Článek
Herečku Veroniku Jeníkovou (59 let) si mnozí diváci pamatují i díky lehce eroticky laděným filmovým scénám. Pohled na její dokonalé křivky ve snímku Pozor, vizita! jistě potěšil nejednoho muže. Její jméno asi bude navždy rovněž spjato se snímkem Bony a klid, v němž si zahrála atraktivní Evu. Ačkoliv si zde nesundala tričko a nepředvedla své bujné vnady, přesto se lechtivá scéna z tohoto filmu řadí k těm, na které se nezapomíná. Veronika Jeníková nepatří k celebritám opředeným skandály, své soukromí si střeží, ale vloni ji zasáhla tragédie, o které sama v médiích otevřeně promluvila.
Začátky pro ni nebyly lehké
Veronika Jeníková přišla na svět 4. června 1964 v Praze. Jako malá ráda navštěvovala divadelní představení a chodila na dětské filmy do kina. Ve čtrnácti letech nastoupila na gymnázium, kde se přihlásila do dramatického kroužku. Tam si ji posléze vybrali televizní tvůrci pro svou inscenaci Podej mi ruku a přestaň se bát (1979). Veronika se tehdy dozvěděla, že se dá studovat i hudebně dramatický obor na konzervatoři, a rozhodla se udělat ve svém životě zásadní změnu.
Ještě v průběhu prvního ročníku studií na gymnáziu přešla na Pražskou konzervatoř, kde vystudovala herectví. Na svá studentská léta však nevzpomíná příliš ráda, protože na škole podle ní nepanovaly mezi studenty zrovna přátelské vztahy. Cítila mezi studenty rivalitu a s obavami se zamýšlela nad tím, zda takovému chování bude muset v budoucnu čelit i v divadle, kam jednou nastoupí.
Svou první velkou filmovou roli získala ještě během studií na konzervatoři. Tehdy si ji slavný režisér Karel Kachyňa vybral pro ztvárnění postavy mladinké drzé pacientky Manky v hořkosladkém snímku Pozor, vizita! (1981). Když Veronika zjistila, že bude muset předvést před kamerou striptýz, byla z toho nemile zaskočena a raději se „hodila marod“, aby se svlékání vyhnula. Režiséra Kachyňu se snažila obměkčit i Veroničina maminka, ale ten na nahé scéně trval, a tak se nakonec natočila až jako poslední. Tenkrát jí bylo pouhých sedmnáct let, velmi se styděla a při natáčení choulostivých pasáží si poplakala.
Ve škole viselo na nástěnce oznámení o konkurzu, a tak jsem tam šla. Kamerové zkoušky spočívaly v tom, že jsem měla být sprostá a plivat na nějakého dědka. Nazkoušela jsem si to, a když jsem tam přišla, zjistila jsem, že budu plivat na Rudolfa Hrušínského. To jsem zapomněla nejen text, ale i jak se jmenuju.
Veronika Jeníková
Proslavila se jako filmová a seriálová herečka
V 80. letech pak Veronika natočila své další velmi úspěšné snímky, z nichž si připomeňme třeba film Pásla kone na betóne (1982), kde v tragikomickém příběhu hraje mladou Pavlínku. Mnozí diváci si ji také zamilovali jako půvabnou nevinnou Růženku v „cimrmanovské“ komedii režiséra Ladislava Smoljaka Rozpuštěný a vypuštěný z roku 1984, která dnes patří k nejlepším dílům svého žánru naší kinematografie.
Proslavila se také rolí Evy přezdívané Evička Tričko v dnes již ikonickém filmu Bony a klid (1987), který byl ve své době divácky velmi úspěšný. Veronika se zde mimo jiné objevila v nezapomenutelné erotické scéně s Janem Potměšilem, během níž si na sobě ponechala tričko. Herečka později uvedla, že ji překvapuje zájem právě o tuto scénu, která podle ní není nějak zvlášť odvážná. Možná je to tím, že zde nebyla použita prvoplánová nahota, a tak zbylo hodně prostoru pro divákovu fantazii.
