Článek
V publikaci PŘÍŠERNÉ DĚJINY SMRTI jsem narazila na pět smrtelných názvů míst.
Podle autora je to Mrtvé moře, které si svůj název zaslouží, protože vysoký stupeň soli v něm ubíjí téměř vše živé. Pak je to Údolí smrti v Arizoně, které je prý nejsušším a nejteplejším místem na světě. Třetí je Pobřeží kostlivců v Namibii, kde prudké proudy, vítr, mlha a skály ohrožují lidi a zvířata. Jako čtvrté uvádí Tombstone v USA, protože mnoho zlatokopů a kovbojů skončilo na místním hřbitově. Poslední místo, které autor uvádí je Vražedný ostrov v Kanadě, což je malý ostrůvek s kamenitými plážemi.
A já si pomyslela, že v ČR bychom našli určitě víc než pět míst, jejichž název je nějak spojen se smrtí. A tak jsem sedla a pustila se do psaní.
Začnu hned v centru Prahy vedle Karlova mostu se nachází restaurace CAFÉ MÁRNICE. Její název není náhodný, protože hřbitov, ke kterému původní márnice patřila, leží za zdmi zleva přilehlého domu. Márnice byla místnost na hřbitově, která se používala k dočasnému uložení lidských ostatků. Restaurací, pivnic a kaváren s názvy, které souvisí se smrtí, bychom našli opravdu hodně. Jen namátkou Pivnice U MRTVOLY je např. v Soběslavi, restaurace U VRAHA zase v Bílině, a tak bych mohla pokračovat. Zaměřím proto pozornost na místní názvy.
Můžeme ještě zůstat na území dnešní Prahy. Jak se vám líbí název Hrdlořezy. Legenda vypráví, že zde byl zabit Jan Daniel Kapr z Kaprštejna milencem své ženy Adamem Zápským ze Záp. Každopádně kdysi to byla část „starobylé cesty haberské,“ která vedla z Prahy na východ až do Vídně. Lokalita byla díky své nepřehlednosti a kopcovitému terénu, skrz který vedla důležitá stezka, ideálním rejdištěm pro lapky a loupežníky. Ti terénu využívali „k přepadávání ani ne tak pocestných, jako kupeckých vozů a panských a měšťanských kočárů“.
Na Prostějovsku je vesnice Vrahovice. Jméno vesnice bylo původně pojmenováním jejích obyvatel: Vrahovici. Možný původ tohoto obyvatelského pojmenování je dvojí: Pravděpodobnější je, že bylo odvozeno od osobního jména Vrah totožného s obecným vrah, jehož starší význam byl především „nepřítel“. V takovém případě by pojmenování obyvatel znamenalo „Vrahovi lidé“. Vyloučit se nedá ani odvození od starobylého zeměpisného pojmu vrah - „vyvýšenina“ dochovaného v místních jménech Vráž, Vražné apod. Význam obyvatelského jména by pak byl „lidé sídlící na vrahu“.
U pražského sídliště Jižní město se nachází rybník Vrah, který je součástí přírodní památky Milíčovský les a rybníky v přírodním parku Botič-Milíčov a patří k historickým pražským rybníkům. Podle jedné z teorií název pochází z doby, kdy se v okolí rybníka odehrávala častá lovení a střelba, a to i na ptáky.
Najdeme i rybníky s názvem Vražda. Jeden z nich je nejmenší z trojice Jinolických rybníků v sousedství Prachovských skal. Na březích větších dvou rybníků Oborského a Němečku se nacházejí tábořiště, autokempy, chatové osady a samozřejmě pláže. Nejmenší rybník Vražda je i s přilehlými podmáčenými loukami chráněn jako přírodní památka. Název má kvůli tragické události z Prusko-rakouské války v roce 1866. Tehdy pruští vojáci zahnali skupinu rakouských vojáků do rybníka, kde se utopili. Podle historických pramenů se událost odehrála v oblasti Jinolických rybníků. Podle jiných se to hromadné utopení stalo o něco jižněji a rybník se také jmenuje Vražda a nachází se u Mladé Boleslavi.
