Článek
Jenerálka přitom zažila tak temné a dramatické zvraty, že by vydaly na hollywoodský film – od rakouských vojevůdců přes krutou nacistickou internaci až po utajený vývoj elektroniky.
Většina Pražanů zná Jenerálku jen jako zastávku autobusu nebo výchozí bod na procházku Divokou Šárkou. Samotná osada je ale jednou z nejstarších lokalit v Praze vůbec – archeologové tu našli stopy lovců mamutů z doby kamenné. Dominantou místa je však zámeček, jehož zdi pamatují jak uměleckou bohému, tak jedny z nejsmutnějších kapitol českých novodobých dějin.
Jak se ze statku stalo sídlo generálů
Původně na tomto místě stál obyčejný barokní hospodářský dvůr se zahradou z konce 18. století. Svůj dnešní, poněkud vojensky znějící název dostal až v době napoleonských válek a protitureckých tažení. Tehdy si klidné místo v údolí oblíbil rakouský generální štáb, který tu měl své dočasné velitelství. Místní lidé začali dvoru říkat „u generálů“ a jméno Jenerálka už stavbě zůstalo napořád.
V 19. století zbraně utichly a zámek vystřídal několik měšťanských majitelů. Na sklonku života tu našel klid i slavný krajinář a malíř romantických nokturn August Bedřich Piepenhagen, který na Jenerálce v roce 1868 zemřel. Skutečný zámecký šmrnc s prvky neobaroka a art deco ale budova získala až po první světové válce.
Od útočiště legionářů k nacistickému peklu
V roce 1922 koupila areál Kancelář československých legií a zřídila zde domov pro válečné invalidy. Zámeček prošel velkou přestavbou pod vedením architekta Milana Babušky a stal se důstojným místem pro muže, kteří bojovali za vznik republiky. Jenže idyla netrvala ani dvacet let.
Nejtemnější kapitola Jenerálky začala v roce 1942 po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Nacisté rozjeli vlnu kruté msty, popravovali celé rodiny odbojářů a jejich děti zůstaly bez rodičů. Právě na Jenerálce vznikl přísně střežený dětský domov s tvrdým režimem, kam německé úřady internovaly téměř padesát dětí popravených nebo v koncentračních táborech vězněných vlastenců.
Děti tu žily v izolaci, nesměly používat svá pravá jména a musely mluvit německy. V dubnu 1944 pak byly všechny odvezeny do internačního tábora ve Svatobořicích na jižní Moravě. Tím ale role Jenerálky za druhé světové války neskončila. V samotném závěru okupace v květnu 1945 zde státní ministr Karl Hermann Frank shromáždil vězněné české politiky, které chtěl přimět ke spolupráci při správě země – než vše ukončilo Pražské povstání a osvobození 7. května.
Utajená Tesla a baptistický seminář
Po únoru 1948 potkal Jenerálku osud mnoha dalších českých památek. Zámek převzal národní podnik Tesla, který v historických sálech zřídil výzkumný ústav vakuové techniky. Místo šlechticů či invalidů se tu pohybovali inženýři v bílých pláštích, budova se necitlivě upravovala pro potřeby laboratoří a postupně chátrala.
Záchrana přišla až po sametové revoluci. Zdevastovaný objekt koupila baptistická církev a citlivě ho zrekonstruovala. Na více než čtvrt století se tak za zdmi Jenerálky usídlil Mezinárodní baptistický teologický seminář a do údolí se vrátil klid a studenti z celého světa.
Co čeká Jenerálku dnes?
Před několika lety se majitelé opět změnili a zámeček přešel do soukromých rukou developerské skupiny. V současné době je areál oplocený, prochází revitalizací a veřejnosti není přístupný. V plánu je jeho citlivá obnova a přeměna v komorní hotelový a společenský komplex, který by měl památce vrátit život.
I když se dnes dovnitř nepodíváte, procházka kolem Jenerálky rozhodně stojí za to. Hned vedle zámku se totiž nad Kruteckým potokem zvedá skalnatý ostroh chráněný jako přírodní památka, kde dodnes najdete starou průzkumnou štolu. Až příště vyrazíte na výlet do Šáreckého údolí, zastavte se u brány tohoto nenápadného zámečku. Jen málokteré místo v Praze v sobě ukrývá tolik protikladných příběhů na tak malém prostoru.
Zdroje:
- Národní památkový ústav – Památkový katalog, položka Zámek Jenerálka (informace o památkové ochraně, barokním původu a neobarokní přestavbě architekta Milana Babušky)
- Portál Praha Neznámá – heslo Jenerálka (historie osady, původ názvu od rakouského generálního štábu a působení podniku Tesla)
- Portál Hrady.cz – heslo Zámek Jenerálka, Praha 6-Dejvice (přehled majitelů, pobyt malíře A. B. Piepenhagena a meziválečný domov legionářů)
- Portál Kudy z nudy – heslo Přírodní památka Jenerálka se zámečkem v pražských Dejvicích (informace o nacistické internaci dětí po heydrichiádě a okolní přírodní památce)
- Wikipedie – heslo Jenerálka (zámek) (chronologie událostí z května 1945 a poválečné využití objektu)
