Článek
České koledy jsou…bezesporu velice zajímavé. Zatímco kupříkladu profláknuté klasické zahraniční carols (O Holy Night, The First Noel, O Come All Ye Faithful, Joy to the World a spol.) hovoří o skutečném smyslu Vánoc, naše česká kotlina místo představy narození Mesiáše na blízkém východě dle svých písní slaví zrození chudého nebožátka kdesi v zimní ladovské vesnici. Já vím, já vím, už máte chuť skočit rovnou do komentářů a popřát mi škaredé Vánoce, které vlastně koneckonců ani nemusím slavit, když nechci nosit krásnému neviňátku dvě kožičky, ale pojďme si to schválně rozebrat.
Axiomy: Betlém, kolem roku 0, narození Ježíše
Pokud se shodneme alespoň přibližně na tom, že o Vánocích slavíme narození Ježíše, v Betlémě, cca kolem roku 0, naše nejvyhrávanější koledy nedávají téměř žádný smysl. Až na čestné výjimky.
Jak jsi krásné, neviňátko
Nejvíc ťuťu ňuňu koleda. Takže rekapitulace. Chudý, bídný, ale když už nic, tak aspoň krásný Ježíšek obdrží dvě kožičky, aby se zahřál (jako ano, noční teploty v Betlémě mohou klesnout, ale ne tak dramaticky a mrazivě jako v Čechách), mléko (tipuju si, že novorozenci kvetla líčka spíše z mateřského mléka), beránka - no dobře dobře. A pak už nic. Ale pastuškové mu aspoň zadudají zjevně na klasické dudy, které tehdy ještě neexistovaly, a zazpívají písně, nejspíš právě vánoční koledy.
Štěstí, zdraví, pokoj svatý
Miminko v minulé koledě dostávalo dary, pastuškové se mohli přetrhnout, to je dobře, nevadí, alespoň si o ně nestydatě neříkalo jako v této písni. Jakýsi potulný vypravěč, který se musí zase vrátit do Betléma kolébat dítko, jeho jménem žádá hospodáře a hospodářku o nějakou tu koledu. Kdyby ale nějakou, o naturálie nestojí, těch zjevně ve chlévě najde dost. Spíš by to chtělo tolárek nebo dukátek. Klasické platidlo před 2 000 lety na Blízkém východě. Nakonec jsou však dárci uklidněni, že bohaté dítko jim to odplatí v nebi. Nevím, nevím, ale čichám od potulného žebráka podraz.
Dej Bůh štěstí
Dítě v předchozí koledě nechtělo obdržet potraviny, neb se v nich z nějakého důvodu zjevně topí. A proto je rozdává dalším koledníkům. Štědrovničky, tedy speciální vánočky, u kterých se tedy nemohu dopátrat, od kdy se pekly, ale tak z hlavy bych tipla, že zřejmě až o „pár“ let později a v úplně jiných zeměpisných šířkách, ale také jablka, hrušky, a dokonce i troníčky. No vida, ono to s tou chudobou tak zlé nebude.
Jo a mimochodem, předpoklad, že Ježíšek se narodil ve chlévě, protože Josef s Marií byly sociální případy, je také mylná. Narodil se ve chlévě, neboť během sčítání lidu už byly všechny ubytovací kapacity naplněny.
My tři králové
Nikde v Bibli není, že to byli králové, že byli tři a že černý vzadu vystrkoval bradu. A kromě vinšování štěstí, zdraví, dlouhých let a přání k Novému roku přinesli hlavně hmotné dary. Vzhledem k tomu, že nejspíš šlo o karavanu mágů a mudrců z Východu, nebyla to zřejmě ta klasická minimalistická chudá výprava. A co se týče zmínky o barvě pleti, těžko říct, zda tuto koledu onálepkovat jako rasistickou, nebo právě naopak - pokrokovou, neb zjevně je ten černej zezadu pozvaný blíže, aby nemusel vystrkovat bradu. Vánoční atmoška jak vyšitá.
Ale abychom naše koledy plné valachů, salaší, oříšků, kožíšků, koled, pastušků a dudáků, dokonce i brynzy jen nezpochybňovali, najdeme ve zpěvnících i pravdivé, krásné, dojemné skvosty. Třeba Nesem vám noviny, Tichá noc nebo Narodil se Kristus Pán.
Jak mě dostala Tichá noc
A abych se pochlubila, jak ohromně inteligentní jsem, teprve dnes jsem přišla na to, co znamená „jalalíd“ v Tiché noci. Jakože tichá svatá noc JALA LID v blahý klid. Nikdy, opakuji nikdy mi to nedošlo. JALALÍD jsem automaticky považovala za jakýsi jódlovací popěvek. Koneckonců proč ne, koledy se dudáky a dalšími hudebními umělci všech etnicit jen hemží, tak proč ne zrovna „jalalíd“. No stydím se. Manžel se mi smál. Aspoň ho ještě stále dovedu překvapit.
Tak si užijte Vánoce a která koleda je vaše nejoblíbenější?
