Česko se potýká s nadměrným pitím alkoholu, nová analýza však varuje i před jeho střídmou konzumací

Česká republika se řadí mezi země s nejvyšší průměrnou spotřebou alkoholu na obyvatele a také patří ke státům s nejvyšším výskytem příležitostného pití alkoholu na světě. Česko se dlouhodobě potýká s nadměrným pitím alkoholu, které si každoročně vyžádá tisíce lidských životů. Pro řadu lidí se každodenní konzumace alkoholu stala naprostou samozřejmostí a nepokládají jeho pití za něco škodlivého. Důvody, které vedou lidi k pití alkoholu jsou různé a vydaly by na samostatný článek. Někomu alkohol chutná, jiný hledá ve víně pravdu, další ve sklence whisky utápí svůj žal, někomu pomáhá udržet si duševní pohodu…

Konzumace alkoholu bývá nedílnou součástí nejrůznějších večírků a oslav, někteří lidé by se bez něj nedokázali dobře pobavit, uvolnit se a odvázat, což je trochu smutné, ale bývá to jedním z nejčastěji uváděných důvodů proč na podobných akcích popíjejí. Přestože lidé v současné době „nadávají“ na drahotu, na lahvinku alkoholu si najdou peníze vždy. Situaci s nadměrným pitím by pravděpodobně nevyřešilo ani zdražení alkoholických nápojů. Hranice mezi nevinným popíjením a alkoholismem je přitom velmi tenká. Nejnovější analýza poukazuje na skutečnost, že zdraví neprospívá ani střídmé pití alkoholu, včetně tolik opěvovaného červeného vína.

Obecně v české společnosti panuje názor, že dopřát si občas pivo k obědu nebo vypít skleničku vína s kamarádkou ještě neznamená, že má člověk našlápnuto k závislosti a stane se z něj alkoholik. Češi jsou k pití alkoholických nápojů velmi tolerantní a části lidí připadá spíše divné, když je někdo abstinent. Pokud si ale člověk dopřeje pravidelně každý den pár „lahváčů“, vypije láhev vína nebo holduje tvrdému alkoholu, nelze to již považovat za nevinné popíjení.

Podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (NMS) každá dávka alkoholu představuje potenciální riziko, byť jde například jen o jednu sklenku vína či sklenici piva denně. Dle odborníků je pak za rizikové považováno průměrné denní pití více než 20 g etanolu (1–2 sklenice) u žen a 40 g etanolu (2–4 sklenice) u mužů. Za škodlivé (s vysokým rizikem) je považováno průměrné denní pití více než 40 g etanolu (2–4 sklenic) denně u žen a 60 g etanolu (3–6 sklenic) u mužů. Rizikové je rovněž tak zvané „nárazové pití“ alkoholu, kdy při jedné příležitosti člověk konzumuje 5 a více sklenic alkoholu. Tyto a další podrobné informace k tématu konzumace alkoholu v České republice uvádí na svém webu vlada.cz.

Ještě nedávno se mělo za to, že pití alkoholu v malé míře má pro lidské zdraví určité benefity. Internet byl v minulých letech doslova zaplaven články, v nichž se jednou doporučovalo umírněně konzumovat pivo, podruhé zase červené nebo bílé víno. Tato tvrzení se obvykle opírala mimo jiné o zveřejněné vědecké studie. Mezi „propagátory“ umírněného pití se objevili i někteří čeští lékaři. Například web ekomarket.cz zveřejnil na toto téma článek, v němž najdeme i následující vyjádření „Pravidelné popíjení alkoholu sníží riziko onemocnění kardiovaskulárního systému, nejčastější příčiny úmrtí v ČR, až o 56 procent,“ tvrdí Doc. MUDr. Miloš Táborský, CSc., přednosta kardiocentra nemocnice Na Homolce. Další český lékař a evangelický kazatel Doc. MUDr. Zdeněk Susa, CSc. uvedl v roce 2020 pro plus.rozhlas.cz: „Je řadou prací prokázáno, že lidé, kteří pijí malé množství alkoholu, mají méně infarktů a kardiovaskulárních chorob. Jiné dokonce tvrdí, že to zpomaluje neurodegenerativní onemocnění. Jinými slovy: při mírném pití ve stáří se pomaleji blbne.“

Dlouhodobé statistiky a nejnovější odborné studie o škodlivosti alkoholu pro lidský organismus a závažných zdravotních rizicích spojených s jeho konzumací hovoří však jasně a vyvrací mýtus, že mírné pití alkoholu může být zdraví prospěšné. Podrobná analýza více než stovky provedených studií v posledních čtyřiceti letech zveřejněná v březnu 2023 v odborném časopise JAMA Network Open došla k závěru, že ani mírná konzumace alkoholu zdraví neprospívá. Podle vědců, jež se na vypracování této analýzy podíleli, byl dosavadní výzkum týkající se možné souvislosti střídmého pití alkoholu s nižší úmrtností, především ohledně pití červeného vína, do značné míry zkreslený. Podle nejnovějších vědeckých poznatků k faktorům, jež se podílí na vzniku rakoviny prsu, jícnu a hlavy a krku, vysokého krevního tlaku či  závažné srdeční arytmie - fibrilace síní, patří i mírná konzumace alkoholu, včetně pití červeného vína. Alkohol je buněčný jed, který může poškodit jakoukoliv tkáň v lidském těle. Patří mezi nejškodlivější návykové látky a sklouznout k nadměrné konzumaci alkoholu je velmi snadné.

Důležitá data najdeme také v podrobné zprávě Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti, kde se uvádí: „Ročně zemře v souvislosti s konzumací alkoholu 6-7 tis. osob, z toho 2 tis. úmrtí je přímo přiřaditelných alkoholu (např. úmrtí na alkoholické onemocnění jater nebo intoxikaci alkoholem). U dalších 600 případů ročně jde o nepřímá úmrtí, tedy úmrtí pod vlivem alkoholu v důsledku nehod nebo sebevražd.“ Tato čísla jsou alarmující a dokládají, jak velký problém nadměrné pití alkoholu ve skutečnosti představuje.

Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti vypracovalo Souhrnnou zprávu o závislostech v České republice 2022, která se mimo jiné zabývá problémem užívání alkoholu. Ze zprávy vyplývá, že denně si alkohol dopřává téměř 10 % dospělých, časté popíjení větších dávek alkoholických nápojů se týká 12 % populace. Dlouhodobě se v Česku spotřebuje průměrně 10 litrů čistého alkoholu na 1 obyvatele za rok, včetně dětí a seniorů. Odhaduje se, že v kategorii rizikového pití alkoholu se dlouhodobě nachází 1,5-1,7 milionu dospělých, z toho 800-900 tis. osob spadá do kategorie škodlivého pití. Od roku 2011 lze vypozorovat pozitivní trend u dospívajících, u kterých každoročně dochází k poklesu pití alkoholu. Je potřeba ale dodat, že v porovnání s ostatními evropskými státy je v ČR míra konzumace alkoholických nápojů mezi dospívajícími stále velmi vysoká. Prokázalo se rovněž, že každodenní pití alkoholu s věkem roste a lidé závislí na alkoholu umírají v průměru o 24 let dříve.

Možná si po přečtení článku oprávněně říkáte, jak se ve všech těch protichůdných vyjádřeních a zveřejněných studiích, analýzách a zprávách má orientovat „obyčejný“ člověk, když se ani vědci, lékaři a odborníci na řadě podstatných věcí ohledně konzumace alkoholu neshodnou. Aniž bychom zlehčovali závažnost alkoholismu, pojďme toto téma na závěr trochu odlehčit a připomeňme si pro pobavení jeden z Murphyho zákonů, který říká: „Alkoholik je člověk, který pije víc než jeho lékař.“

Zdroje: Autorský článek doplněný o poznatky: drogy-info.cz, vlada.cz, plus.rozhlas.cz, www.tribune.cz, jamanetwork.com, ct24.ceskatelevize.cz, ceskenoviny.cz, citaty.net