Článek
Věkem podmíněnou oční nemocí zvanou makulární degenerace (VPMD) u nás trpí každý šestý senior. Jedná se o závažné onemocnění sítnice, které se zpočátku většinou projevuje jen neurčitými příznaky, jimž řada lidí nevěnuje patřičnou pozornost, nebo je ani nepostřehne. K lékaři se pak pacienti dostaví až v pokročilejším stadiu choroby, kdy už může být na účinnou léčbu pozdě. Odhaduje se, že VPMD má v Česku přibližně 350 000 lidí, ale třetina z nich to ani netuší. Odborníci se proto snaží zvýšit povědomí o této závažné chorobě a nabádají veřejnost, aby se aktivně zapojila do prevence formou samovyšetření.
VPMD vás může rychle připravit o zrak
Spolu s tím, jak člověk stárne, dochází u něj mimo jiné i ke zhoršení zraku. Makulární degenerace se od běžných potíží s viděním na blízko, či na dálku, které spraví brýle, zásadně liší, protože způsobuje fatální poškození zraku a bohužel i slepotu. K rizikovým faktorům pro rozvinutí VPMD patří zejména věk nad padesát let, světlá barva očí, „ostré“ sluneční záření, kouření, cukrovka, obezita, vysoký krevní tlak a cholesterol či kardiovaskulární onemocnění. Genetika se na jejím vzniku podílí až čtyřiceti procenty, a to v případě, že VPMD mají otec i matka. Nemoc má dvě formy -suchou a vlhkou, přičemž obě představují pro pacienta riziko oslepnutí.
Na suchou formu onemocnění neexistuje účinná léčba
Suchá forma je nejčastější a postihuje 85-90 % pacientů. U nemocných dochází k postupnému úbytku a poškození sítnicových buněk, což má za následek pomalé zhoršování vidění, k němuž dochází v řádu několika let. U suché formy není výjimkou, že se během let změní v závažnější vlhkou formu a nejen proto je potřeba věnovat pacientům, kteří jí trpí, patřičnou pozornost. Nemocným se doporučuje žít zdravým životním stylem, mít vyvážený jídelníček a dostatek pohybových aktivit přiměřené intenzity s ohledem k jejich věku i celkovému zdravotnímu stavu.
Také je pro ně důležité užívat vitamíny C a E, dále doplňky stravy obsahující lutein, zeaxanthin, betakaroten, omega-3 nenasycené mastné kyseliny, selen, zinek a měď. Dávkování by měl určit ošetřující lékař. Je vhodné poradit se i o vhodném stravování, aby tělo dokázalo všechny tyto látky co nejlépe využít. Například přípravky, které obsahují karotenoidy, by se měly užívat krátce po malém tučném jídle a zapíjet mlékem, aby se lépe vstřebaly. Pro pacienty je rovněž nezbytně nutná ochrana očí před UV zářením.
Tato opatření pomáhají chorobu zpomalit, ale nejsou schopna její postup zcela zastavit. MUDr. Libor Hejsek, Ph.D., FEBO, viceprezident České vitreoretinální společnosti, k léčbě suché formy uvedl: „V současné době nemáme účinnou metodu léčby, tato je ale již předmětem výzkumu.“ Nyní se provádějí studie, kdy jsou pacientům do sklivce oka aplikovány léky, které pomáhají zastavit rozvoj onemocnění.
Vlhkou formu lze léčit, ale jde o souboj s časem
U vlhké formy dochází k prorůstání cév pod sítnicí do míst, kde být nemají. Cévy pak propouští tekutinu do zadní části oka a její hromadění způsobuje otok na sítnici, může docházet i ke krvácení do sítnice nebo k jejímu odloučení a vzniku jizev. Pokud nedojde u nemocného k včasnému nasazení léčby, dochází u něj k poměrně rychlé ztrátě zraku. Pacienta v tomto případě od závažného poškození očí nebo úplné slepoty většinou dělí jen pouhé týdny nebo měsíce.
U vlhké formy VPMD došlo v léčbě pacientů v posledních několika letech k velkým pokrokům. Pokud se nemocný dostaví včas, je mu nasazena speciální léčba, která je velmi účinná a dokáže zvrátit špatný vývoj onemocnění a s ním spojené oslepnutí.
Do roku 2003 jsme museli pouze sledovat, jak naši pacienti přicházejí o zrak a stávají se z nich prakticky slepí. Dnes je možné léčbou nemoc nejen zastavit, ale též zlepšit subjektivní vidění zmírněním projevů a nově také prodloužit intervaly mezi dávkami.
Příznaky lidé často přehlížejí
K nejčastějším příznakům, které vás před VPMD mohou včas varovat, patří vidění „jako v mlze“, barvy se najednou mohou zdát méně výrazné, zhoršuje se vidění za šera a za tmy, během čtení se „vlní řádky“, musíte více zaostřovat, špatně vidíte titulky v televizi, máte na oku flíčky, v zorném poli najednou vidíte šedý či tmavý stín či skvrnu, dělá vám problém číst i s brýlemi, vidíte rozmazaně nebo se vám po vystavení jasnému světlu jen velmi pomalu vrací zrakové funkce.
Odborníci upozorňují, že zásadní roli při léčbě hraje u této choroby čas. Lidé, kteří mají uvedené potíže, by měli bezodkladně vyhledat očního specialistu a výslovně ho upozornit na tyto problémy. Nemoc je zákeřná kromě jiného také v tom, že zpočátku si nemocní nemusí výše uvedené varovné signály ani uvědomovat, protože zdravé oko nahrazuje nedostatky vidění nemocného oka. Proto je velmi důležité předcházet tomu, aby se nemoc „plíživě“ dostala do pokročilejšího stadia a pravidelně si oči kontrolovat.
Jak se otestovat
K včasnému odhalení VPMD výrazným způsobem pomáhá pravidelné samotestování za pomoci takzvané Amslerovy mřížky. Při podezření na VPMD nebo v rámci prevence je dobré dělat si pravidelně jednoduchý test, který zvládne snadno každý a navíc se dá provádět i z pohodlí domova. Test vymyslel švýcarský oční lékař Marc Amsler. Mřížka se skládá z vodorovných a svislých čar a od roku 1945 se běžně používá v oftalmologii.
Postup testování je jednoduchý a zvládne ho každý i v domácích podmínkách. Vyšetřovaný si nasadí brýle na čtení, zakryje si jedno oko a dívá se do středu mřížky na černý fixační bod ze vzdálenosti přibližně 30-45 cm. Pečlivě pozoruje, jestli vidí všechny čtverce mřížky, zda zřetelně vidí také čtyři rohy mřížky a sleduje, jestli se mu některé z čtverců nejeví pokřiveně, zdeformovaně nebo zkresleně. Poté si stejným způsobem zkontroluje i druhé oko.
Na webových stránkách zřízených Českou vitreoretinální společností se lidé mohou sami dle přesných instrukcí otestovat a najdou zde i mnoho užitečných informací o této chorobě, včetně možnosti nechat si případně mřížku zaslat na e-mail nebo také poštou.
Nenechte nic náhodě a navštivte lékaře
Odborníci apelují na všechny, aby makulární degeneraci v žádném případě nepodceňovali. Pokud mají lidé potíže nebo objeví při testování odchylky od normálu, je důležité, aby se co nejdříve obrátili na svého oftalmologa, který pak na základě dalších vyšetření určí, jestli se skutečně jedná o VPMD, a případně se s pacientem domluví na vhodném léčebném postupu.
Na výzkumu odhalení příčin onemocnění VPMD, nových způsobech léčby i hledání dalších možností prevence se podílí vědci z celého světa a v posledních letech dosahují velkých pokroků.
Wikiskripta, heslo: Amslerova mřížka
Wikipedia, heslo: Makulární degenerace