Článek
Že má nálada klesne pod bod mrazu, ač teploty tam ještě nějakou dobu, doufejme, nesestoupí, jsem čekala, ale překvapila mě má neschopnost se dnes a denně rozhodnout, jak obléct dítě a často i sebe. Na to jsem přes léto jaksi pozapomněla.
PS: Ještě si dáme takovou vsuvku. Tohle není hlubokomyslný, poučný článek. Takže mě na to nemusíte upozorňovat, jsem si toho vědoma. Tohle je ze života, protože oblečení malých dětí řeší asi všichni rodiče. A v tom horkém létě, případně třeskuté zimě, je to prostě jednoznačnější.
Předpovědi počasí máme…a stejně nevíme!
I když si můžu vygooglit, v kolik hodin bude kolik stupňů, jaký nás čeká vítr, a jestli hrozí byť sebemenší šance, že bude pršet, stejně bezradně postávám mezi všemi těmi podzimními a zimními věcmi a váhám. Váhám dlouho, a nakonec stejně většinou zvolím něco, v čem dítěti bude buď horko, nebo zima.
Teta z jeslí na drátě
U nejmladší dcery to mám snadné. Ač mám již pár let tři děti, tudíž bych měla být schopná je adekvátně obléct, nehraju si na hrdinku, a ohledně nejmladší dcery se radím s tetou z jeslí po WhatsAppu. Koneckonců je to právě ona, kdo bude mé dítě oblékat, případně řešit, že má studené ruce. Takže dám na její svaté rady. Tento poradenský servis bych nejradši uvítala i pro své starší dvě děti. Ale nevím, jak by na mě ve školce hleděli, kdybych tam v sedm rán zavolala, jestli by mi poradili, která bunda bude nejlepší.
Z extrému do extrému
Kdybych se měla řídit podle ostatních rodičů a jejich dětí, také moc moudrá nejsem, z toho usuzuju, že v tom plaveme všichni. Některé rodiny mají ještě babí léto, zatímco jiné už tvrdě přešly na zimní režim. Když jsem včera přejela očima šatnu ve školce, zpozorovala jsem několik zimních bund, odpoledne pak dcera referovala, že některé děti už měly rukavičky a že by je tedy chtěla taky. Aha, zlatá střední cesta zřejmě neexistuje.
Asi to nevyhrajeme
Došla jsem k jedinému. Tak jako krajíc vždy spadne namazanou stranou dolů, tak téměř vždy své děti navleču moc, nebo málo. Ale abych nebyla jak černá kronika, náhlé ochlazení mě alespoň donutilo probrat zimní věci celé rodiny a mám skvělou zprávu. Dětem všechno sedí, nemusíme kupovat nic. Kromě bot samozřejmě, ty už by na nás měly čekat v zásilkovně. Nicméně já cítím nutkavou potřebu pořídit si bundu, do které se nevleze těhotná ženská, takže je mi líto, ale budu muset na nákupy.
A teď si dáme anketku, abych zjistila, jestli jsem fakt jediná, kdo tápe.
