Článek
Cukr free? Kéž by!
Ráda bych tvrdila, že žiju sugarfree. Ráda bych dokonce žila sugarfee. Jenže já žiju bez cukru zhruba stejně tak jako praktikující alkoholik bez alkoholu. Nicméně i přesto, že můj vztah k cukru není ve sto procentech odmítavý, je pro mě Mikuláš velice hororový svátek, protože cítím úzkost z těch tun čokolády, které každoročně bývají přes mé protesty zavlečeny ke mně domů.
Nic proti Mikuláši, ale čeho je moc…
Nejsem proti Mikuláši. Dokonce nejsem ani proti sladkostem. Už dávno zmizela má touha býti matkou, která vyrábí domácí eko bio gumové medvídky a jejíž děti považují za vrchol blaha přezrálou hrušku. Ale co je moc to je moc.
Letos jsem udělala jednu velkou chybu. Málo jsem vzdálené rodině objasnila můj postoj k čokoládě. Příliš málo. A za chyby se platí. Třeba spíží plnou čokoládových Mikulášů, andělů, čertů, baněk a kolekcí.
Abyste mě neměli za nevděčnici, já jsem ráda, že si rodina vzpomněla a Mikuláš u nich dětem také něco nechal, ale v dnešní době plné zdravých i nezdravých sušenek, křupek, lákavých mléčných výrobků a exotického (čti drahého) ovoce, to přece nemusí být jen a JEN čokoláda.
PS: Zajímavá přímá úměra. Čím vyšší věk dárce, tím větší množství darované čokolády.
Čokoláda je nevděčná a nepraktická
Čokoláda je totiž hrozně nepraktická. Nechci být zlá, ale tohle si mohou tetičky a babičky vzít k srdci. Hrozně nepraktická! Za prvé podléhá teplu. Takže když dítě žmoulá čokoládu v ruce, rozteče se. A když se konečně pustí do její konzumace, musíte mu stát za zadkem, hlavně někde na návštěvě, jinak bude od čokolády úplně všechno. Nehledě na to, že některé čokoládové pochoutky jsou buď tak hnusné nebo tak syté, že dítě po třech zákusech už nechce. A vy pak bezradně čumíte na anděla s ukousnutou hlavou, který se vám ocitl v ruce, a ptáte se, co s ním. A když dítě přeci jen čokoládku spapá, přichází poslední fáze, kdy se snažíte čokoládu utřít z dítěte i předmětů, které jí byly pokřtěny. Prostě čokoláda je nevděčná. Naštěstí existují i jiné dobroty, kterými uděláte radost. A vůbec nemusí jít o bio zdravou výživu, pokud máte problém s tímto. Piškoty, křupky (dětské i arašídové), sušenky, tyčinky, přesnídávky, kapsičky, předražené jogurty s lentilakama nebo obrázkama nebo tetovačkama, Sýr a křup a tak.
Tak prý to zvládnem
Mně zkrátka přijde škoda zásobovat děti a rodiny tunami čokolády, když by se za ty prachy dalo pořídit něco praktičtějšího. Protože když jsem včera viděla, kolik stojí v obchodě kolekce, napadlo mě, že bych ty naše mohla prodat za polovinu prodejní ceny, a ještě na tom slušně vydělat. Upřímně? Vůbec jsem nevěděla, jak moc se čokoláda ozdobená líbivým „staniolem“ cení a jak moc do mých dětí příbuzní investují.
Každopádně čokolády je prostě moc a já měla těžkou hlavu, co s ní. Nicméně manžel mě ubezpečil, že on z přemíry čokolády těžkou hlavu nemá vůbec a že se o zredukování našich bohatých zásob rád postará.
Tak nevím. Asi si nakonec neotevřu u nás v garáži krámek s čokoládou. Budu doufat, že ji děti a muž stihnou zkonzumovat do Velikonoc. Protože to tuším další nájezd. Takže nakonec se vlastně vůbec nic neděje a já nejspíš zbytečně přeháním, protože je mi jasné, že rodina to myslela dobře. Ale stejně si možná raději hodím do mobilu na říjen 2025 upomínku „zmanipulovat rodinu k výběru nečokoládových mikulášských dobrot“.
A co vy? Čokoláda v nadměrném množství ano, nebo ne? Taky se v ní topíte?
