Článek
Příběh vraždy mladé účetní Herty Černínové z roku 1951 patří k těm, které se vryjí do paměti. Brutální zločin byl tenkrát objasněn v rekordně krátkém čase a vstoupil do dějin naší kriminalistiky. Režiséra Jiřího Sequense tento případ v roce 1976 inspiroval k natočení dnes již ikonického dílu z divácky úspěšného seriálu 30 případů majora Zemana s názvem Kvadratura ženy. Jak se vše odehrálo ve skutečnosti?
Nález jako z hororu
V pondělí 23. dubna 1951 byl kriminální službě nahlášen hrůzný nález. Na hrázi jezu v Klecánkách u Prahy byla objevena velká papírová krabice, která obsahovala ženský trup bez hlavy a nohou, zabalený v červené látce. Případu se poté ujali zkušení pražští kriminalisté Miloslav Nečásek a Jaroslav Zahrádka, kteří od svých nadřízených dostali za úkol najít pachatele této bestiální vraždy do tří dnů. Ačkoliv se zpočátku zdálo, že není v lidských silách tak krátký termín dodržet, kriminalistům se nakonec opravdu podařilo vraha včas dopadnout.
Experti prozkoumali látku, ve které bylo torzo a podařilo se jim na ní najít černobílé psí chlupy. Tento důkaz později přispěl zásadním způsobem k usvědčení pachatele. Činili se rovněž potápěči, kteří ve Vltavě našli kufr, v němž byla hlava a končetiny oběti. Pitva odhalila, že obětí je žena ve věku mezi 25-30 lety. V oblasti hrudníku měla pět bodných ran a lebka byla rozdrcena několika údery tupým předmětem. Dle patologů bylo její tělo neodborným způsobem rozřezáno a nacházelo se ve vodě přibližně týden.
V průběhu pitvy se také zjistilo, že zavražděná žena v minulosti podstoupila poměrně vzácnou operaci hrudníku zvanou torakoplastika. Ta se v minulosti využívala především při léčbě tuberkulózy. Jak se posléze ukázalo, právě torakoplastika kriminalistům zásadním způsobem pomohla určit identitu oběti.
Jez v Klecánkách u Prahy, kde byly nalezeny rozřezané části těla oběti.
Mysleli si, že „utekla za kopečky“
Poté, co si vyšetřovatelé prošli lékařskou dokumentaci a porovnali ji s pohřešovanými osobami, veškeré nitky se sbíhaly u jména 25leté Herty Černínové. Oběť pracovala jako účetní pražského národního podniku Obnova, nikdy neměla v zaměstnání problémy a žila spořádaným rodinným životem. Kriminalisté v této chvíli zatím netušili, proč se žena stala obětí tak strašného činu. Zanedlouho však odhalili motiv vraždy i jejího pachatele.
Během vyšetřování totiž vyšlo najevo, že Černínová dne 17. dubna 1951 vyzvedla v Živnostenské bance 67 000 korun, které byly určené na výplaty zaměstnanců. Od té doby se ale nikde neukázala, manželovi ani nikomu jinému se neozvala a doslova se po ní slehla zem. V podniku, kde pracovala, se spekulovalo se o tom, že peníze odcizila a utekla do Německa, kde měla příbuzné.
Vrah vedl dvojí život
Kriminalisté začali prověřovat mimo jiné kolegy Černínové. Byl mezi nimi i jistý Miroslav Šmíd, který pracoval také jako účetní. Pozornost vyšetřovatelů upoutalo svědectví, podle kterého se Šmíd v práci v den zmizení Černínové ukázal dvakrát, pokaždé v jiném oblečení. Následně si tedy prověřili jeho soukromí, a vyšlo najevo, že pan účetní vedl ve skutečnosti dvojí život.
Šmíd rozhazoval ve velkém peníze, které získával podvodným způsobem, měl milenky a žil si „na vysoké noze“. Přitom v práci se vždy prezentoval jako slušný a spolehlivý pracovník, doma pak jako vzorný manžel a otec. Jeho žena neměla vůbec ponětí o jeho záletech, bujarých večírcích nebo nákladných výletech.
Prozradila ho milenka
Vyšetřovatelé zjistili, že Šmíd si vydržuje milenku Věru Holánkovou, která má bílého psa s černými fleky a bydlí spolu se svou matkou Aurélií Křížovou ve Vršovicích. Prohledali proto její byt, kde zajistili spoustu stop, včetně skvrn od krve. Věra Holánková se nakonec pod tíhou důkazů „sesypala“ a vypověděla, co se onoho strašného dne u nich doma odehrálo.
Samotný Šmíd se zpočátku zdráhal přiznat, že by měl s dotyčnou ženou cokoliv společného. Kriminalisté ho vzali i do pitevny, aby mu rozvázali jazyk. Tento nápad jim ale nevyšel, Šmíd si dokázal zachovat „kamennou tvář“ a pouze cynicky poznamenal, že ten, kdo tohle udělal, by si zasloužil trest smrti. V té době asi netušil, že se mu jeho přání později splní. Za vraždu Herty Černínové totiž dostal trest smrti, jeho milenka Holánková si odseděla deset let a její matka Křížová osm let.
Jak se vše osudného dne stalo?
Následující řádky jsou jen pro otrlé. Šmíd potřeboval peníze, a tak vylákal svou oběť pod záminkou prodeje psacího stroje. Černínová mu důvěřovala, bez obav nasedla k němu do auta a odjela s ním do bytu ve Vršovicích. Tam ji Šmíd opakovaně uhodil kilovým závažím do hlavy, pětkrát ji bodl do hrudi nůžkami, a pak se rozhodl zbavit mrtvoly.
„Mrtvolu uložil do vany, svou milenku a její matku požádal, aby za pět tisíc korun zlikvidovaly obrovské množství krevních stop, které zůstaly na místě činu. Zatímco čistily byt, aniž by věděly, že ve vaně mají mrtvolu, on porcoval nožem na krájení chleba mrtvou Hertu, zabalil ji do balíků a deky, vražedný nástroj umyl. Nůž umyl a nakrájel jím chléb k večeři, namazali si paštiku,“ uvedl ředitel policejního muzea Radek Galaš.
Ačkoliv tvůrci televizního seriálu netočili v tomto případě dokument, epizoda Kvadratura ženy je přesto takřka totožná se skutečným příběhem vraždy Herty Černínové.
Zdroje: nasregion.cz, csfd.cz, dvojka.rozhlas.cz, ahaonline.cz, Xman.cz
