Článek
V posledním půlroce proběhla médii zpráva o rozšíření lomu na kopci Dřínová u Tišnova. Lom by se měl rozšířit na dvojnásobek. Proti protestují místní a neustále čteme, že nákladní auta obtěžují místní obyvatele.
https://www.idnes.cz/brno/zpravy/lom-lomnicka-predklasteri-tezba-kamiony-zatez-obce.A230109_701548_brno-zpravy_krut/diskuse
https://tisnovskenoviny.cz/2021/12/15/lom-na-drinove-a-tezka-doprava-z-nej/
Hlavolam (zatím) bez řešení je podnadpis článku o situaci v médiu Tišnovské noviny. Pokud bych článek psal já, napsal bych Hlavolam, který nechtějí vyřešit.
Nebudu se rozepisovat o historii lomu, ta je pěkně popsaná v uvedeném článku. Budu se rovnou věnovat současné situaci. Zákazníky lomu jsou dle vyjádření společnosti v rámci jižní Moravy. A veškerá produkce se vozí kamiony. To znamená, že kamiony jezdí přes město Tišnov směrem k Brnu. Kdo zná tamější poměry, ví, že přes Tišnov nevede dálnice. Tamní silnice 385 na Kuřim je dennodenně přetížená. Z vyjádření společnosti plyne, že kamiony s kamením jezdí prakticky přes centrum (!) Dvořákovou ulicí. Probůh, to snad není pravda. Ty silnice nejsou budované pro těžkou nákladní dopravu, chtělo by se zakřičet, ale je to tak. To znamená ale, že po obtěžování Tišnova kamiony s kamením obtěžují lidi v Kuřimi (kde je doprava tak hustá, že by tam neprojela ani Vespa) a pak dále zahušťují dopravu v kolabujícím Brně.
Tišnov sice nemá dálnici, ale má elektrifikovanou dvoukolejnou železnici z Křižanova na Brno. Nabízí se otázka, proč neprováží kamení přes Tišnov, Kuřim a Brno na jih Moravy vlakem. A už to slyším, vlak je drahý, z 19. století, vlakem dnes nikdo nevozí, nejde, drahé atd. Proto, říkám, že jde o problém, který se nechce efektivně vyřešit. Přitom lom je těsně vedle železnice, není nutné vozit kamení do Tišnova na nádraží, stačí vybudovat u lomu manipulační kolej s nakládacím dopravníkem, či rampou. Často se vzpomíná, jak naši předci byli šikovní a chytří, zato dnes je vše špatně. S tím by se dalo částečně souhlasit, protože naši předkové to mnohdy dělali jinak. V lomu u Tišnova se těží víc jak 100 let a těžba okrasných vápenců v Dřínové je datována od 13. stol a můžeme je najít na známých chrámech v Brně, Křtinách, Předklášteří apod. No a naši chytří předkové využívali pro dopravu kamene z lomů železnici. Dokonce i lom na Dřínové má dodnes dochované pozůstatky železniční vlečky a nakládací rampy. Dnes je samozřejmě odpojená, zarostlá. Hromadně skuhráme, jak je problém s náklaďáky neřešitelný, a zmíněný hlavolam nemá řešení. Má, ale někdo nechce, aby byla situace vyřešena ve prospěch obtěžované strany.
Pozůstatky koleje a nakládací rampy u lomu Dřínová
Nejde jen o obtěžování Tišnovských hlukem a prachem. Jde taky o to, že ty kamiony ničí cesty v Tišnově a okolí. Víme, že autodopravci neplatí poplatky za použití vozovky a tak jezdí podle hesla: Z cizího krev neteče. Pochybuji, že těžaři Tišnovákům přispějí na novou vozovku, a i kdyby, za pár let můžou opravovat znovu. O zničených domech nemluvě. Protože těžké kamiony s kamením neúměrně vozovku i okolí opotřebovávají. Na železnici se platí každý ujetý metr, a proto často odpůrci železniční přepravy meldují, jak je silnice oproti dráze levnější. No, ale za jakou cenu. Proto se autodopravci raději hromadně vymlouvají, jak je železnice špatná, aby nemuseli platit a raději zničí silniční infrastrukturu našich měst a zdraví našich občanů.
Když se vrátím k té elektrické železnici. Není přece trendem dnešní doby elektromobilita? Tak proč nechtějí vozit kamení elektricky po železnici? Těžaři by přece mohli z Tišnova vypravit ucelený vlak s kamením do nějakého meziskladu poblíž stavby a těch pár posledních kilometrů dejme tomu dovézt auty. Ale oni radši pojedou celou trasu s naftovými smradlavými kamiony, které víří prach a dělají hluk. Takže přístup opět poměrně dost bezohledný. Že to jde, když se chce, dokazuje obdobný příklad z lomu Kosov u Jihlavy, kde rozšíření a obnovení těžby v lomu bylo přímo podmíněno expedicí celého objemu těžby po kolejích.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/regiony-zpravy-vysocina-kraj-tezari-chteji-otevrit-kamenolom-u-jihlavy-kamenivo-slibuji-vozit-po-zeleznici-188613
Na závěr bych se ještě chtěl krátce zamyslet o efektivnosti železniční dopravy a dálniční kamionové dopravy. Otázka zní:
Kde je více nákladu? V půlkilometrové koloně kamionů na D1, nebo v půlkilometrovém vlaku mezi Brnem a Českou Třebovou?
Kontejnery kamionem, nebo železnicí?
Pokud je délka standardního kamionu 16,5m, bezpečnostní odstup je při rychlosti 90km/h 50 metrů, pak dva kamiony s lodními ISO kontejnery zaberou na dálnici 133 m prostoru. Pokud ony dva ISO kontejnery naložíme na vagon typu Sggns(s) 80´XL, který od roku 2010 vyrábí Tatravagonka Poprad, zabere dvojice kontejnerů délku 26m.
https://tatravagonka.sk/wagons/sggnss-80×l/x
Pokud kontejnerů převážíme 60 máme 60 návěsů o celkové délce kolony i s rozestupy 3990m při jízdě 90km/h. Pokud tato kolona (2m mezi tahačem a návěsem předchozího kamionu) stojí má na délku celkem 1110m. Kdežto na železnici tento náklad 60kontejnerů (30 vagonů typu Sggnss-80XL) zabere pouhých 780m + 19m (!) lokomotiva typu Vectron při jízdě či stání. Pak se nedivme, že D1 je věčně ucpaná. Asi máme republiku dost velkou, a můžeme asfaltovat dálnice vesele dál. S kamiony na věčné časy a nikdy jinak.