Herečku televizní diváci také dobře znají díky účinkování v oblíbeném seriálu Ordinace v růžové zahradě (2005), kde se představila jako zdravotní sestřička Vendulka Čížková, která se prakticky neusmívá, má pedantickou povahu a zahořklý pohled na život. Veronika podotýká, že se svou seriálovou postavou toho nemá v reálném životě moc společného. Ke ztvárnění zdravotnice Vendulky se vyjádřila takto:
O Vendulce jsem věděla tolik, že je to zapšklá stará panna, která se zamiluje a rozkvete. Víc nic. Už tenkrát mi ale bylo jasné, že tu roli nemůžu hrát černobíle - tedy že Vendulka bude typově jen taková a nikdy ne jiná. Tohle je seriál o normálních lidech a ani v životě člověk není jen zlý, nebo hodný.
Divadlo měla vždy nejraději
Přestože je Veronika Jeníková známá především díky filmovým a televizním rolím, její prioritou vždycky bylo a nadále je divadlo. Po absolvování konzervatoře získala své první angažmá v divadle v Divadle Jaroslava Průchy v Kladně, kde strávila tři roky. Poté se v roce 1987 navrátila do Prahy a působila v Městských divadlech pražských, zejména pak v Divadle ABC.
Po uplynutí dvou desítek let se Veronika vydala na samostatnou uměleckou dráhu a stala se herečkou na volné noze. Diváci ji dnes mohou vídat v Divadle Na Jezerce či v představeních Divadelní společnosti Háta. Veronika se profesně nebojí žádné výzvy a na prknech, co znamenají svět, si zahrála celou plejádu jak komických, tak i tragických postav.
O svém soukromí nerada mluví
Veronika Jeníková se řadí ke známým osobnostem, které nerady poskytují rozhovory. Nicméně v minulosti několikrát učinila výjimku a prozradila i něco málo ze svého soukromí. Upřímně hovořila například o své práci, dětech nebo rodičích. Přestože herečku práce naplňovala, v jejím životě byla na prvním místě vždy rodina. Když jí bylo dvacet tři let, vzala si za manžela svého hereckého kolegu z kladenského divadla Čestmíra Gebouského. Z manželství se jim narodili syn Lukáš a dcera Kamila.
Veronika miluje pohyb, ráda cvičí a lyžuje, a tak když má možnost a volnou chvilku, vyráží na hory. K jejím zálibám patří také cestování. Ráda létá k moři a mezi jejími oblíbenými destinacemi jsou třeba Egypt nebo Řecko. Herečka jeden čas zkoušela i podnikat. Splnila si sen a spolu s manželem provozovala malé pekařství. Chtěla tímto počinem navázat na rodinnou tradici, neboť její dědeček v období první republiky provozoval vyhlášené Jeníkovo pekařství. Kouzlo starých časů se však nedostavilo a Veroničiny romantické představy o tom, že se vůně jejich čerstvě upečených rohlíků a housek bude linout celou ulicí, vzaly brzy za své. Po krátké době pekařství zavřela a vrátila se k herectví.
Rodinná tragédie ji hluboce zasáhla
Loňský rok byl pro sympatickou herečku velmi smutný. V červenci ji zdrtilo náhlé úmrtí její herecké kolegyně Jany Šulcové, která zemřela na srdeční selhání ve věku 76 let. Podle Veroniky si byly hodně blízké a Jana byla pro Veroniku podle jejích slov její „druhou maminkou“. A aby toho nebylo málo, potkala vloni Veroniku ještě smutná rodinná tragédie. Veroničin milovaný tatínek zemřel souhrou nešťastných událostí poté, co navštívil svou ženu v Alzheimer centru a utrpěl tam vážný úraz.
Maminka herečky totiž trpí pokročilým stadiem Alzheimerovy choroby a v době, kdy ji její manžel navštívil, dostala bohužel náhlý záchvat zuřivosti. Při přetahování o pyžamo otec Veroniky upadl tak nešťastně, že si zlomil tři žebra a dostala se mu do plic voda. Následkům tohoto zranění bohužel podlehl. Veroničin otec se chtěl přitom ke své ženě do Alzheimer centra nastěhovat, aby jí mohl pomáhat a být na blízku. Veronika měla s oběma rodiči moc hezký vztah a ve stáří se o ně snažila co nejlépe pečovat. Tato smutná událost jí doslova otřásla.
Letos sympatická herečka Veronika Jeníková oslaví 60. narozeniny. Snad jí tento rok přinese do života znovu radost, klid a štěstí…
Zdroje: super.cz, novinky.cz, ceskatelevize.cz, csfd.cz, fdb.cz, expres.cz, tn.nova.cz
Wikipedia, heslo Veronika Jeníková
