Článek
Zatímco většina lidí jezdí obdivovat nablýskané zámky, na tomto poutním místě se člověk dotýká té nejčistší lidské víry, ale také podivného, hlubokého chladu, který ze zdejšího lesního hřbitova stoupá už po celá staletí.
Srdcem celého místa je unikátní poutní kostel Jména Panny Marie, který nechal na konci sedmnáctého století postavit hrabě hrabě z Buquoye. Architektura tohoto chrámu nemá ve střední Evropě obdoby – je to zmenšená kopie slavného Berniniho oltáře z chrámu svatého Petra v Římě.
Když člověk vstoupí dovnitř, nad hlavou se mu tyčí obří dřevěné točené sloupy a v naprostém tichu lesa má pocit, že se ocitl v jiném světě, kde chladný systém moderní doby vůbec neexistuje.
Hřbitov ukrytý v korunách stromů
Skutečné tajemství, které v lidech dodnes vyvolává posvátnou úctu i lehký strach, se však nachází jen pár desítek metrů za zdmi kostela. Je to lesní hřbitov, kde odpočívají nejen chudí venkované z okolních samot, ale také řádové sestry. Hroby nejsou uspořádané do klasických chladných řad, ale jsou doslova rozeseté mezi kořeny obřích stromů, pokryté mechovými koberci a kapradím.
Mezi místními lidmi se po generace vypráví, že lomecký hřbitov si žije vlastním, tajuplným životem. Když sem člověk přijde za soumraku, kdy se mezi kmeny stromů začne válet hustá podzimní mlha, zvuky okolního světa zcela utichnou.
Staré legendy tvrdí, že pod kořeny stromů zde leží pohřbena tajemství, která nebyla nikdy zapsána do farních kronik. Lidé sem po staletí přicházeli s čistým svědomím, ale i s obrovským strachem z věcí, které lidský rozum nedokáže jednoduše vysvětlit.
Odkaz barokní samoty
Lomec dodnes přitahuje lidi, kteří nehledají levné turistické atrakce, ale touží po vnitřním klidu a zamyšlení. Tento zapomenutý jihočeský kout nám ukazuje, že ta největší lidská dramata a pravdy se často neodehrávají v záři reflektorů, ale v naprostém tichu zapadlých lesních palouků.
Místo, kde se barokní velkolepost tak zvláštně prolíná s tichem přírody, v sobě nese mrazivé poučení o pomíjivosti lidského života a o tom, že některé věci je nejlepší nechat v pokoře spát pod vrstvou listí a zapomnění.
Použité zdroje a literatura:
- Farní kroniky. Zápisy o stavbě poutního chrámu a historii lesního pohřebiště na Lomci. Vodňany: Městské muzeum.
- POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech: Lomec u Vodňan. Praha: Academia.
- Jihočeský sborník historický. Kultovní barokní místa a lidová zbožnost v buquoyském dominiu. České Budějovice.
