Článek
Jávská svatyně na hoře Kemukus v Indonésii bývala ještě před deseti lety cílem poutníků, kteří se v okolí posvátného místa každoročně účastnili rituálu, jehož nedílnou součástí byl sex s úplně cizími lidmi. Nikde jinde v muslimském světě přitom nenajdete takovou tradici, protože islám až na výjimky zakazuje mimomanželské vztahy. Jak tedy tento zvyk v zemi s největší muslimskou populací na světě vznikl a proč se již nesmí praktikovat?
Legenda o jávském princi
Tento zvláštní rituál je spojován s prastarou pověstí, která existuje v několika více či méně podobných verzích. V té, která se objevuje nejčastěji, legenda vypráví o jávském princi jménem Pangeran Samodro. Ten žil v 16. století a byl synem slavného krále. Princ se zamiloval do své krásné nevlastní matky Nyai Ontrowulan a uprchl s ní na horu Kemukus. Když král zjistil, že cizoložnice utekla se svým mladým milencem, nařídil dvojici vypátrat a zabít.
Milenci byli dopadeni v průběhu intimního aktu, zavražděni a poté uloženi do jednoho hrobu. Na místě, kde k této události došlo, byla na jejich památku postavena svatyně Gunung Kemukus, kde jsou nyní vystaveny ostatky prince a jeho lásky. Podle legendy mají poutníci přicházející do těchto míst „dokončit“ soulož prince a jeho macechy. Místní lidé stovky let věří tomu, že pokud udělají něco tak ostudného jako je cizoložství v den zvaný Jumat Pon, přinese jim to štěstí a úspěch.
Sex s naprosto cizím člověkem je pouze jednou z částí starobylého rituálu. Páry, které se na hoře seznámily a měly spolu pohlavní styk, se musí během roku setkat celkem sedmkrát. Každých 35 dní od setkání u svatyně Gunung Kemukus se pak opakuje schůzka za účelem sexu, než dvojice splní potřebný počet pohlavních styků. Místo pro další soulož si dvojice společně vybere. Mimomanželský sex tak tedy probíhá prakticky během celého roku. Teprve tím se „kruh uzavře“, obřad je dokončen, a ti co vytrvali až do konce, se mohou těšit, že se jim začne v životě dařit.
V muslimském světě jde o naprosto ojedinělou tradici. Odborníci zabývající se jeho historií se domnívají, že tento jedinečný indonéský zvyk mohl vzniknout a být provozován, protože jávský islám má určitá specifika. Zdejší náboženství je totiž ovlivněno také hinduismem, buddhismem a súfismem.
Posvátný rituál spojený s cizoložstvím
Po celá staletí rituál začínal modlitbou a položením květin u hrobu Pangerana Samodra a Nyai Ontrowulan. Poté se poutníci pečlivě umyli u některého z vysvěcených pramenů, čistě se oblékli do slavnostních šatů a večer se vydali hledat vhodné protějšky. Uvádí se, že od konce 19. století pokaždé přišlo ke svatyni v jediný den uctít památku světce Pangerana Samodra přibližně 5-8 tisíc lidí.
Až do 80. let 20. století souložily tyto náhodně spojené páry výhradně pod širým nebem. Později začaly vznikat nejrůznější chatrče, kam se dvojice mohly za poplatek uchýlit. S nástupem moderních technologií, jako jsou mobilní telefony a internet, se další setkávání cizoložníků stalo mnohem jednodušším. Většina lidí praktikujících rituál byli majitelé malých podniků, kteří ve skrytu duše doufali, že se jejich podnikání zlepší, vydělají peníze, zaplatí své dluhy a budou v dalším roce úspěšní. Někteří účastníci o svém záměru předem informovali svého partnera, ale většina si rituál na hoře Kemukus užívala raději v tajnosti.
Mimomanželský sex vesele vzkvétal, což bylo trnem v oku zejména konzervativním muslimským skupinám v Indonésii. Dříve nábožensky motivovaný rituál, pro který se dnes používá též název Pon Festival, se počátkem 21. století postupně začal měnit v pouhý byznys. Na hoře Kemukus se začaly pro sexuchtivé návštěvníky objevovat celé ubytovny, karaoke bary a služby spojené s sexbyznysem, včetně provozování prostituce. Řada žen přišla do této oblasti vykonávat nejstarší řemeslo na světě jenom proto, aby uživila své rodiny. Prostituci ženy provozovaly bez ohledu na to, že zdejší muži ve velké míře odmítají používat kondomy a docházelo k šíření pohlavních chorob.
Tradici zakázala vláda
Místní vláda nad děním kolem Pon Festivalu dlouhodobě přivírala oči, neboť jí z vstupních poplatků a provozování těchto podniků plynuly nemalé daňové zisky. Vše se ale změnilo v roce 2014, kdy australský novinář zveřejnil dokumentární film, ve kterém horu Kemukus označil jako Sex Mountain (Hora sexu) a odhalil místní sexuální praktiky. Snímek ukázal mnohdy drsnou realitu a upozornil na fakt, že původní duchovní význam se v dnešní době prakticky vytratil.
Odvysílání televizního dokumentu vyvolalo obrovský skandál a nastolilo ve společnosti otázky týkající se muslimské morálky a také se začal řešit prudký nárůst HIV pozitivních v této oblasti. V listopadu roku 2014 vydal guvernér provincie Střední Jáva zákaz provozovat tuto tradici s tím, že je nebezpečná z pohledu ochrany veřejného zdraví. Zdůraznil také, že praktikování cizoložství na hoře Kemukus je naprosto ostudné a nemorální, a navíc vyvolalo i nežádoucí pozornost lidí na celém světě.
Zákaz rituálních aktivit v okolí svatyně tehdy tvrdě dopadl na místní podnikatele a ekonomiku. Řada rodin, která zde dříve provozovala ubytovny či bary, se odstěhovala. Dnes je z Gunung Kemukus moderní turistické středisko. Otázkou však zůstává, zda se dávnou tradici spojenou s cizoložstvím podaří na tomto místě zcela vymýtit, a pokud zůstane v nějaké formě zachována, tak jaká bude její konečná podoba. Řada lidí se shoduje v tom, že původní „duch“ tohoto posvátného místa se s nástupem moderní doby kamsi nenávratně vytratil.
Zdroje: deccanchronicle.com, metro.co.uk
