Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Modří slimáci jsou k vidění i v Česku: Nezabíjejte je, jsou vzácní a užiteční

Foto: Engelbert Smallhausen, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Modranka karpatská

Slimáci a plzáci se většinou netěší zrovna velké oblibě, zejména pak u zahrádkářů, kteří s nimi svádějí často marný boj. Přesto se ale mezi těmito živočichy najdou užitečné a vzácné druhy. Patří k nim i zářivě zbarvený plž modranka karpatská.

Článek

Plži likvidující výpěstky jsou postrachem snad každého zahrádkáře. Tito obávaní škůdci však představují jen zlomek z přibližně 240 druhů různých měkkýšů žijících na našem území. K užitečným a vzácným zástupcům plžů náleží i vzácná modranka karpatská, která je jedním z klenotů naší přírody.

Kde lze spatřit modranku

Modranka karpatská (Bielzia coerulans) se řadí k suchozemským nahým plžům z čeledi slimákovitých (Limacidae) a nemá ulitu. Jde o takzvaný „karpatský endemit“, což znamená, že se vyskytuje pouze v listnatých a smíšených lesích v Karpatech ve střední a východní Evropě. U nás byla a doposud je mnohokrát pozorována v Moravskoslezských Beskydech, dále pak spíše výjimečně v Bílých Karpatech, Oderských vrších, Žďárských vrších, Rychlebských horách, Jeseníkách nebo na Králickém Sněžníku.

Jediný nález mimo výše uvedené oblasti byl oficiálně zaznamenán v Uhlířských Janovicích ve Středočeském kraji, kam byla modranka dle odborníků pravděpodobně zavlečena v hlíně spolu s lesnickými sazenicemi. Není však vyloučeno, že se vzácný živočich vyskytuje i jinde v Čechách a chybí o tom údaje.

Indikátor zdravého životního prostředí

Její výskyt je vázán na vlhké karpatské lesy, které mají typickou druhovou skladbu porostů tvořenou různými původními listnatými dřevinami, především pak buky a duby. Preferuje místa nezasažená lidskou činností a je velmi citlivá na kvalitu životního prostředí. Modranka karpatská osidluje výhradně vlhké lokality, protože nemá ráda horko a slunce. S oblibou proto vyhledává místa u potoků, kde se během teplého období ukrývá v ztrouchnivělém dřevu, pod pařezy a kůrou stromů nebo pod kameny, v mechu či v tlejícím listí.

Ze svého úkrytu vylézá zejména v noci, kdy vyráží hledat potravu. Tu tvoří především rostlinný odpad, houby, spadané listí, tráva nebo zbytky živočišného původu. Pohybuje se při tom většinou pouze po zemi, neleze například po kmenech stromů. Modranka karpatská miluje vlhko, a tak když pořádně zaprší, lze ji vidět i během dne. V deštivém období je potom ve vybraných lokalitách možné spatřit i celé „skupinky“ těchto nádherných plžů, kteří jsou pro přírodu prospěšní tím, že likvidují organický odpad. Zároveň jsou vajíčka modranek a jejich dospělí jedinci součástí potravy pro mnoho druhů hmyzu, obojživelníků, ptáků i drobných savců a tvoří tak nedílnou součást potravního řetězce.

Nepřehlédnutelný slimák

Jde o snadno rozpoznatelný druh, který případného pozorovatele zaujme nejen svou velikostí, ale především nezaměnitelným zbarvením. Tělo dospělého jedince je dlouhé obvykle 12-16 centimetrů a hraje nejrůznějšími barevnými odstíny. Modranky mají v dospělosti modrou, tyrkysovou, modrozelenou, modrofialovou či modrohnědou barvu, která však není způsobena pigmenty, ale lomem světelných paprsků.

Modranky patří k hermafroditům s jednoletým životním cyklem. Rozmnožují se od května do října, nejčastěji však v letních měsících. Dospělý jedinec naklade až osmdesát malých kulatých vajíček o velikosti 4-5 mm do jamky v zemi, ze kterých se po třech týdnech vylíhnou malí plži. Mláďata jsou jinak zbarvená než jejich rodiče a mohou být na rozdíl od nich snadno zaměněna za jedince jiného druhu. Mladí jedinci mají hnědou nebo béžovohnědou barvu a po stranách černohnědé pruhy, které se v dospělosti ztratí. Vybarvují se postupně, od zadní části těla směrem k hlavě. Mláďata přežijí zimu a na jaře se pak postarají o další generaci modranek.

Ochrana modranky

Tento vzácný a krásný plž byl zařazen na Červený seznam ohrožených druhů České republiky, jelikož patří do zranitelné biologické skupiny živočichů (zranitelný taxon, ve zkratce VU), kteří jsou vystaveni zvýšenému riziku nebezpečí vyhynutí ve střednědobém období, pokud se podmínky nezmění. Pokud tedy budete mít někdy štěstí, a modranku karpatskou uvidíte na vlastní oči, v žádném případě jí neubližujte. Můžete ale takový nález zdokumentovat, čímž pomůžete přírodovědcům a ochráncům přírody s mapování výskytu tohoto živočicha.

BUCHAR, Jan. Klíč k určování bezobratlých. V nakl. Scientia 1. vyd. Praha: Scientia, 1995. ISBN 80-85827-81-6.

Wikipedia, heslo: Zranitelný taxon

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz