Článek
Pamatujete, jak Miloš Zeman, když býval prezidentem, zvládl v každém rozhovoru někoho urazit?
Tak se to stalo zase. Je to jako závan starých časů.
Miloš Zeman je sice už jen důchodce, ale dikci, jakou známe z dob jeho prezidentování, evidentně nezměnil. V rozhovoru pro server Aktuálně si teď pustil pusu na špacír a prohlásil, že spisovatel, dramatik a jedna z klíčových osobností české předválečné žurnalistiky - Ferdinand Peroutka - v koncentračních táborech netrpěl. „Peroutka netrpěl příliš, protože jako čestný vězeň měl například možnost používat civilní oděv. Kromě toho ho v roce 1943 pozval K. H. Frank a nabídl mu opět vedení Přítomnosti,“ prohlásil Miloš Zeman.
Ferdinand Peroutka byl za války vězněn v Dachau a Buchenwaldu. Nacisté ho poprvé sebrali v prvních dnech okupace Československa. A pak ještě dvakrát. V koncentráku ho drželi až do úplného konce války v roce 1945, kdy ho osvobodila americká armáda.
Ano, je pravda, že nacisté Peroutkovi nabízeli, aby se stal protektorátním novinářem. On to ale jednoznačně odmítl. Historici Zemanovy výroky okamžitě vyvrátili: „Toto odmítnutí znamenalo návrat do koncentračního tábora a mohlo mít za následek zhoršení jeho tamní pozice i ohrožení života,“ řekl Aktuálně například historik Josef Tomeš z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd.
Vlevo dole? Ano, zase ten Peroutka…
Ferdinand Peroutka Miloši Zemanovi viditelně leží v žaludku. Je to totiž už podruhé, kdy na něj útočí. Poprvé se tak stalo v lednu roku 2015. Tehdy na konferenci Let My People Live! před šokovaným publikem Zeman prohlásil, že Peroutka napsal článek s názvem Hitler je gentleman. Zeman ho (ten text) prý osobně viděl vlevo dole na stránce starého časopisu Přítomnost v pražském Klementinu.
To ihned začali vyvracet historici a ostře to odmítla Peroutkova vnučka Terezie Kaslová. Zeman si ale za výrokem stál tím víc, čím víc byl kritizován. Spor se pak dostal do absurdních rozměrů: Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček trávil část pracovní doby čtením časopisů Přítomnost a hledáním textu. Hrad dokonce nabídl odměnu 100 tisíc korun za nalezení článku, když se to Ovčáčkovi nedařilo. Zeman původně tvrdil, že se omluví, když se článek nenajde.
Podle historiků Peroutka takový text nikdy nenapsal.
A Zeman se nikdy neomluvil.
Pardon, omluvil. Ale za „nenalezení článku, na jehož existenci nadále trval“.
Ostuda. Soudy se táhly, omluvit se musel stát
Peroutkova vnučka Terezie Kaslová podala už v roce 2015 žalobu na Českou republiku na ochranu osobnosti. Zeman totiž výrok pronesl jako prezident, ne jako soukromá osoba. Obvodní soud pro Prahu 1 v březnu 2016 nepravomocně rozhodl, že Hrad se musí Kaslové omluvit. Zeman to ale ignoroval a výrok ještě znovu opakoval. Soud se táhnul, až se dotáhnul k Nejvyššímu soudu a zase zpět na obvod. V roce 2020 pak Městský soud v Praze pravomocně rozhodl, že se český stát musí Kaslové za prezidenta Zemana omluvit. A omluvu prostřednictvím ministerstva financí nařídil Nejvyšší soud. Omluvu podepsala tehdejší ministryně Alena Schillerová (ANO).
Zdá se ale, že táhnoucí se ostuda s neexistujícím článkem Zemanovi nestačila. A Peroutku si bere na paškál znovu. Stejně nesmyslným výrokem, který dráždí tu část společnosti, která ho nikdy do prezidentské funkce nevolila.
Sám Zeman se nikdy za nic neomluví, i kdyby mu sto historiků dokázalo, že se mýlí. A stát už se za něj taky neomluví, protože (naštěstí) už není prezidentem.
Nejlepší proto bude důchodce Zemana ignorovat.
