Hlavní obsah

Po euforii rozpaky, po demonstracích otázky.

Foto: Hana Mudrová

Kudy se dát? Kam to povede?

Internet je stále plný doslova omamujících snímků a videí, ale zároveň se vkrádají rozporuplné pocity, co dál, jaký byl smysl, nakolik hodláme pokračovat v tom, co právě žijeme.

Článek

Již před Letnou a před například Staromákem (tam jsme s manželem byli), jsem v okolí slyšela úvahy o tom, proč tato shromáždění někam dál nevedou. Ono je hezké sejít se, ve skvělé atmosféře volat hesla, tleskat, zpívat hymnu. A dál co? Ti, s nimiž spousta lidí nespouhlasí, se jenom ušklíbnou a svých postů se dál budou držet jako veš košile. Budou podrženi také tím, kdo nehodlá být vydán ke stíhání. Dál bude klesat prestiž naší země.

Řeknu vám, kdykoliv slyším cosi o tom, jak nebudeme podporovat Ukrajinu, stojí mne to sakra peněz. Naštvaně jdu přispět na nějaký ten otop, jídlo, sanity. Nežvaním, nediskutuju, prostě se snažím podpořit. Stejně jako si kupuji leccos z české produkce, včetně dárků, na nepálské věcičky ještě něco přivyšiju… Někdy se ke mně sejdou mrňavé věcičky, co líp sluší jako dárečky k nákupu několika soukromnicím. Vždycky se trefím do chvíle, než se u nich objeví nějaká tlupa děcek, co mají hned patřičnou radost (a rodiče nám snad prominou), takže to smysl také má.

Radost mi dělá i ta nekonečná práce na hřbitově. Zase vám o něm jednou povyprávím, ale teď jenom, že se i přes moje přichcíplo a nečasy povedlo leccos vyplít a nazdobit třeba aktuálně na Dušičky-a Němci sem už cestu nacházejí, původně zarostlé a poničené prostředí odpočinku jejich předků se pomalu mění na zahradu, i když vypulírované pomníky bývají leckde jinde, než u nás. Už je srdce tolik nebolí. Potěšilo mne, kolikero hrobů je již obsazeno trvalkami, jak se daří cibulkám… Není problém najednou vyčistit deset hrobů na jeden zátah, aniž by zarostly ty předchozí. Ono to půjde, desítky let pozvolna rozšiřované práce jsou znát.

Letos jsem si příliš vystavování neužila, takže jsem nabídla vyloženě přednášky pod záštitou muzea. Snad se ujmou, startujeme od ledna pro školy a veřejnost. Obecná historie s ašskými stopami. A co myslíte? Původní pořadatel akcí, při nichž jsem byla součástí kulturní složky, se ke svému projektu vrací a bude rád, když se připojím. Uvidíme, kolik budu stíhat. Jak to vypadalo?

Foto: Hana Mudrová

tváře války

Na snímku je kousek výstavičky ve starém sklepení k první světové, abyste měli představu. Na místě jsem provázela, za ten jediný den cca 200 lidí. Dnes jsou sklepy opět nepřístupné, přece jenom se objevil zub času. Jindy jsem měla k dispozici stan.

Foto: Hana Mudrová

rodina během osidlování

Takhle jsem lidi hmatatelně seznamovala s tím, jak se tady mísily věci německé a české po druhé světové, během osidlování. Včetně dobových tiskovin a dokumentů, samozřejmě. Ty se občas lesknou, protože jsou chráněny celofánem. Ale lidé si je fotí, prohlížejí, vzpomínají nebo se hodlají doma vyptávat-a to je účel.

Začínala jsem prací se vzpomínkami pro seniory, dotáhla to na vzdělávací program pro ně (originální česká cesta), pokračovala těmito výstavičkami a nyní se chci obloukem vrátit k více přednáškové činnosti. Nemusím to přece dělat jenom pro fandom. Tak mi držte, prosím, palce :-)

Je to všechno moc nebo málo? Na vlastní kůži se tady již několik let přesvědčuji, že takzvaná drobná práce, maličkosti, jaké nejsou naoko nic moc, opravdu leccos mění. Nikoliv snad svět, ale prostor kolem nás. A to je asi i ten největší přínos akcí, jakými jsou velká shromáždění lidí, kterým není ukradená naše současnost. I odtud z Ašska a Chebska byli lidé na Letné a rozhodně to nebyla žádná žvatlavá pražská kavárna. Každý z těch, o nichž zatím vím, se vrátil nabitý energií a pustil se s dalšími silami do práce. Nejen v zaměstnání, ale hlavně pro věci společné. Drobná i větší práce pro nás všechny, každodenně. V kraji pod vládou Ano to znamená zatraceně moc.

Ju a dneska jsem jela autobusem se sousedkou, co by ráda taky už dávno poslala lidem na Ukrajině nějaké peníze na zimu. Nevěděla, jak, dost ji trápí ty hrozné zprávy. Dala jsem jí číslo účtu, který jsem zrovna použila. Nechtěla se jenom bezmocně koukat na záběry v telce.

Všechno má smysl.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz