Článek
V tomto období stoupá energie a vše směřuje k vrcholu svojí síly. Jsme v čase růstu a dospívání a my sami jsme čilejší a živější. Přibývající světlo jarních a letních dní nás vede ke sklonům odbývat kvalitní odpočinek a spánek, frčet nepřetržitě ve vyšších otáčkách, orientovat se jenom na pozlátko vnějšího světa a rozdat se na všechny strany.
Ale je třeba nepodlehnout, vracet se pravidelně k sobě, dovnitř, domů, do těla, do srdce a udržovat BALANC. Když je totiž ohnivé plápolající energie příliš, systém se může snadno přehřát, zahltit a vyčerpat nedostatečnou regenerací. A to, jak jsme na tomto vrcholu zacházeli se svojí energií a brali ohledy na svoje tělo a přirozený rytmus, poznáme potom s příchodem pozdního podzimu a v zimě.
SRDCI škodí kouření, cukr, alkohol, těžké a tučné jídlo - hlavně v pozdních hodinách, na tom asi není nic nového.
Pak taky ubližuje nedostatek lásky a sebelásky, citový chlad, potíže ve vztazích s blízkými, hlavně s rodiči, podráždění a vyčerpání. Měli bychom mít ale na paměti, že už nejsme děti. Že jsme dospělí, a pokud chceme tvořit vztahy, které nejsou závislostního charakteru, tak vše, co bychom nyní chtěli, si nejprve musíme dát my sami sobě a neočekávat to od nejbližších.
Fungování srdíčka, které je v květnu ve svojí nejvyšší energetické citlivosti, podpoříme BOBULEMI všeho druhu - užijme si MALINY, JAHODY, OSTRUŽINY a BORŮVKY. Na pomoc přichází i ČERVENÁ ŘEPA, LISTOVÁ ZELENINA, kvalitní panenské oleje všeho druhu, FAZOLE, OŘÍŠKY a olejnatá semena.
Dobré je upravovat stravu jen lehkým, rychlým vařením či mírným dušením, protože dlouhé pečení a grilování přinášejí do těla jen další oheň.
Ochladit žár Ohně pak pomůže citronová šťáva, syrová zelenina, kvalitní hořčice a HOŘKÁ CHUŤ - třeba v podobě rukoly, pampeliškových listů nebo vlažného zeleného či pampeliškového čaje.
Podporu najdeme i u bylinek jako máta, bazalka, šalvěj, levandule, oregano a tymián.
Afričtí šamani říkají, že nejdelší cesta není z Káhiry do Kapského města, ale Z HLAVY DO SRDCE. A je to cesta za LÁSKOU, RADOSTÍ a DŮVĚROU v Proces a za UVOLNĚNÍM, KLIDEM a MOUDROSTÍ.
V srdci totiž končí všechna dramata - když stojím v srdci, v dospělém vědomí, jsem v Tady a Teď a tam žádné drama není.
Mysl se však dramat nechce vzdát. Pokud jsme tedy stále identifikováni se svou myslí a má pod kontrolou ona nás, místo abychom my řídili ji, bude nás pořád držet zacykleně v šachu - vtíravé myšlenky, pochyby, hodnocení, posuzování, odsuzování, porovnávání, komentáře, senzace, utrpení a kontrola, kontrola a zase kontrola ........
Tohle drží srdce a tělo v tenzi a velmi ho to vyčerpává.
Do SRDCE je třeba se UVOLNIT - dechem, dotekem a vědomou pozorností směřovanou na levou stranu hrudi.
V srdci končí hladové hledání a začíná naplňující BYTÍ, což se mimochodem ihned projeví na těle a ve vztahu k jídlu. Není už třeba bezduše (bez duše) nekonečně plnit hladová místa v sobě (tj. vlčí nebo neustálý hlad, neschopnost dosytit se …), ale přichází potřeba vědomě a laskavě o sebe na všech úrovních pečovat (tzn. jen to nejlepší je pro mě dobré).
A přesně z tohoto místa vychází VDĚČNOST za to, že můžu.
A přesně v tomto místě je nad slunce jasné, že jdu v SOULADU se Životem, se sebou - že miluju život v sobě a nedělám si nic, co by mi ubližovalo na jakékoliv úrovni - a to je SEBELÁSKA.
Takže - když se teď zastavím, zavřu oči, uvědomím si svůj dech, kam jde nádech a jaký je výdech ..... a jen tak si v klidu dýchám a zkusím pozorovat, co vnímám ..... pak si přiložím ruku na srdce a uvědomím si, že tam je ..... FAKT TAM JE a tluče, ONO FAKT TLUČE, PRO MĚ, JO! ..... 24/7/365-6 pracuje pro moje dobro a pumpuje krev pro můj život ..... nechám se tím úžasem nasytit a pak se ukloním - opravdově nebo v duchu - a vyšlu jedno obrovské DĚKUJU! ..... a nechám to celé v sobě doznít .....
Pokud se objeví slzy vděku nebo úlevy, nechám je s díky volně stékat a odplavovat napětí z těla.
Dá se to dělat denně - nic to nestojí, jen zastavení na pár minut.
Zázraky máme pořád na dosah ruky.
