Léčitelka Maria Treben: Musela opustit Československo, v rodné vlasti se proslavila až po roce 1989

Maria Treben, rodačka z Žatce byla vyhlášená léčitelka a bylinkářka. Proslavila se nejen v Rakousku, kde po druhé světové válce dlouhá léta žila, ale díky knihám o bylinkách, které vydala, se stala známou v celé řadě zemí. Byla dobrosrdečná, skromná a snažila se žít v harmonii s přírodou. Pomáhala ostatním lidem, ačkoliv sama neměla úplně snadný život.

Maria Treben, rozená Günzel, se narodila v Žatci 27. září 1907 jako druhorozená dcera do rodiny majitele žatecké tiskárny Ignaze Günzela a jeho ženy Marie Anny, rozené Markové. Dům v Šafaříkově ulici č. p. 1064 v Žatci, kde malá Maria žila spolu se dvěma sestrami, dodnes stojí. Její rodiče své tři dcery milovali a snažili se, aby měly hezké dětství. Zalíbení v bylinkách a léčitelství našla Maria již v dětství, jelikož její matka patřila k zastánkyním přírodní léčby podle doktora Kneippa. Když bylo Marii deset let, tragicky zahynul její otec, poté co se mu splašili koně a udupali ho. Matka se s dcerami odstěhovala do Prahy, kde Maria vystudovala lyceum a později nastoupila do redakce německých novin Prager Tagblatt. Působila jako tajemnice u českého židovského německy píšícího spisovatele Maxe Broda, který byl v té době slavný a zasloužil se mimo jiné o publikování literární pozůstalosti svého přítele Franze Kafky. V redakci Prager Tagblatt Maria pracovala celých čtrnáct let.

V Praze se také seznámila se svým budoucím manželem Ernstem Gottfriedem Trebenem, který studoval elektrotechniku. Za Ernsta se Maria provdala v roce 1939 a později se manželé přestěhovali do Ernestova rodiště, kterým byla Kaplice v Novohradských horách. V říjnu roku 1942 se jim narodil vytoužený syn Kurt. Maria se v této době naplno věnovala rodině a starala se o domácnost. Přesto jí ještě zbýval čas pro její velkou vášeň, bylinkářství. Pročítala knihy, shromažďovala a zkoušela recepty a osobně se setkávala s léčiteli.

Po skončení druhé světové války v roce 1945 obsadili dům Trebenových v Kaplici Rusové. Její manžel Ernst byl zatčen a uvězněn, Maria se synem skončili jako sudetští Němci v internačním táboře v bavorském Wülzburgu. Otřesné podmínky zapříčinily, že Maria i její malý synek vážně onemocněli břišním tyfem. Byli převezeni do nemocnice ve městě Weissenburg, ale lékaři jim nedávali téměř žádnou naději na vyléčení. Zdejší lékař Dr. Schneider údajně doporučil Marii vyzkoušet k léčbě tyfu šťávu z vlaštovičníku. Marie ho uposlechla a oba se se synem „zázračně“ uzdravili. Pro Marii se vlaštovičník stal od té doby bylinou, kterou často doporučovala, a to i přes jeho nebezpečné vedlejší účinky. Nejen proto jsou považovány některé její postupy a rady za kontroverzní.

S manželem se setkala až po dvou letech od skončení války. Teprve když se mu podařilo získat zaměstnání u firmy, pro kterou dříve pracoval, se jejich životní úroveň postupně zlepšila. Trebenovi se stěhovali z místa na místo, až se nakonec usadili v roce 1953 v Grieskirchenu v Rakousku. Maria se konečně mohla naplno věnovat léčitelství. Ernst Gottfried Treben zemřel v roce 1988. Maria se po jeho smrti velmi trápila a zemřela 26. července 1991 ve věku 83 let.

Maria Treben zasvětila bylinkářství většinu svého života, byla hluboce věřící a léčivou moc bylin si spojovala s vírou v Boha. Léčila celou řadu nemocí a neduhů pomocí tradičních přírodních prostředků výhradně z místních bylin. Vždy přidala také modlitbu a doporučení ohledně výživy, což považovala za nedílnou součást léčby. K jejím oblíbeným bylinkám patřily vlaštovičník, tymián, medvědí česnek, heřmánek, kontryhel, andělika, šafrán, rozrazil nebo kopřiva či puškvorec. Měla své vlastní recepty, přírodní kůry a léčebné postupy, z nichž se některé později staly terčem kritiky z řad lékařů, jelikož se jejich účinnost nedala jednoznačně prokázat. Mnozí také poukazovali na možné vedlejší účinky určitých bylin. Byla zastánkyní otužování, doporučovala chůzi naboso v ranní rose či ve sněhu. Radila lidem nepít po ránu kávu, ale raději si dát k snídani mateřídouškový čaj. Doporučovala bylinné koupele a nemýt se mýdlem ani nepoužívat pěnu do koupele. Suchou pleť potírat čerstvou šťávou z aloe a nepoužívat žádné pleťové krémy.

Maria Treben též proslavila dodnes oblíbené a používané „Švédské kapky“, které pokládala za lék doslova na všechno. Recept na Švédské kapky byl nalezen ve spisech, jež po sobě zanechal slavný švédský lékař Claus Samst. Jde o léčivou směs bylinek, která se zalije alkoholem a nechá se stát 14 dní na teplém místě. Maria Treben si původní recept upravila podle sebe a doporučovala vlastní Švédské kapky svým pacientům na prakticky veškeré nemoci, což bylo odbornou veřejností považováno za neuvážené.

Maria Treben se věnovala rovněž publikační a přednáškové činnosti. První články jí vyšly v rakouských církevních novinách. Její rady a doporučení ohledně zdraví, stravování a životního stylu zaujaly mnoho čtenářů, kteří se na Marii obraceli s žádostí o pomoc při řešení svých zdravotních problémů. Maria Treben se proslavila především díky knize o léčivých rostlinách „Zdraví z boží lékárny“, která byla přeložena do 24 jazyků. Účastnila se také odborných seminářů a konferencí věnovaných přírodní léčbě. Přednášela nejen v Rakousku, ale i v dalších evropských zemích, a když jí bylo 77 let, byla pozvána dokonce i do Ameriky. Maria Treben je považována za významnou průkopnici přírodního léčitelství konce 20. století a její metody a receptury dodnes pomáhají mnoha lidem.

Zdroje: muzeumzatec.cz, vitalia.cz, Wikipedie

TREBEN, Maria. Zdraví z boží lékárny: léčivé byliny, rady a zkušenosti. České Budějovice: Dona, 1991. ISBN 80-900080-6-2.