Pod Ramzovou u Horní Lipové naleznete Vražedný potok. Jeho jméno má původ v pověsti vycházející ze skutečných událostí. Při průtazích vojsk za třicetileté války se místní obyvatelstvo často ukrývalo v lesích. Jednou však byli právě zde místní obyvatelé objeveni Švédskými vojáky, kteří je zde povraždili. Voda ve zdejším potoce byla prý zbarvena krví tak, že byla úplně červená. Tato událost dala jméno i samotnému vodnímu toku a údolí, které je nazýváno také Mordová rokle. Stezka vede po kamenité cestě a po přechodu dřevěného mostku se mění na úzkou pěšinu. Cestou míjíme další kamenné přehrady na potoce, z nichž některé jsou vystavěny z několikametrových kamenných bloků. Na tomto toku je jich celkem sedm a slouží pro zmírnění rychlosti vodního toku při četných srážkách, které na extrémně prudkých svazích Šeráku a Mračné hory často dosahují značných hodnot.
Na Českolipsku u obce Stvolínky najdeme vyhlídku Smrtku, z které je krásný pohled na Koňský rybník v pozadí s Českým Středohořím. Název pochází pravděpodobně z lidového zvyku, kdy byla na jaře ze skály shazována figurína Smrti do rybníka.
Proč se kopec s nadmořskou výškou 461 m na Chrudimsku jmenuje Smrt? Možná to souvisí s vápencem, který se v oblasti těžil už od středověku a s krasovými jeskyněmi, které se v oblasti nachází.
Na Pálavě najdeme Smrtihlav. Opět nevysoká hora (321 m). V roce 2005 v oboře okolo vrchu byl uměle vybudován kamenný kruh. Prý je postaven dle zásad, které zastávali druidé před několika tisíci lety. Kruh o 9 kamenech má průměr 27 metrů a středový kámen je zároveň uměleckým dílem se vsazeným skleněným okem složenou čočkou s kosmogramy. Ta je směrována na východ slunce o podzimní rovnodennosti a během slunečního dne kreslí světelnou parabolu s duhovými okraji. Vzhledem k tomu, že jde o tradičně nejteplejší oblast republiky může název vrchu souviset s výskytem nočního motýla lišaje smrtihlava.
V Teplickém okrese můžeme najít město Hrob. Původní německý název „Grap“ (později „Grab“) je pravděpodobně odvozen od prospektorských rýh, které se používaly k vyhledávání stříbrné rudy. Tyto rýhy byly typické pro hornické oblasti a Hrob je známý svou hornickou minulostí.
V okrese Tábor najdete vesnici Hroby. Název vesnice s největší pravděpodobností nemá nic společného s hroby, ale vzniklo ze slova hrůbky, jak se staročesky říkalo valům nebo náspům.
Ještě o něco jižněji na Strakonicku najdeme Záhrobí. Název obce ukazuje na staroslovanské pohřebiště. Synonymem slova záhrobí je zásvětí, onen svět, podsvětí, smrt. A Onen Svět můžete najít hned na několika místech. Jeden Onen Svět je vesnice v okrese Písek v Jihočeském kraji. Uprostřed vsi je dřevěná chata Onen svět z roku 1940, podle níž se dnes osada jmenuje. Vedle ní byla v roce 2001 postavena Langova rozhledna. Další Onen Svět je malá vesnice, část městyse Čachrov v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Původně zde bývala sklářská huť nazývaná Nový Svět. Středověkou sklářskou huť tvořila hliněná sklářská pec, krytá dřevěným přístřeškem a několik jednoduchých domků, sloužících k ukládání surovin, k výrobě a k ubytování sklářů. Později se se pro tuto část obce ustáli název Onen Svět.
Určitě jsem téma nevyčerpala, ale jsem vyčerpaná, a tak skončím v PODSVĚTÍ.
Zdroj:
PŘÍŠERNÉ DĚJINY SMRTI, ISBN 978-80-7321-725-9
