Článek
Benešovy dekrety
Mnoho lidí si plete zákon Lex Schwarzenberg s více známými Benešovými dekrety. Na zámcích patřících původně rodu Schwarzenbergů pak velmi často dochází k situaci, kdy neznalí návštěvníci komentují vyvlastněný majetek: ,,Ty parchanti si to stejně zasloužili, protože kolaborovali s Němcema.“ Takovými reakcemi odkazují na známé Benešovy dekrety. Na základě těchto dekretů byl v období druhé světové války skutečně zabavován majetek nejen šlechtickým rodinám, které měly německou národnost či kolaborovaly s nacistickým Německem ale i mnoho dalších objektů. V důsledku toho se pak po revoluci táhly dlouhé soudní spory o zabavený majetek. Tyto snahy o navrácení zabaveného majetku se týkaly i velice významných šlechtických rodů jako například rodu Lichtenštejnů a jejich majetků převážně na Moravě, Lobkoviců a krásného zámku v Roudnici nad Labem či také Kinských, kteří vlastnili kupříkladu zámek Kynžvart. Některým šlechticům se podařilo prokázat, že nespolupracovali s nacisty, případně že nepatří k německé národnosti. Jejich majetky jim pak byly v restitucích navráceny. Ohledně některých majetků jsou zde veliké nejasnosti a dodnes tyto soudní spory šlechtických rodin pokračují. Tyto dekrety se týkají hlavně majetků zabavených mezi lety 1945 a 1948. Co se týče vyvlastňování Schwarzenberského majetku rodině Schwarzenbergů, tak na základě tohoto zákona byl zabaven například zámek Orlík, který patřil do vlastnictví Schwarzenberské sekundogenitury tedy orlicko-zvíkovské větve. Tento zámek byl Schwarzenbergům v restitucích navrácen.
Lex Schwarzenberg
Lex Schwarzenberg je speciálním zákonem z 10. července 1947. Jedná se o neformální název zákona č. 143/1947 Sb. Na základě tohoto zákona byl tedy roku 1947 převeden majetek hlubocko-krumlovské větve rodu Schwarzenbergů na zemi Českou. Přestože tento zákon vznikl v minulém století před více než sedmdesáti lety, dodnes probouzí mnoho emocí. Někteří lidé při diskuzích na téma Lex Schwarzenberg souhlasně přikyvují: ,,Vždyť si to ta šlechta po staletí rozmazlovaní zasloužila.“ Někdo zase nechápavě kroutí hlavou nad tím, že šlechtická rodina, která mnohokrát zcela zásadně přispěla k fungování naší České republiky a byla také naprosto příkladná v péči o své poddané, sklízí takovou nespravedlnost a nevděk od českého státu. Průvodci na některých schwarzenberských zámcích zákon Lex Schwarzenberg dokonce nazývají jako honosný název pro krádež. A i v samotné rodině Schwarzenbergů se názory na tento zákon různí. Tak kde je vlastně pravda? Kolaborovala rodina Schwarzenbergů s nacisty a patří mezi onu nenáviděnou a rozmazlenou šlechtu, jak někteří tvrdí?
