Článek
V noci z 31. prosince 1978 na 1. ledna 1979 u nás došlo k extrémnímu meteorologickému jevu, kdy se v průběhu několika hodin na většině území dramaticky ochladilo.
Odpoledne ve svetru, ráno v kožichu
Meteorologové tehdy o očekávané razantní změně počasí informovali několik dní předem prostřednictvím televize a rozhlasu. Domnívali se, že k němu dojde již 30.12., což se ovšem nestalo. O den později na Silvestra pak denní teploty téměř v celém Československu připomínaly spíše jaro. Sice pršelo nebo mrholilo, ale na tuto roční dobu bylo příjemné teplo. Lidé chodili často jen ve svetrech, dámy se vypravily na silvestrovský večírek třeba jen v lodičkách a lehkém baloňáku.
Například na jihu Čech vystoupala rtuť teploměru téměř k 15 stupňům nad nulou. Od severu se už ale tou dobou přibližovala výrazná studená fronta, která směřovala k jihu, a tak třeba na Šluknovsku, Liberecku nebo Frýdlantsku začalo ten den už mrznout. Avizované dramatické ochlazení nakonec během noci zasáhlo prakticky celou zem, a pro většinu obyvatel bylo velkým překvapením.
Zatímco se oslavovalo, venku pořádně přituhlo
Arktický vzduch na naše území pronikal velmi rychle a v obrovském množství, teplota klesala o tři stupně za jednu hodinu. Byl ale Silvestr, lidé se bavili, někteří sledovali v televizi populární estrádu s Vladimírem Menšíkem a dalšími umělci, jiní si vyšli do společnosti nebo na návštěvu k příbuzným či známým. Ovšem jen málokdo občas pohlédl na teploměr za oknem. Ten, kdo tak učinil, se však nestačil divit tomu, jak rychle se ochlazuje.
Déšť postupně vystřídalo sněžení, a celé Československo sevřel mráz. Český hydrometeorologický ústav k tomu uvedl: „Největší rozdíl mezi maximální teplotou 31. 12. 1978 a minimální teplotou 1. 1. 1979, tedy ochlazení za cca 15–20 hodin, tenkrát hlásila stanice Městec Králové, a to 34,0 °C, kdy po maximální teplotě 14,9 °C následovalo další den ranní minimum –19,1 °C.“ Dle meteorologů došlo na Silvestra 1978 k extrémnímu teplotnímu skoku, který nemá v naší zemi obdoby za více než 100 let měření. Také proto se této události někdy říká „ochlazení století“.
Lednová kalamita
Ráno na Nový rok zavládl na řadě míst chaos. Rychlá změna počasí zastihla obyvatelstvo nepřipravené. Energetika se potýkala s velkými problémy. Mokré uhlí uložené na haldách a skládkách zmrzlo, což způsobilo energetickou krizi. Nastaly obrovské potíže s vytápěním, někde byly přerušeny dodávky elektrické energie. V nesnázích se ocitla i doprava, která na mnoha místech úplně zkolabovala. V automobilech a autobusech totiž zamrzala nafta, některá vozidla nešla nastartovat, nejezdily ani vlaky. Lodě uvěznily zamrzlé řeky.
K tomu začalo v mnoha lokalitách sněžit, a aby toho nebylo málo, přidal se místy i silný vítr, který měl na hřebenech hor sílu vichřice. Krutá zima napáchala škody rovněž v zemědělství a potrápila také volně žijící zvířata. Pomrzlo hodně zvěře i ptáků, popraskaly stromy, větrná smršť navíc zničila část lesů.
Dětem udělaly radost uhelné prázdniny
Tehdejší československá vláda na vzniklou situaci zareagovala až 5. ledna, kdy vydala celou řadu opatření, jež měla především za cíl minimalizovat ekonomické škody a zajistit chod důležitých institucí i státních podniků. V některých hodinách proto nevysílala televize, veřejné prostory se vytápěly maximálně na 16 °C a v energetické špičce nešla elektřina. Z této kalamity se ale navzdory okolnostem radovaly děti. Dne 8. ledna byly ve školách vyhlášeny uhelné prázdniny, které skončily až 29. ledna. Je potřeba dodat, že kvůli tomu potom školáci na jaře neměli jarní prázdniny.
Lednové události popsal 10. ledna 1979 týdeník Nové Valašsko takto: „Letošní mrazy, na které nejsme po léta zvyklí, způsobují každým dnem velké škody. Například zamrzá potrubí vodovodů, kotelen a hledají se způsoby k odstranění těchto závad, které znemožňují topení a čerpání vody. Nejznámějším a také nejjednodušším způsobem je rozmrazování zamrzlých potrubí použitím letovacích lamp. Ale pozor, často se vznítí obalový materiál trubek, který je mnohdy původcem požáru celého domu.“
Extrémně rychlé ochlazení, jaké známe z oné silvestrovské noci, se u nás od té doby naštěstí neopakovalo. Nicméně na tomto příkladu je jasně vidět, jak nevyzpytatelná je příroda, a jakou moc nad námi lidmi má.
Zdroje: plus.rozhlas.cz, infomet.cz, vsetin.cz, aktualne.cz
Wikipedia, heslo: Uhelné prázdniny 1979
