Článek
Klíčovým prvkem nové legislativy je zavedení tzv. akceleračních oblastí – předem vymezených lokalit, ve kterých bude možné zjednodušeně a rychleji realizovat projekty solárních a větrných elektráren. Mapové podklady už ministerstvo projednává s kraji, když vše dobře půjde, začnou se první vymezovat zhruba za rok.
Z pohledu samospráv však zákon přináší ještě jednu zásadní novinku: poplatek ve výši 50 Kč za každou megawatthodinu elektřiny vyrobené z větru, který má putovat přímo do rozpočtů obcí. Tento poplatek, který jako první navrhla pirátská poslankyně Klára Kocmanová, byl prvně smeten ze stolu, ale nakonec si jej vláda osvojila a nyní tak přináší obcím revoluční nástroj – obce konečně získávají přímý příjem z podnikání na svém území – něco, co tu dlouho chybělo.
A právě tato změna může být katalyzátorem větší ochoty obcí vstupovat do dialogu s investory – pokud ovšem ti budou postupovat transparentně a s respektem k místní komunitě.
Vysočina: kraj (zatím) nevyužitých příležitostí
Z vlastní zkušenosti z Kraje Vysočina vím, že postoj veřejnosti k větrné energetice je stále hodně rozdílný. V řadě případů se obyvatelé obávají dopadů na krajinu, hluku nebo poklesu hodnoty nemovitostí. Tyto obavy často živené neúplnými nebo zkreslenými informacemi posiluje dezinformační scéna a také některé nesolidní firmy, jejichž přístup poškozuje reputaci celého odvětví. Přitom technologie i plánovací nástroje dnes umožňují umisťovat turbíny s ohledem na krajinu, s minimálním hlukem a řadou přínosů pro obce i místní firmy.
Typicky na Vysočině jsou podmínky pro rozvoj větrné energetiky nadmíru příhodné. I se všemi limity letových koridorů, ochranných pásem radarů, nedostatečné kapacity přenosové soustavy se najde řada míst a obcí, které mají o projekty větrných elektráren zájem. A díky nové legislativě vzniká systém, který obcím přináší konkrétní a měřitelné benefity, a zároveň nastavuje jasná pravidla hry pro investory. Tím přichází nový posun v této oblasti. I pro zatím nerozhodnuté obce přichází dlouhodobá předvídatelnost výnosů z energetického projektu a garance solidního přístupu.
Co může znamenat poplatek 50 Kč/MWh?
Poplatek ve výši 50 korun za každou vyrobenou megawatthodinu větrné elektřiny přinese obcím stabilní nedotační příjem. V praxi to znamená, že jedna moderní 5MW turbína, která za rok vyrobí zhruba 10 000 MWh elektřiny, může dané obci generovat půl milionu korun ročně. To nejsou symbolické částky – jde o prostředky, které lze cíleně využít na zlepšení infrastruktury, školství, veřejných služeb nebo podporu komunitních projektů.
Zásadní přitom je, že tento příjem nebude záviset na složitých dotačních schématech nebo vyjednáváních a bude tak představovat dostupný příjem i pro menší obce.
Větrná elektrárna
Posílení důvěry mezi obcemi a investory
Zavedení tohoto poplatku může fungovat také jako motivační nástroj k obnově důvěry. Investoři, kteří to s větrnou energií myslí vážně, získají předvídatelný a transparentní rámec pro jednání s obcemi. Naopak ti, kdo by chtěli „rychle postavit a odejít“, budou čelit větší veřejné kontrole. Obce totiž získají nejen vliv, ale i odpovědnost – za to, kam budou investiční výnosy směřovat, jak budou komunikovat s veřejností a zda budou podporovat udržitelný rozvoj své krajiny.
A jak už jsem zmínila – je to revoluční krok v českém daňovém systému, kdy obce získají přímý podíl z podnikání na svém území. Může z toho tak být i zárodek systémové změny do budoucna.
Přínos pro ekonomiku i udržitelnost
Analýzy ukazují, že rozvoj větrné energie má potenciál snížit cenu silové elektřiny až o 11 eur za MWh. V českém kontextu, kde se v poslední aukci v roce 2024 pohybovaly ceny mezi 2795–3450 Kč za MWh, jde o výrazný rozdíl. Důvod je jednoduchý: větrná energie je levná na provoz a po vybudování elektráren nezávislá na importovaných fosilních palivech.
Zároveň jde o ideální sezónní doplněk k solární energii – zatímco soláry jsou nejvýkonnější v létě, větrné elektrárny dosahují maximální produkce v zimě, kdy roste spotřeba. Kombinace obou technologií může posílit energetickou bezpečnost Česka bez potřeby spalovat uhlí nebo dovážet plyn.
Závěrem: Příležitost, kterou bychom neměli promarnit
Zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie přináší několik klíčových opatření, která mohou zásadně proměnit českou energetiku. Mezi nimi vyniká právě poplatek z větrných elektráren jako příklad férového přístupu k veřejnému prostoru a sdílení přínosů z energetické transformace.
Z pohledu regionální političky i projektové manažerky vím, že změna přichází pomalu. Ale zároveň vím, že začíná tam, kde vznikne společný zájem – obce, investorů i občanů.