Speciální zákon pouze pro jednu rodinu
Rod Schwarzenbergů přišel do českých zemí v 17. století z Německa konkrétně z dolních Frank. Díky výrazné postavě jejich rodu Janu Adolfu I. získala rodina v oblasti jižních Čech značný majetek. Ten pak další generace Schwarzenbergů ještě výrazně rozšířili. Dokonce aby bylo možné takto obrovský majetek spravovat, tak byl rozdělen mezi dva bratry. A tímto rozhodnutím vznikly dvě samostatné větve rodu Schwarzenbergů. V podstatě by se dalo říct, že majetek, bohatství a vliv těchto šlechticů vytvořil z jejich panství takový malý stát ve státě. Po první pozemkové reformě sice rodina přišla o nějaký ten majetek, i přesto však zůstali jedním z nejbohatších šlechtických rodů ve střední Evropě. O svůj majetek a poddané se také příkladně starali. Například zakládali školy pro své budoucí úředníky a snažili se modernizovat svá panství. Dokonce také zakládali důchodové fondy pro své zaměstnance. V období druhé světové války Schwarzenbergové aktivně vystupovali proti nacismu. Hlava rodu Schwarzenbergů v období druhé světové války, Adolf Schwarzenberg, například štědře finančně podporoval exilovou vládu Edvarda Beneše. Schwarzenberský majetek byl v době druhé světové války v rukou gestapa. Sám Adolf Schwarzenberg pobýval od roku 1939 v exilu. Pro komunisty, kteří přišli k moci po druhé světové válce, byl samozřejmě rod Schwarzenbergů a prosperita jejich panství trnem v oku. Jedním z důvodů pro vznik zákona Lex Schwarzenberg byl také německý původ rodu Schwarzenbergů. Pravdou však je, že mnohé další šlechtické rodiny žijící na českém území jsou cizího původu. Krom toho je také nutné dodat, že v rodině Schwarzenbergů se vždy kladl veliký důraz na komunikaci v českém jazyce. Většina příslušníků tohoto rodu tedy mluvila plynně česky. V parlamentním projednávání zákona Lex Schwarzenberg také figurovalo to, že když v roce 1930 probíhalo sčítání lidu, tak byl Adolf Schwarzenberg za své nepřítomnosti přiřazen k německé národnosti. Z hlediska státní příslušnosti měli Schwarzenbergové občanství československé a švýcarské (dvojí občanství však v Československu povolené nebylo). Tento zákon je také velice specifický tím, že postihuje konkrétní osoby.
Právní bitva s českým státem?
Po roce 1989 usilovala Alžbeta Pezoldová (roz. Schwarzenbergová) o restituci majetku schwarzenberské primogenitury. Její žádost však v letech 1994 a 1995 zamítl Městský soud v Praze. Stejné bylo i stanovisko ústavního soudu České republiky. Žádost byla zamítnuta i Evropskou komisí pro lidská práva roku 1996. Jediného úspěchu, co se týče navrácení schwarzenberského majetku, dosáhla Alžběta Pezoldová v případě Schwarzenberské hrobky. V roce 2009 český ústavní soud rozhodl, že zabavení hrobky přestavovalo porušení práva na ochranu rodinného života. Komunista Vojtěch Filip, právník a poslanec KSČM, se v roce 2003 vyjádřil v tom smyslu, že se jedná o darovací smlouvu převedenou do zákona. O podmínkách darování části schwarzenberského majetku se v minulosti skutečně jednalo. Tento zákon však byl přijat v rozporu s těmito jednáními a bez přihlédnutí k domluveným podmínkám.
Nulová úcta k rodině Schwarzenbergů
Závěrem by se dalo říct, že je na každém, aby zhodnotil, jestli je zákon Lex Schwarzenberg spravedlivý a férový nebo se jedná o honosný název pro krádež a Český stát se vůči této rodině zachoval nespravedlivě. Faktem však zůstává, že v České republice dodnes přetrvává jakési nepřátelství vůči šlechtickým rodům. A vůči těm se zahraničním původem se nenávist ještě stupňuje. Pro mnoho lidí představuje šlechta jenom okradače svých poddaných, kteří si užívali okázale oslavy, zatímco obyčejný lid trpěl. Takovéto představy jsou zrovna vůči rodině Schwarzenbergů velice nespravedlivé, neboť to byli právě oni, kteří se zásadně podíleli na utváření českého státu tak, jak ho známe dnes. Zároveň také přispěli řadou inspirujících rozhodnutí ohledně přístupu ke svým zaměstnancům. Obdivuhodná byla také modernizace jejich hospodářství. Jako jedni z prvních šlechticů zřídili pro své zaměstnance penzijní fond, zakládali pro ně vzdělávací instituce a velice zajímavý motivační systém. Jejich přínos naší ekonomice byl v minulosti také nemalý. Díky této rodině máme dnes v naší zemi několik naprosto úchvatných památek. Obecně je velká škoda a ostuda, že náš národ neprojevuje větší úctu a ocenění rodině, která pro Českou zemi udělala opravdu mnoho.
Zdroje:
