Článek
Zdánlivě se vylučuje, ale podíváme-li se z tohoto hlediska na parlamentní volby v ČR, které nás čekají na začátku října, je nám jasnější, co je v zájmu velkých podnikatelů a nadnárodních monopolů.
Do voleb se přihlásilo celkem 28 uskupení, o šest více než při minulých volbách před čtyřmi lety do jednotlivých krajů.
Stejně jako v minulých volbách v roce 2021 jde i letos do voleb samostatně hnutí ANO, identická je také koalice SPOLU složená z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Propojit voliče několika uskupení pod jednou hlavičkou se snaží i hnutí SPD, na jehož kandidátkách se objeví také zástupci strany PRO, Trikolory a Svobodných.
Naopak hnutí STAN a Piráti ukončili spolupráci a do voleb půjdou samostatně, byť Piráti na svých kandidátkách uvedou i zástupce strany Zelených. Společnou kandidátku složenou ze zástupců různých stran má také hnutí Stačilo! Kromě nejsilnější KSČM se na ní objeví také politici z ČSNS a SD-SN a díky nedávné dohodě i kandidáti SOCDEM.
I bez volebních průzkumů je každému, kdo trochu sleduje vývoj jasné, že největší potenciál stálých voličů má Spolu a ANO. I když to vypadá dle průzkumů, že vítězem ve volbách bude hnutí ANO, tak skutečné rozložení sil po volbách má několik alternativ. Hnutí ANO nemůže samo vytvořit vládu, která by měla zajištěno schválení většinou parlamentu. Nabízí se, že bude hledat partnery. Každého napadne, že se obrátí na další nejsilnější hnutí – SPD. Spolupráci SPD však hnutí Ano již několikrát v minulosti odmítlo a podobně jako u hnutí Stačilo při volbě spolupráce bude hrát úlohu i prohlášení pana prezidenta, že nejmenuje vládu, v které by byly strany požadující vystoupení z NATO a EU. Je tedy velice pravděpodobné, že tyto politické síly ANO neosloví. Koho může oslovit? Piráty a STAN. Tato vláda by měla podporu parlamentní většiny. Došlo by tedy ke změně. SPOLU by se stalo opozicí.
V čem by podle programu ANO byla změna ve směřování vlády? Hnutí ANO se netají tím, že by chtělo navyšovat důchody i platy státním zaměstnancům. Představitelé hnutí také mluví o důsledném vybírání daní, což by zcela jistě znamenalo návrat EET v plném rozsahu. Jednou ze zásadních priorit ANO jsou rovněž levné energie. Ty chce opoziční hnutí zajistit prostřednictvím zestátnění společnosti ČEZ. Tyto body nejsou v rozporu s programem Pirátů ani hnutím STAN. Překážkou povolební spolupráce mezi ANO a těmito politickými subjekty je nevraživost mezi jejich lídry. Menšinová vláda hnutí ANO nemá šanci na schválení parlamentem.
Reálnou hrozbou je z tohoto hlediska jmenování úřednické vlády prezidentem, což by znamenalo, že zájmy českého státu nebudou hájeny ani v minimální podobě, kterou by dávala vláda hnutí ANO s Piráty a STAN, ale že prioritu budou mít zájmy nadnárodních monopolů.
Je proto zásadní otázkou volba menšího zla a bylo by dobré, kdyby si tuto realitu uvědomili i lídři malých stran, zejména těch, kteří nemají šanci dostat se do parlamentu a také lídři hnutí Stačilo by si měli udělat analýzu reálného rozložení sil a možností dalšího vývoje v ČR i ve světě a postavit svůj program ne na zbožných přáních, ale na možných dosažitelných výsledcích.
Nadnárodní monopoly určitě udělají vše, aby jejich vláda nejen v ČR , ale v celém světě byla zachována i za cenu změn, které mohou ohrozit samu existenci lidstva. A reálně můžeme se dnes snažit, aby zatím vítězila ta část, která má zájem na zachování míru. A v ČR síly, které mají zájem na zachování míru určitě nepředstavuje SPOLU a Petr Pavel.
