Bratři se dělí o jednu manželku: Zvyk v Tibetu zaručuje sexuální vyžití všem z nich

S mnohomužstvím neboli polyandrií se můžeme v dnešní době setkat už jen zřídka. Odhady uvádějí, že ji celosvětově praktikuje sotva jedno procento populace. Doposud se vyskytuje především v některých oblastech Tibetu, kde se jedná hlavně o takzvanou bratrskou polyandrii, což znamená, že všichni bratři mají společnou manželku.

Sňatek bývá obvykle domluven předem rodiči snoubenců, často již v dětském věku a hlavní slovo při sjednávání podmínek manželství mívají muži. Děti se k němu mohou vyjadřovat jen omezeně a ženy takřka vůbec. Během svatebního obřadu představuje jeden z bratrů (většinou ten nejstarší) ženicha. Svatbou uzavřou manželství kromě něj i všichni jeho bratři, včetně nezletilých nebo těch, kteří se případně ještě narodí.

Lze se setkat i s tím, že do manželství vstoupí nejprve jeden z bratrů, pár žije zpočátku monogamně a další bratři se přidávají až později, v okamžiku, kdy dosáhnou věku kolem patnácti let. Jestliže není jeden z bratrů v takovém početném vztahu z jakéhokoliv důvodu spokojený, má právo se rozvést. Nejde přitom o nic složitého, jednoduše ze svazku odejde a jeho úlohu převezme další bratr nebo bratři.

Manželský svazek zaručuje všem bratrům stejná sexuální práva, žena má povinnost mít sexuální styk s každým z nich. Žádného ze svých manželů nesmí preferovat, nebo naopak odmítat. Totéž platí i obráceně, manželku musí sexuálně uspokojovat povinně všichni bratři. V rodinách se praktikuje spravedlivé a pravidelné střídání partnerů během pohlavního styku. Děti, které se z takového manželství narodí, pak mají několik otců, kteří se podílejí na jejich výchově rovným dílem a nikdo neřeší, kdo je zplodil. Bratři na sebe navzájem nežárlí a společnými silami zajišťují potřeby rodiny, jejíž hlavou je nejstarší bratr.

Pokud vyjde najevo, že je manželka neplodná, náleží bratrům právo oženit se s další ženou. Zpravidla jde o sestru jejich choti, která má pak stejné povinnosti jako první žena. Je rovněž povoleno, aby se skupina bratrů oženila se skupinou sester. Bratrská polyandrie tak může mít hned několik podob. Je zvykem, že početné rodiny většinou žijí u rodičů manžela. Rodinní příslušníci si navzájem pomáhají a díky většímu společenství lépe zvládají často velmi špatnou ekonomickou situaci.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že k zavedení mnohomužství v Tibetu vedly původně sexuální důvody, není tomu tak. Za vznikem této neobvyklé formy manželství byla částečně snaha o přežití v drsných podmínkách. Lidé pracující v zemědělství v nehostinných oblastech si nemohli dovolit mít hodně dětí, protože by je neuživili. Polyandrie tak mimo jiné zajišťovala, že nedojde k nekontrolovanému nárůstu porodnosti. Jeden muž často nebyl schopen uživit ani svou ženu, natož pak početnou rodinu. Proto muži (v tomto případě bratři) spojili své síly, aby dosáhli lepšího ekonomického statusu rodiny.

Tento ojedinělý systém ale od samého počátku praktikovali především rolnické statkářské rodinné klany, jejichž příslušníci nepatřili k úplně nejchudším společenským vrstvám. Velmi jim záleželo na tom, aby se nashromážděný majetek „nerozdrobil“ a půda, které je v Tibetu nedostatek, se nedělila na menší celky. K tomu by logicky docházelo v případě uzavírání monogamních svazků, a tak bratrská polyandrie pro ně představovala ideální řešení.

V neposlední řadě k jejímu vzniku přispěl i fakt, že každý „poddaný“ musel dříve odvádět vládě, klášterům a svým pánům daně formou nucených prací na jejich pozemcích nebo v podobě naturálií. Limity nebylo snadné splnit, a proto lidé hledali všemi prostředky cestu, jak v nelehkých podmínkách lépe žít. Řada významných antropologů jako byl například Melvyn C. Goldstein se proto domnívá, že právě jistá forma nevolnictví měla velký vliv na vznik této podoby mnohomužství v Tibetu.

V minulosti zavítala do oblasti celá řada Evropanů a dochovala se i historická svědectví. Nutno předeslat, že evropské návštěvníky místní intimní zvyky zpočátku šokovaly. Již slavný italský cestovatel Marco Polo se pozastavoval nad tehdejší zdejší tradicí, podle níž se tibetská dívka nesměla provdat dříve, než měla pohlavní styk s několika muži.

Dále se o bratrské polyandrii v Tibetu rozepsal v 18. století ve svých poznámkách také italský jezuita a misionář Ippolito Desideri : „Podle obecného zvyku a v plném smyslu žena obcuje se švagry, to jest s bratry manžela, a také už se stalo, že syn obcoval s nevlastní matkou.“ Příchozí Evropané sice považovali místní sexuální tradice za ohavné a nechutné, ale mnozí obchodníci a cestovatelé přesto využívali možnosti mít s neprovdanými tibetskými dívkami pohlavní styk. Tibeťané jim tehdy své dcery sami nabízeli, protože chtěli, aby dívka měla před svatbou co nejvíce sexuálních partnerů.

Dnes se již zvyky zmiňované dávnými cestovateli nedodržují, ale u určitých skupin obyvatel Tibetu se stále ještě setkáme s bratrskou polyandrií. Velmi přitom záleží na tom, zda jde o rodinná společenství vyznávající tradiční způsob života, nebo o moderně smýšlející rodiny. Ti, kteří chtějí a mohou si dovolit žít novodobým stylem života, se dnes v drtivé většině kloní k monogamním manželstvím.

Polyandrie s sebou přináší celou řadu problémů. Ten nejpalčivější z nich představuje skutečnost, že až jedna třetina tibetských žen se nevdá a nemá děti. Některé zůstávají celý život pannami, vstupují do budhistických klášterů a jiné volí cestu nemanželských pohlavních styků. Další komplikace často přináší soužití manželky s nejmladším z bratrů. Pokud je mezi nimi hodně velký věkový rozdíl, projevuje se nesoulad zejména v intimních otázkách. Potíže nastávají i v případě, kdy mladší bratr je výrazně schopnější než ten nejstarší a musí ho „poslouchat“. Není výjimkou, že raději polyandrické manželství opustí a žije potom v monogamním svazku, kde se lépe uplatní.

V tibetské kultuře měla bratrská polyandrie po celá staletí své nezastupitelné místo. Vlivem společenských a ekonomických změn je však v současné době v Tibetu na ústupu a odborníci se domnívají, že je jen otázkou času, kdy zcela vymizí.

Zdroje: is.muni.cz, dspace.cuni.cz, is.muni.cz

ZHWA-SGAB-PA-DBANG-PHYUG-BDE-LDAN. Dějiny Tibetu. Přeložil Josef KOLMAŠ. Dějiny států. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008.

FJELD, Heidi E. The Return of Polyandry: Kinship and Marriage in Central Tibet. 1. Berghahn Books, 2022. ISBN 9781800736078.