Článek
Zázračné místo
O tomto tajemném ostrově, který se nachází v oblasti Dolní Normandie ve Francii věděli už Keltové. Podle jejich mytologie byl ostrov jedním z mořských hrobů, kde končily duše zemřelých. I Římané považovali tento 80 metrů vysoký žulový ostrov za posvátný. Toto místo je naprosto jedinečné tím, že se jedná o místo s největším odlivem a přílivem v Evropě. Při odlivu se kolem hory nachází cca 10-15 km tekutých písků a cesta tam nebyla v historii zrovna snadná. Vraťme se ale zpět k počátkům tohoto zázračného místa. Dle legendy měl mít svatý Aubert, biskup z nedalekého Avranches, sen, ve kterém se mu zjevil archanděl Michael a chtěl po něm, aby na tomto místě vystavěl kapli. Podle některých pověstí na něho dokonce naléhal a trval na výstavbě svatostánku. V roce 709, právě rok po tomto záhadném snu skutečně došlo k výstavbě modlitební kaple. V desátém století daroval vévoda Richard I. z Normandie kapli benediktinům, kteří zde založili opatství. Od té doby sloužila hora svatého Michaela jako významné poutní místo. Tento úchvatný ostrov však zažil i velmi krušné časy a hlavně v době stoleté války mezi Francií a Anglií. Angličtí vojáci se toto místo snažili celkem třikrát dobýt. Avšak díky nepříznivým podmínkám a přítomnosti francouzských vojáků v těsném sousedství opatství se jim to nepodařilo. Postupem času však začal klášter finančně i mocensky upadat. V době Velké francouzské revoluce bylo opatství dokonce zrušeno. Nějaký čas zde bylo dokonce vězení pro politické vězně. Až roku 1966 bylo opatství symbolicky navráceno benediktinům. V roce 1979 bylo toto jedinečné místo zapsáno na seznam Světového dědictví UNESCO.
Architektonický unikát
Opatský kostel na hoře svatého Michaela je známý tím, že v sobě kombinuje několik stavebních prvků. Hlavní a jižní příčná loď byly postaveny v 11. a 12. století a jsou ukázkou normandského románského slohu. Chór však byl postaven na sklonku 15. století v období gotiky. Na severní straně ostrova také můžete vidět stavbu, které se přezdívá zázrak. Tato stavba obsahuje unikátní valenou klenbu z počátku 13. století, která je jednou z nejzachovalejších kleneb v Evropě. V gotickém sále pro hosty z počátku 13. století jsou také k vidění dva obrovské krby. Mnoho návštěvníků si jistě při pohledu na tyto dva krby vybaví svět Harryho Pottera, neboť tyto krby silně připomínají právě ty známé krby, skrz které kouzelníci cestovali.
Místo, kde si každý najde své
Jste spíše sportovní typ a historie vám nic neříká? Nevadí. Cesta přes zátoku na horu svatého Michaela je dlouhá zhruba 10–15 km. Krom toho přechod přes zátoku není nic pro princezny. Přechod přes zátoku je poměrně náročný, neboť se přechází přes bahno, které je v některých místech velmi hluboké. Cesta je tedy mnohem lepší a bezpečnější s průvodcem, který dlouhou tyčí zkouší hloubku bahna, abyste se nezabořili až po pás. Na druhou stranu, pokud si libujete ve zkrášlovacích technikách, mořské bahno, kterým budete mít po přechodu obalené celé nohy, vás jistě uspokojí. Milovníci architektury a historie si mohou prohlédnout opatství nebo se zúčastnit komentované prohlídky. Jestli si zde však někdo bude skutečně připadat jako v ráji, tak to jsou lidé s romantickou duší, co milují prastará místa jako vystřižená z pohádky. Místní romantické uličky a malinkaté kavárny vás jistě chytnou za srdce. Dokonce i místní hřbitov je díky své maličké rozloze naprosto kouzelný. No a samozřejmě se nesmí zapomínat ani na milovníky gastronomie. To bychom nebyli ve Francii, abychom si na každém rohu nemohli dát nějakou tu pochoutku. V místních malých kavárnách vás obejme vůně sladkých cukrovinek. A při troše snahy a za hezký úsměv vás místní prodavači jistě naučí i správnou výslovnost lahodných dezertů. No a pokud nejste na sladké, tak můžete navštívit La Mére Poulard, restauraci, která zde funguje už od roku 1888. Tento podnik poznáte, už když půjdete kolem a uvidíte na ulici postávat hlouček lidí zvědavě nahlížet dovnitř. Tato restaurace se totiž specializuje na vaječné omelety. Ovšem pozor, běžné omelety vedle těchto vypadají jako chudý příbuzný. Omelety v této restauraci se vyrábějí speciální technikou, při které se šlehají do pěny a pečou se přímo nad ohněm v měděných pánvích. Tuto proslulou restauraci navštívilo i mnoho známých osobností mezi které patřili diplomaté, módní návrháři či slavní herci. Zajímavé je také to, že recept na tuto lahodnou omeletu zůstává tajemstvím a kuchaři si jej předávají z generace na generaci.
Místo, kde se toulají duchové
Už Keltové považovali toto místo za magické. Díky dlouhé historii, řadě událostí a nebezpečné cestě přes zátoku, kterou museli poutníci absolvovat, zde čas od času došlo k nějakému tragickému úmrtí. Také se začali šířit zvěsti o paranormálních jevech a bytostech, na které zde můžete narazit. Asi nejznámější je příběh kapitána Louise d’Estouville, který zde působil jako velitel při obraně, kdy se v roce 1434 Angličané snažili Mont Saint Michel dobýt. Angličané měli být v přesile, avšak díky výhodné poloze ostrova, silnému přílivu a odlivu a samozřejmě i výborné strategii kapitána d‘Estouville Francouzi nakonec zvítězili. Anglická krev tak údajně rudě zbarvila celou místní pláž. A kapitán d’Estouville prý dodnes chodí jako duch po ostrově připraven čelit jakýmkoli nepřátelům, kteří by chtěli ostrov obsadit. Hora sv. Michaela byla v minulosti významným poutním místem. Ovšem díky náročným podmínkám během cesty někteří z nich zahynuli a podle legend někteří turisté čas od času slyší jejich šepot a nářek. Také se údajně za okny opatství zjevuje žena v červené róbě, která zde v těžkých dobách středověku měla přijít o život. O koho konkrétně se jedná však není známo.
Zdroje:
