Indická sekta Aghóríů: Kanibalismus, pojídání výkalů i obcování s mrtvolami

Seznamte se s vyznavači temného kultu Aghóríů, kteří žijí převážně u pohřebišť v indickém Váránasí ležícím na břehu Gangy. Jde o příslušníky náboženské sekty uctívající boha Šivu a bohyni Kálí. Aghóríové vyznávají asketismus, záměrně si odpírají potěšení a praktikují nejrůznější nechutné rituály včetně sexu s mrtvolami a pojídání lidského masa.

Kořeny této hinduistické sekty sahají hluboko do historie, údajně až do 14. století. Aghóríové jsou následovníky askety Baba Kina Ramji, který se narodil kolem roku 1600 v chudé, ale urozené rodině ve vesnici Ramgarh. Podle pověstí měl zvláštní schopnosti, jsou mu připisovány mnohé zázraky a je považován za světce. Jako mladý se vydal na duchovní pouť a nakonec se usadil ve městě Váránasí, kde se věnoval duchovní službě lidem.

Údaje o jeho smrti se různí, prý se dožil neuvěřitelných 150 let, dle některých zdrojů dokonce až 170 let. Je pochován v hrobce ve Váránasí, jež má mystický geometrický tvar, který značí přítomnost bohyně Hinglaj. Jeho nástupci věří, že Baba Kina Ramji byl vtělením boha Šivy, stejně tak jako oni jsou jeho inkarnací. Jejich prostřednictvím pak Šiva vstupuje do našeho světa.

Aghóríové věří, že jsou inkarnací boha Šivy, který je považován za ničitele vesmíru. Šivu na jeho cestě doprovází černá bohyně Kálí, jež je spojována se zánikem a smrtí. Příslušníci sekty se proto usilovně snaží soustředit na boha Šivu a hledají čistotu i v těch nejšpinavějších skutcích. Pro ostatní lidi jde o zcela nepřijatelné chování, avšak Aghóríové ho považují za důkaz své bezmezné oddanosti Šivovi. Samotní Indové poukazují na fakt, že tento malý kult nemá téměř nic společného s hinduismem a od extrémní sekty Aghóríů se většinou distancují.

Kromě toho touží přinést oběť i pro bohyni smrti Kálí. Dle jejich přesvědčení po nich Kálí žádá nekrofilii, kanibalismus a užívání návykových látek. Děsivá bohyně Kálí bývá vyobrazována v černé barvě, krk jí zdobí náhrdelník z lidských hlav a má vyplazený jazyk, pokrytý krví svých obětí. Bohyně Kálí překračuje veškerá společenská tabu a je ztělesněním Šivovy destruktivní energie. A je to právě snaha uspokojit temnou bohyni Kálí, co vede členy sekty Aghóríů k provádění zvrhlých rituálů.

Sekta Aghóríů zpochybňuje tradiční náboženské názory, snaží se jít proti společenským omezením a boří veškerá sociální tabu svými často nechutnými praktikami, které jsou v rozporu s tradičními hinduistickými zvyky. Aghórijští asketové chodí buď nazí, nebo nosí rubáš. S hygienou se v podstatě nezatěžují, nečešou se, nemyjí a nestříhají si nehty. Přebývají na pohřebištích, kde se jako supi „slétají“ nad mrtvolami, u nichž meditují. Na tělo si nanášejí popel z kremací zemřelých a z lidských kostí si zhotovují jednoduché šperky, různé ozdoby nebo vycházkové hole.

Vyžívají se v celé řadě posmrtných praktik, mezi které patří například vaření jídel z masa z mrtvol. Kanibalismus je pro ně součástí jejich víry v bohyni Kálí (společnici boha Šivy), která si podle Aghóriů žádá lidské maso, krev, alkohol a sex s mrtvolami. Lidské lebky používají místo nádobí, slouží jim jako misky a hrnky, ze kterých pijí i jedí. V jejich jídelníčku kromě lidského masa najdeme mimo jiné také mršiny, krev, výkaly a moč. Nemají problém „stolovat“ s toulavými psy a podělit se s nimi o jídlo. Lidské lebky občas využívají při žebrání, kdy jim kolemjdoucí do nich hází drobné mince či dárky.

Aghóríové se v noci za zvuků bubnů a odříkávání manter oddávají rituálům černé magie, při nichž souloží s nebožtíky. Do stavu transu se dostávají zejména díky konzumaci tvrdé kořalky a především marihuany. Mrtvoly si hledají na hřbitovech nebo přímo v řece, kam jsou těla někdy také pohřbívána. U zvráceného obřadu bývají někdy přítomny i ženy, které musí menstruovat. Stejně jako muži jsou pomazané popelem z kremací a zdobí je šperky z lidských kostí. Také v případě sexuálních praktik s mrtvými platí, že pro příslušníky kultu není nic tabu a mají i v tomto směru neomezené možnosti.

Příslušníci kultu Aghóríů pomalu, ale jistě vymírají. Zatímco koncem 19. století se jejich počty pohybovaly v řádu stovek, v dnešní době jde o pouhé dvě desítky následovníků. Je ovšem potřeba připočítat ještě další laické příznivce sekty roztroušené po celém světě. Důvody snižování jejich počtu souvisí s nemocemi a špínou. Většina z nich zešílí nebo zemře v důsledku nemocí způsobených katastrofickou hygienou.

Může se zdát, že tato sekta snad ani nemůže existovat v 21. století, ale je tomu skutečně tak. Ačkoliv nám dnešní svět připadá do značné míry uniformní, stále v něm žijí i lidé, kteří se od ostatních výrazně odlišují. Z pohledu naší západní společnosti k těm nejzvláštnějším patří právě Aghóríové.

Zdroje: shriaghoreshwar.org, Wikipedia, dailymail.co.uk, ancient-origins.net, news.com.au, edtimes.in, poznatsvet.cz, jogadnes.cz, mensxp.com, stoplusjednicka.cz, globe24.cz