České kláštery: Kladruby, perla západních Čech

Přes devět století stojí Kladruby, někdejší benediktinský klášter, nad údolím Úhlavky poblíž západočeského města Stříbra. Počátkem 12. století byl klášter založen knížetem Vladislavem I. v řídce osídleném pohraničí při tzv. Norimberské stezce, důležité obchodní tepně tehdejší Evropy. Perlu západních Čech z něj učinila přestavba v duchu tzv. barokní gotiky slavného architekta Santiniho.

Z klášterního komplexu, zaujímajícího po staletí ve zdejší oblasti významné místo náboženské, hospodářské i kulturní, vystupuje coby dominanta impozantní chrám, upravený barokně-gotickyproslulým stavitelem Janem Blažejem Santini-Aichelem. Šestačtyřicetimetrová kupole nese zlacenou mariánskou korunu, zářící do daleka. Osmicípou hvězdu coby další symbol Panny Marie (a rovněž Santiniho symbol) nalezneme pak na podlaze uvnitř chrámu.

Původně podstatně prostší benediktinský konvent založil už roku 1115 „ke cti Panny Marie a sv. Benedikta“ český kníže Vladislav I. (pro zajímavost- byl synem prvního českého krále Vratislava a otcem krále druhého, rovněž Vladislava). Románský komplex staveb byl dovršen za vlády Václava I. roku 1233 výstavbou trojlodní gotické baziliky.

Kníže Vladislav svou fundaci dostatečně zaopatřil a ani jeho potomci klášteru přízeň neodebrali, a tak se zdejší benediktini (příchozí z bavorského Zwiefaltenu) mohli kromě duchovních záležitostí věnovat i práci kolonizační; zakládali nové vsi i nové cesty. Časem přibyl i význam politický – např. roku 1219 svolal král Přemysl Otakar I. právě do kladrubského kláštera církevní i světské hodnostáře kvůli vzájemným rozporům – vyřešením bylo tzv. Kladrubské narovnání.

Ještě známější je propojení se sv. Janem Nepomuckým. Politická situace konce 14. století nebyla právě jednoduchá. Král Václav IV. tehdy přemýšlel o zrušení Kladrub, jejichž rozsáhlý majetek plánoval využít pro založení nového západočeského biskupství, a tím oslabit vliv svého rivala (a někdejšího přítele) arcibiskupa Jana z Jenštejna. K tomu měl panovníkovi dopomoci jím „doporučený“ nový kladrubský opat, jehož volba se zanedlouho očekávala. Zdejší benediktini však neuposlechli a dle svého práva zvolili po úmrtí starého opata zcela jinou osobu. A nyní přichází „na scénu“ Jan z Pomuku, který jakožto generální vikář a arcibiskupův člověk, tuto novou volbu potvrdí. S tím už Václav IV. nemůže nic dělat, a protože arcibiskup Jenštejn je mimo dosah, vylije si král, proslulý výbuchy vzteku, svou zlost na Janovi. Konec je známý – vikářovo umučení a vhození do Vltavy (1393). Svatořečený Jan se později stává nejznámějším českým světcem.

Kladruby patřily ve 14. století k nejbohatším klášterům Českého království. Když však roku 1421 „zaúřadovali“ husité, byly pobořeny a velká část majetku ztracena. Slavné časy se navrátily až počátkem 18. století pod správou činorodého opata Maura Fintzguta. Ten se pustil do odvážné přestavby klášterního chrámu pod vedením Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Výsledkem byla architektonická perla ve stylu tzv. barokní gotiky s využitím původních stavebních prvků. Dvě věže někdejší románské baziliky nahradila mohutná barokní kopule nad křížením, exteriér získal nové západní průčelí gotického vzhledu. Kostel s plným názvem Nanebevzetí Panny Marie, sv. Benedikta a sv. Wolfganga byl vysvěcen roku 1726 a dodnes je dodnes s délkou 84 metrů třetím největším chrámem českých zemí - po pražském Svatovítském chrámu a Sedlci u Kutné Hory.

Ke gotickému exteriéru navrhnul Santini stejně laděný interiér, který spolu se sochařskou výzdobou Matyáše Bernarda Brauna, jeho mladšího současníka Řehoře Thényho, s freskami bavorských mistrů vrcholného baroka bratří Asamů, náhrobkem knížecího zakladatele či gotickou Růžencovou Madonou na hlavním oltáři můžeme dodnes obdivovat v rámci chrámové prohlídky. Kromě obnovy kostela došlo za Finzgutova nástupce i na Nový konvent, jehož stavba byla svěřena do rukou neméně proslulého Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Byl rok 1770 a konečně bylo vše hotovo. Jak ovšem milovníci historie vědí, jen malá chvilka zbývala do konce, přesněji do josefínských klášterních reforem. V rámci nich jen o 15 let později císař Josef II. starobylý klášter - tak jako mnoho jiných - zrušil. Klášterní prostory se změnily ve vojenský špitál, kasárna a invalidovnu.

V roce 1825 zakoupil Kladruby polní maršál kníže Alfréd I. Windischgrätz, jehož rodu náležel areál až do roku 1945. Windischgrätzové, jejichž hrobku rovněž najdeme v klášterním chrámu, zde pro změnu vybudovali pivovar, část se proměnila na byty a část na vzácnou knihovnu s rodinným archívem. Kostel zůstal sloužit svému účelu.

Po válce Kladruby zabavil stát. Na konfiskátu „hospodařily“ Státní statky a  Státní lesy; koncem šedesátých let se někdejší klášter dostal pod správu budoucího Národního památkového ústavu. A pod ní zůstal dodnes.

A co dnešní návštěvník uvidí? Podle toho, jakou si zvolí prohlídkovou trasu. Klášter přibližuje život řeholníků spolu s prohlídkou chrámu a rekonstruovaného rajského dvora, upraveného na klášterní zahradu. Zámekse zabývá rodem Windischgrätzů, a prohlídkový okruh Santini exteriéry a interiéry klášterního kostela.

Během léta hostí Kladruby množství kulturních akcí, např. Benediktinské dny, festival Kladrubské léto, nejrůznější jarmarky atd. V areálu probíhá i sčítání a monitoring netopýrů. Okolím prochází naučná šestikilometrová stezka s 15 zastaveními, poblíž pak najdeme tři mohutné duby letní (památné stromy) i dva objekty lehkého opevnění z roku 1938.

A jedna specialita - k 900. výročí založení kláštera vznikla v roce 2015 speciální série parfémů (Stella Santini a další) s expozicí Archiv vůní (která nicméně není součástí prohlídek).

Nejen hrady, ale i některé kláštery mají své pověsti, a Kladruby nejsou výjimkou. Neobejdeme se bez klášterního pokladu, zakopaného zdejšími řeholními bratry neznámo kde, ani bez duchů  – mnicha hrajícího na housle či samotného knížete Windischgrätze.

A podle čeho nesou Kladruby své jméno? To prý kdysi po kladrubské stezce putoval sám svatý biskup Wolfgang. Když čekal na opravu poškozeného kola svého povozu, usnul a ve snu se mu zjevila Panna Maria; sdělila mu, že tu vznikne klášter s chrámem jí zasvěceným. Světec tedy „narubal“ k označení místa dvě klády – odtud Kladruby. A právě v tomto místě prý dnes stojí hlavní oltář kladrubského chrámu.

Zdroje:

https://www.klaster-kladruby.cz/cs/o-klasteru/historie

https://www.klasterkladruby.cz/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kladrubsk%C3%BD_kl%C3%A1%C5%A1ter

https://www.kudyznudy.cz/aktivity/kladruby-klaster-benediktinu-prestaveny-janem-bl