Článek
Píše se únor 1936. Evropa s napětím sleduje rostoucí moc Adolfa Hitlera. Do Vatikánu přichází zdánlivě rutinní depeše: Hitler blahopřeje papeži Piu XI. k výročí jeho korunovace. Obyčejná zdvořilost. Jenže odpověď z Apoštolského paláce byla vším, jen ne formálním poděkováním.
Papež Pius XI. zareagoval způsobem, který zaskočil i otrlé diplomaty. Jeho odpověď obsahovala tak ostrou kritiku nacistického režimu, že německý ministr zahraničí Konstantin von Neurath se okamžitě pokusil doručení nóty svému vůdci zatajit. Pius XI. však trval na tom, aby jeho poselství bylo Hitlerovi předáno v plném znění. Tato málo známá epizoda představuje fascinující moment v narůstajícím konfliktu mezi Vatikánem a Třetí říší.
Kdo byl papež Pius XI.
Achille Ratti, papež Pius XI. (1922-1939), vedl církev v bouřlivé meziválečné Evropě. Hluboce si uvědomoval hrozbu totalitních ideologií. Komunismus explicitně odsoudil. Vztah s fašistickou Itálií byl komplikovaný Lateránskými dohodami z roku 1929, ale Pius XI. kritizoval Mussoliniho sbližování s Hitlerem a italské rasové zákony z roku 1938.
Obavy z nacismu ve Vatikánu sílily ještě před rokem 1933, zejména u kardinála Eugenia Pacelliho (budoucího Pia XII.), znalce Německa. Sám Pius XI. již v roce 1935 označil nacisty za „bídné plagiátory“.
Říšský konkordát 1933
Pro pochopení papežovy reakce je klíčový Říšský konkordát z července 1933. Vatikán se jím snažil zajistit práva katolíků v Německu. Hitlerovi smlouva dodala mezinárodní legitimitu a měla neutralizovat katolickou opozici.
Hitler však dohodu okamžitě porušoval: kněží byli šikanováni, katolické organizace omezovány. Mezi lety 1933 a 1936 podal Vatikán přes padesát protestních nót, většinou bez odezvy. První z nich se týkala bojkotu židovských obchodů. Frustrace z porušování konkordátu vedla k ostré reakci Pia XI. v únoru 1936.
Konfrontace v únoru 1936
Ačkoliv přesné znění papežovy nóty z února 1936 není zcela známo, dobové záznamy potvrzují, že Pius XI. v ní „kritizoval Hitlerův režim s takovou silou“, že to vyvolalo zděšení na německém ministerstvu zahraničí. Papež pravděpodobně kritizoval porušování konkordátu a ideologické aspekty nacismu, podobně jako v pozdější encyklice Mit brennender Sorge, kde mluvil o „modlářství státu“ či „mýtu rasy a krve“. Již dříve obviňoval nacisty z „nepřátelství vůči Kristu“.
Ministr zahraničí Konstantin von Neurath se snažil nótu zadržet, obávaje se Hitlerovy reakce. Pius XI. však neústupně trval na jejím doručení v plném znění.
Encyklika Mit Brennender Sorge (1937)
Incident z února 1936 předznamenal otevřenou konfrontaci. V srpnu 1936 němečtí biskupové požádali Pia XI. o formální protest proti nacistickým praktikám. Výsledkem byla encyklika Mit brennender Sorge ("S palčivou starostí"), sepsaná německy, nikoli latinsky, aby byla přímo srozumitelná a hůře cenzurovatelná. Tajně propašovaná do Německa, zazněla z kazatelen na Květnou neděli 14. března 1937, k velkému vzteku nacistů.
Pius XI. v ní odsoudil porušování konkordátu a samotné základy nacistické ideologie: pohanství, zbožštění státu a rasy, a „mýtus krve a rasy“. Hitlera nepřímo označil za „šíleného proroka“. Nacisté reagovali zuřivě, označili encykliku za porušení konkordátu a spustili vlnu represí proti církvi. Goebbels dokonce šířil absurdní tvrzení o papežově židovském původu. Přesto měla encyklika obrovský mezinárodní ohlas jako statečné odsouzení nacismu.
Papežův odpor proti Hitlerovi
V září 1938, po vyhlášení italských rasových zákonů, Pius XI. prohlásil k belgickým poutníkům: „Antisemitismus je neslučitelný… Duchovně jsme my [křesťané] všichni Semité“. Tento výrok jasně odsoudil rasistickou ideologii. Pius XI. dokonce nařídil přípravu další encykliky, Humani Generis Unitas ("O jednotě lidského rodu"), která se měla přímo zabývat rasismem a antisemitismem. Kvůli jeho smrti v únoru 1939 však nebyla nikdy vydána.
Nacistický režim považoval Pia XI. za nepřítele. Hitler údajně prohlásil, že cílem Třetí říše není soužití s katolickou církví, ale její zničení. Incident z února 1936, ač neveřejný, posílil papežovo odhodlání postavit se nacismu a formoval obraz Vatikánu jako jednoho z morálních odpůrců režimu.
Diplomatická přestřelka z února 1936 byla významnou zkouškou odvahy. V době, kdy mnozí váhali, Pius XI. jasně odsoudil zhoubnou podstatu Hitlerova režimu. Postavil se jako obránce lidské důstojnosti a svobody svědomí. Příběh této konfrontace připomíná, že i neveřejné akty odporu mohou mít velký historický význam a odhalují skutečné postoje klíčových aktérů. Odkaz Pia XI. zůstává varováním a inspirací.
Zdroje
Pope Pius XI - Wikipedia (zejména sekce "Relations with Germany and Nazis") Odkaz: https://en.wikipedia.org/wiki/Pope_Pius_XI
Pius XI Urges Resistance Against Nazism - EBSCO Research Starters Odkaz: https://www.ebsco.com/research-starters/religion-and-philosophy/pius-xi-urges-resistance-against-nazism
The Holy See vs. The Third Reich - Ronald J. Rychlak Odkaz: http://home.olemiss.edu/~rrychlak/holy_see_vs_third_reich/outsideframe.htm
Pope Pius XI and Germany - Wikipedia (citace týkající se obvinění nacistické vlády ze strany Pia XI.) Odkaz: https://en.wikipedia.org/wiki/Pope_Pius_XI_and_Germany
Reichskonkordat - Wikipedia Odkaz:((https://en.wikipedia.org/wiki/Reichskonkordat))
