Článek
Pokrok zkrátka nezastavíš. Poté, co jsme úspěšně delegovali psaní milostných dopisů, programování a tvorbu „umění“ na křemíkové mozky, došla řada na ty nejpovolanější: na krávy (skot, aby mne někdo nenařkl z biologického analfabetismu). Tradice divokého západu, romantika táborových ohňů, osamělý jezdec čistící kolt a věrná border kolie, která rozumí každému hlesnutí? Zapomeňte. Nastupuje Cowboy 2.0 (v beta verzi) algoritmus ukrytý v plastovém obojku s GPS, Wi-Fi a vibračním motorkem.
Představa je fascinující a technologičtí nadšenci už otevírají šampaňské. Pojďme se podívat, jak tato kybernetická idyla vypadá v reálu, když se střetne selský rozum s korporátním vizionářstvím.
Jak funguje virtuální pastevec (v brožuře pro investory)
Princip je geniálně jednoduchý. Na mapě v mobilu nakreslíte prstem čáru; to je vaše nová neviditelná ohrada. Skot se pase, přiblíží se k linii, obojek zapípá. Když pípání ignoruje (což je její základní kognitivní nastavení), dostane slabý elektrický impuls nebo vibraci. Kráva pochopí, otočí se a dál spokojeně žvýká.
- Výsledek: Žádné ploty, žádné náklady na lidi, žádní psi, které musíte krmit a cvičit. Jen čistá, ekologická, digitální harmonie.
Krutá realita aneb Když AI narazí na hovězí inteligenci
Každý, kdo někdy viděl živé půltunového tvora zblízka, a nejen tu fialovou na obalu čokolády, ví, že disponuje specifickým druhem tvrdohlavosti, kterou žádný programátor v Silicon Valley ani v Karlíně nenasimuluje. V reálném provozu se začnou dít věci, se kterými „prompťáci“ nepočítali:
- Šikana na pastvě: Krávy mají svou hierarchii. Co se stane, když alfakráva (říkejme jí třeba Mařena) zjistí, kde přesně je ta neviditelná linie, a začne k ní tlačit submisivní družku? Ta chuděra bude dostávat rány proudem jen proto, že ji Mařena nepustí zpátky. Algoritmus v cloudu to vyhodnotí tak, že kráva vykazuje „asociální chování“ a pošle farmáři chybové hlášení.
- Signál na nule, krávy v prachu: Virtuální ohradníky stojí a padají s GPS a mobilním signálem. Stačí jedna pořádná bouřka, výpadek lokálního vysílače nebo husté údolí, kde lišky dávají dobrou noc, a celé stádo se ocitne v režimu „offline“. A jakmile kráva zjistí, že to na hranici nepípá, probudí se v ní duch jejích divokých předků. Než se systém restartuje, máte stádo na dálnici nebo v sousedově kukuřici.
- Aktualizace firmwaru uprostřed noci: „Vážený chovateli, váš obojek SmartCow™ se právě aktualizuje na verzi 4.2. Během následujících 20 minut nebudou funkce ohradníku dostupné.“ To je přesně ta chvíle, kdy se vůdce stáda rozhodne otestovat šťavnatější jetel za horizontem.
- Kybernetický pes vs. vlk: Výrobci tvrdí, že obojek nahradí i pasteveckého psa. Jistě, obojek umí krávu monitorovat, poslat SMS, že běží příliš rychle nebo že jí stoupla teplota. Ale až z lesa vyskočí hladová smečka vlků, digitální obojek jim těžko vycení zuby. Vlkům sice můžete zkusit poslat nesouhlasný email, ale pes je přece jen operativnější řešení.
Co na to kovboj?
Skutečná náhrada kovbojů a psů je zatím spíše zbožným přáním startupů, které potřebují prodat další předplatné (SaaS = Software as a Service, v tomto případě spíše Stádo jako služba).
Ano, tyhle obojky reálně fungují a šetří kilometry drátů. Dokážou optimalizovat pastvu tak, aby krávy nesežraly všechno najednou. Ale představa, že farmář bude sedět v teple u kafe, sledovat na tabletu „dashboard“ a pes bude doma na gauči pobírat starobní důchod, je naivní.
Když se totiž pětitunové stádo rozhodne, že má cloudových řešení plné zuby, stále ještě potřebujete někoho na koni (nebo ve čtyřkolce) a pořádného psa, kteří mají to, co umělé inteligenci zatím zoufale chybí: přirozenou autoritu a schopnost jednat v blátě.
Takže ano, kovbojíčka to možná nahradí. Ale až ve chvíli, kdy i ty krávy budou ze syntetického masa a budou se pást na virtuální trávě v blízké budoucnosti, až nám opravu tuhle flákotu zakážou. Do té doby bych ty biče a psí granule ještě nevyhazoval.
