Článek
Život v chudinských slumech ve městě Herát na západě Afghánistánu připomíná peklo. Zdejší lidé někdy nejedí celé dny, chybí jim peníze na léky i základní potraviny. Děti trpí podvýživou, jejíž následky si pak nesou po celý zbytek života. Prodej ledviny člena rodiny je pak často pro místní chudé lidi jediným východiskem ze zoufalé situace. Patnáctiletý Khalil Ahmad je jedním z dětí, které svou ledvinou zaplatili jídlo a léky pro svou rodinu.
Zoufalý čin zoufalého otce
Gul Mohammad z Herátu v západním Afghánistánu, otec dvanácti dětí, přišel o práci stavebního dělníka a nebyl schopen uživit rodinu. Půjčil si tedy peníze od známých, aby měl prostředky na zaplacení jídla a léků. Pevně doufal, že se mu podaří najít si práci a dluh včas splatí. Zaměstnání bohužel nenašel, dlužnou částku se mu nepodařilo sehnat a věřitelé mu navíc unesli jeho dvouletého syna, vyhrožovali rodině a požadovali i výkupné. Poradil se proto se svou ženou a společně hledali cestu, jak bezvýchodnou situaci vyřešit. Ze zoufalství se nakonec rozhodli, že jeden z nich prodá svou ledvinu.
Mohammad s manželkou vyhledali lékaře, kteří se zabývají transplantacemi orgánů, ale záhy se ukázalo, že ani jeden z nich není vhodný dárce. Muž měl ledvinové kameny a jeho žena trpěla cukrovkou. Poté zvažovali, že by ledvinu mohl prodat jejich nejstarší syn, ale ten pomáhal živit rodinu sběrem plastů. Každý den nosil domů tři dolary a rodina nechtěla případně riskovat, že by o tento finanční příjem přišla.
Mohammad tedy poslal svého patnáctiletého syna Khalila Ahmada do nemocnice, aniž by mu řekl, co bude následovat. Lékaři tam chlapci odebrali ledvinu a jeho rodině zaplatili částku přibližně 3500 dolarů. Jde o sumu, kterou by jeho otec v případě, že by pracoval na stavbě, vydělal za několik let. Khalil sice pomohl své rodině, ale žádná částka není dost vysoká na to, aby mu vrátila zničené zdraví. Hoch nyní trpí chronickými bolestmi a velkou únavou. Dnes už není ani schopen držet tempo se svými kamarády, s nimiž dříve rád hrával fotbal a kriket.
Žádný otec nechce prodat ledvinu svého syna.
Obchod s lidskými orgány v Afghánistánu kvete
Po nástupu radikálního islamistického hnutí Tálibán k moci v srpnu 2021 došlo k zablokování mezinárodní pomoci a od té doby se Afghánistán potýká s obrovskou humanitární krizí. Podle údajů Světového potravinového programu z roku 2022 zde 97 procent populace žilo pod hranicí chudoby a 95 procent lidí nemělo dostatek jídla. Devět milionů lidí je přímo ohroženo hladomorem a počet těžce podvyživených dětí činí více než milion. Humanitární organizace navíc nejsou v současné době schopné účinně pomoci všem potřebným, a tak se utrpení zdejších obyvatel dále prohlubuje. V Afghánistánu existují oblasti, kde jsou lidé nuceni jíst listí ze stromů, aby nezemřeli hlady.
Vláda Tálibánu je hlavní nikoliv však jedinou příčinou krize. Zemi trápí extrémní chudoba, kterou ještě zhoršila epidemie covid-19 a katastrofální sucho. Bída, hlad, nemoci a nedostatek peněz na nákup léků, jídla či na úhradu lékařské péče nutí zoufalé obyvatele k otřesným činům, k nimž patří i odebírání orgánů a obchodování s nimi. Odporný obchod s lidskými orgány se rozmohl zejména v oblasti chudinských slumů Herátu. V případě nemocnic jde o velký, nikým nekontrolovaný byznys.
Tato praxe se v městě Herát a jeho okolí rozšířila natolik, že v oblasti dokonce existuje vesnice Shenshayba Bazaar, která se stala známou kvůli velkému počtu obyvatel, kteří prodali jednu ze svých ledvin, aby vyžili. Říká se jí také One Kidney Village (Vesnice jedné ledviny). Přesný počet odebraných ledvin v Afghánistánu nikdo nezná, oficiální údaje hovoří o 250 provedených operacích v posledních pěti letech. Dle listu The Guardian však může jít o mnohem větší počty.
Snímek Khalila Ahmada získal prestižní ocenění
Dánský fotograf Mads Nissen zachytil afghánského teenagera Khalila Ahmada na fotografii, na níž si chlapec odhaluje jizvu, která mu zůstala po odebrání ledviny. Snímek vznikl 19. ledna 2022 a jeho autor za něj získal prestižní ocenění World Press Photo Story of the Year 2023. Fotografie s názvem „Cena míru v Afghánistánu“ je součástí série fotografií Madse Nissena zobrazujících obyčejné afghánské lidi bojující proti chudobě.
Fotografie „obletěla svět“ a upozornila na obrovské utrpení prostých Afghánců, kteří se snaží zajistit si prodejem ledvin alespoň základní lidské potřeby, jako jsou jídlo nebo léky. Zároveň si mnoho lidí zcela logicky položilo otázku, kdo je příjemcem takto odebraných orgánů? Odpověď lze najít ve vyjádření člena speciální skupiny pro vyšetřování nezákonného obchodu s ledvinami. Aktivista Sajid Ašraf Sadat je přesvědčen, že za hranicemi Afghánistánu je po orgánech vysoká poptávka a prodávají se tam za mnohem vyšší cenu. Do nelegálních odběrů ledvin jsou podle něj přitom zapojeni samotní afghánští lékaři i celé nemocnice.
Zjistili jsme, že nemocnice nejednají podle zákona. V Afghánistánu i mimo něj jsou tací, kteří povzbuzují lidi k tomu, aby své ledviny prodávali. Získají pro ně víza a pošlou na druhou stranu hranice. Mimo Afghánistán je totiž poptávka po transplantaci ledvin vyšší. Země jako Írán potřebují ledviny a chudí Afghánci jsou nuceni je prodávat.
S nelegálním obchodem s ledvinami se snažila od května 2021 bojovat minulá vláda prezidenta Ašrafa Ghaního. V současné době vzhledem ke špatné bezpečnostní situaci se vyšetřování nelegálního obchodování s ledvinami zcela zastavilo a nechutný byznys nyní vzkvétá více než kdykoliv předtím. Počet lidí, kteří chtějí prodat ledvinu rapidně stoupá, a tím se snižuje i její „tržní cena“. Zatímco se v minulosti částka za ledvinu pohybovala v rozmezí 3500 až 4000 dolarů, v současnosti ji lze sehnat i za 1500 dolarů.
Jen stěží si lze představit, jak strašně zoufalý musí být rodič, který prodá ledvinu svého dítěte. Je smutným faktem, že takto získané peníze většinou rodinám slouží ke splacení starých dluhů nebo jim finance z prodeje nevydrží věčně, a tak se velká část z nich po určité době znovu „chytne“ do té samé pasti plné nepopsatelné beznaděje, bídy a hladu. Jen s tím rozdílem, že někteří rodinní příslušníci již mají o ledvinu méně…
Vaticannews, irozhlas.cz, worldpressphoto.org, theguardian.com, hani.co.kr, theweek.com, youtube.com, Wikipedia
Svět jako na dlani. 100+1 zahraniční zajímavost. 2023, č. 10, s. 34-37.
