Článek
Nemanželský syn
Mocný císař Rudolf II. si velice přál schopného nástupce, místo toho se mu v roce 1584 či 1586 narodil nemanželský syn, který mu přinesl jenom samé starosti. Don Julius Caesar, markýz d’Austria, byl prvním nemanželským dítětem, které měl Rudolf II. se svou dlouholetou milenkou Kateřinou Stradovou. Císař byl ze svého syna nejprve nadšený a vkládal do něho velké naděje. Doufal totiž v legitimizaci Dona Julia, díky čemuž by získal vytouženého dědice. Z toho důvodu mu tedy zajistil dobré vzdělání a u dvora se mu snažil zajistit vhodné postavení. Bohužel se po nějakém čase zjistilo, že Julius po svém otci zdědil psychickou poruchu, která se v jejich rodě vyskytovala velmi často. V roce 1606 dokonce zabil sluhu, což vyvolalo značnou vlnu nevole. Císař Rudolf II. tehdy pochopil, že jeho sen o schopném následovníkovi je zcela ztracený. Bylo mu více než jasné, že život Julia u dvora by mohl ohrožovat životy dvořanů. V roce 1606 se tedy rozhodl poslal svého syna do rakouského kláštera v Gamingu.
Pobyt v malebném Krumlově
V klášteře však Julius nepobyl příliš dlouho a ve stejném roce byl přemístěn na zámek v Českém Krumlově. Město Krumlov se tedy náhle zahalilo do temnoty, kterou s sebou Julius přinesl. Dopouštěl se řady různých zločinů a v místních lidech vzbuzoval pohoršení. Mezi jeho kratochvíle patřily časté návštěvy místní vyhlášené lazebny. Tam se také zamiloval do dcery lazebníka Markéty Pichlerové, zvané Mušle. Po nějakém čase jejich vztahu se v roce 1607 Markéta přestěhovala za svým milým Juliem na zámek. Nějaký čas spolu žili poměrně šťastný život, ovšem už v té době propadal Julius záchvatům šílenství. Jednoho dne však při svém záchvatu Markétu krutě zbil a způsobil jí četné rány, když na ní zaútočil s nožem v ruce. Poté, co tak učinil se rozhodl zakrýt stopy a vyhodil Markétino bezvládné tělo z okna zámku. Zubožená dívka naštěstí dopadla na kupu smetí a nešťastnou událost přežila a vrátila se domů ke své rodině a po nějakém časem se zotavila ze zranění.
Vraždící monstrum
Když Julia opustil jeho záchvat vzteku, začal se po Markétě shánět. Zjistil, že dívka hrůzostrašný pád z okna přežila a že se vrátila ke svým rodičům. On však chtěl, aby se vrátila k němu na zámek. Markéta se na zámek vracet nechtěla a její rodiče se o ni velice obávali a odmítli svou dceru vydat psychicky narušenému tyranovi. Julius tedy nechal dívčina otce vsadit do vězení a dokonce vyhrožoval i jeho popravou. Po pěti týdnech, které lazebník strávil ve vězení, vyrazila Markétina matka vydat svou dceru na zámek. Dívka se tedy opět ocitla vedle císařova šíleného levobočka. Den po masopustní neděli, kdy manželka lazebníka přivedla svou dceru zpět na zámek, dostal Julius další ze svých záchvatů, kdy jí pobodal a ona zemřela. Julius se však poté, co jí připravil o život ještě vyřádil na dívčině těle, které zohavil tak, že téměř nebylo možné poznat, komu tělo patří. Údajně jí uřízl hlavu a odřezal jí i další části těla, které pak rozsekal na kousky. Tato událost vyvolala mezi evropskou aristokracii obrovskou vlnu hněvu. Císaři Rudolfovi II. se synem došla trpělivost a nakázal služebnictvu na krumlovském zámku, aby Julia drželi až do smrti v domácím vezení.
Zasloužená smrt netvora
Poté, co byl Julius vsazen do domácího vězení, se jeho chování a psychické problémy začaly zhoršovat. Z oken pelikánových pokojů, kde byl vězněn prý křičel na kolemjdoucí nejrůznější urážky, rozbíjel věci a propadal záchvatům šílenství. 25. června roku 1609 údajně zemřel na prasklý vřed v krku. Zanedlouho byl pohřben v minoritském klášteře v Českém Krumlově. Přesné místo pohřbení však dodnes není známo. Po jeho smrti se muselo všem obyvatelů Krumlova, služebnictvu a dokonce i jeho otci ulevit, konečně se už nemuseli bát, že je ten netvor připraví o život.
