala místem posledního odpočinku významných vládců. No a pokud stále nebudete unavení, tak se můžete vydat na další výlet do kopce a navštívit opatství Sacromonte. Tento rozsáhlý komplex se skládá z opatství a z katakomb. No a samozřejmě při toulkách klikatými uličkami města narazíte na menší kostelíky, které však také stojí za návštěvu.
Město, které ožívá při západu slunce
Na rozdíl od většiny českých měst, kde se po západu slunce většinou už nic moc neděje, Granada je ve večerních a nočních hodinách plná života. Ulice, které obvykle bývají před desátou hodinou ranní úplně prázdné, byste večer téměř nepoznali. Pestrobarevné obchůdky s orientálním kořením a těžkými vůněmi vás lákají k nahlédnutí. Vůně španělských jídel se tu prolíná s těmi arabskými a vy netušíte, kam se vydat dřív. Jestli ochutnávat aromatické arabské pochoutky nebo se vydat po stopách nejlepšího tapas ve městě? Určitě jste někdy při plánování cest slyšeli domluvy od příbuzných, abyste raději nikam večer nechodili sami. Obzvláště ženy sólo cestovatelky věty podobného typu slýchávají více než často. V Granadě je však paradoxně bezpečněji během večerních hodin, kdy jsou ulice přeplněné lidmi než ráno, kdy nepotkáte pomalu jediného živáčka. Při procházce noční Granadou si snad každý najde to své. Můžete se vydat jak do barů, kde poznáte nové lidi, tak také do klidné útulné kavárny, kde si můžete poklidně číst knížku.
Tajemná Granada
Stejně tak jako snad každé historické město, tak i Granada má spoustu místních tajuplných historek a legend. Kromě černě oděné jeptišky v klášteře svaté Isabely má město celou řadu tajemných pověstí. Například se šíří zvěsti o tom, že ve večerních a nočních hodinách je možné v historické čtvrti Albaicín slyšet záhadný šepot v arabštině. Prý by se mohlo jednat o hlasy původních obyvatel. V okolí schodišť a křivolakých uliček Albaicínu se prý také čas od času šíří vůně růží bez zřejmého původce. V této části města se dokonce nachází pár domů, o kterých se povídá, že tam straší. Co se týče těch pozitivnějších legend, tak v Alhambře se nachází původní dveře s klíčem, o kterém legenda praví, že kdo se jej dotkne, tak se do Granady jednoho dne vrátí. Podobná legenda panuje i o granátových jablkách, které jsou symbolem města. Říká se, že když od místních dostanete granátové jablko, že se do města vrátíte. Rozšířená verze praví, že granátové jablko může mít jakoukoliv podobu. Takže když si například koupíte figurku granátového jablka v suvenýrech, mělo by to mít stejný efekt. Nákup figurky tohoto ovoce je tedy téměř povinností.
