Hlavní obsah
Cestování

Putování po Skotsku: Dunvegan, bašta MacLeodů a domov Vílí vlajky

Foto: Helena K.

Dunvegan Castle, Skye, Skotsko

Dunvegan, osm set let starý hrad, opředený klanovými legendami s kouzelnou Vílí vlajkou. Kromě starobylého sídla na ostrově Skye můžete prozkoumat zámecké zahrady nebo se vydat na plavbu za tuleni.

Článek

Dunvegan Castle (Caisteal Dhùn Bheagain), původně přírodní skalní pevnost na ostrově Skye, je považován za jednou rodinou nejdéle obydlený skotský hrad. Zásluhou viktoriánské přestavby sice nemá ten správný rozpadlý hradní „look“ (vyhlíží spíše jako malá Hluboká), ale romantiky a ducha starobylých dějin tu najdete opravdu hodně.

Bašta vlivného rodu MacLeodů začíná psát své dějiny počátkem třináctého století, místo však bylo osídleno už dříve. Rekonstrukce z poloviny 19. století, dílo 25. náčelníka Normana MacLeoda, skrývá pod jednotícím pláštěm několik samostatných budov z vícera stavebních období. Kromě „klasických“ pokojů, sbírek zbraní či nejrůznějších zajímavostí uchovává Dunvegan trojici „kouzelných“ artefaktů - Dunveganský pohár, Roh sira Roryho Móra a slavnou Vílí vlajku.

Historickým předkem slavného klanu erbu býčí hlavy, jehož hrady najdeme rozeseté po celé Vysočině i ostrovech Skotska, byl Seveřan Leod; dva z jeho synů se stali zakladateli dvou větví MacLeodů: z Dunveganu, Harrisu a Glenelgu (Tormod/Norman MacLeod) a z Lewisu (Torquil MacLeod). Na ostrově Skye soupeřili o moc v mnoha krvavých bitvách s neméně mocnými MacDonaldy.

V polovině devatenáctého století byl 25. náčelník klanu nucen odstěhovat se do Londýna, kde pracoval jako úředník - ve snaze vypomoci svým nájemníkům při děsivém „bramborovém hladomoru“ se totiž finančně zruinoval. Teprve za dalších osmdesát let se na Dunvegan natrvalo - už coby starý pán - vrátil 27. náčelník sir Reginald MacLeod. Ten také roku 1933 poprvé otevřel hrad veřejnosti, v čemž po druhé světové válce pokračovala jakožto 28. náčelnice jeho dcera Flora MacLeod (už druhá žena u MacLeodů v této hodnosti).

Udržovat dnes Dunvegan v chodu není ovšem žádná legrace, jak se nedávno ukázalo. V roce 2000 se pokusil 29. náčelník John MacLeod prodat za cenu 10 milionů liber zdejší ikonické pohoří Black Cuillin (v držení klanu), aby měl na opravy rodinného sídla; do ložnic si prý hosté už dokonce museli nainstalovat deštníky. Zvedla se velká vlna nevole a k prodeji nedošlo. „Lidé si stěžují, jako bych si snad měl strčit do kapsy 10 milionů a utéct na Bermudy pít martini“, prohlašoval trpce sir John. Jeho syn a zároveň 30. náčelník Hugh Magnus MacLeod posléze zajistil finance méně drastickým způsobem a Black Cuillin nakonec zůstal ve vlastnictví MacLeodů.

Mezi významné rodinné dědictví uchovávané na hradě Dunvegan patří tři vzácné „kouzelné“ artefakty: Dunveganský pohár, Roh sira Roryho Mora a třetí a nejslavnější – Vílí vlajka (Fairy Flag).

Dřevěný ceremoniální Dunveganský pohár z konce 15. století je ozdoben stříbrem, niellem a zlatem. Irská práce nezvykle čtvercového tvaru stojí na čtveřici stříbrných nožek oblečených do botek a nohavic. Zvláštně vzorovaný pohár, o němž se zmiňuje také spisovatel Walter Scott, zdobí nápis s christogramem (symbol či zkratka jména Ježíše Krista). Dle legend je pohár podstatně starší, dokonce se prý dostal do vlastnictví Macleodů prostřednictvím víl. Mimochodem, lidové pověsti o „vílích pohárech“ jsou v severozápadní Evropě časté, většinou jde o krádež z mohyly („vílího kopce“); zloděj pak bývá pronásledován nadpřirozenými bytostmi a někdy artefakt skončí v rukou šlechtice či na církevní půdě.

Roh sira Roryho Móra je zdobený volský picí roh se stříbrnou špičkou možná severského původu. Dle klanového zvyku měl každý nový náčelník vypít plný roh vína (1,1 litru) k prokázání své mužnosti. Když královna Alžběta II. s princem Filipem navštívila v roce 1956 Dunvegan, byl vnukovi někdejší náčelnice Flory podán roh naplněný klaretem – zdařilo se za 1 minutu a 57 sekund.

A nakonec proslulá Fairy Flag, tedy Vílí vlajka. Starobylé dědictví MacLeodů tvoří čtvercový kus dnes už lehce potrhaného žlutohnědého hedvábí o straně cca 45 cm, pokrytý malými červenými „elfími tečkami“. Hedvábí zřejmě skutečně pochází z Blízkého východu; někteří jej spojovali s relikvií, s křížovými výpravami nebo s tzv. havraním praporem, užívaným Vikingy. Hradní stránky hovoří o 4. až 7. století.

Když roku 1814 navštívil Dunvegan sir Walter Scott, popsal Vílí vlajku ve svém deníku. Může být použita jen třikrát (dvakrát už své schopnosti prokázala a třetímu pokusu prý bylo vždy odoláno). Legend o jejích kouzelných schopnostech a původu je povícero. Magické vlastnosti Fairy Flag násobily počet mužů na bojišti, rozprostřena na svatebním loži měla zajistit plodnost, chránila před dobytčím morem a poněkud bizarně navíc přiváděla do zdejšího jezera sledě. Vílí vlajka, uchovávaná původně v železné truhle na hradě, měla své ochránce i dědičné nosiče; pouze nejstarší muž ze zvolené rodiny směl vlajku rozvinout.

Kouzelný prapor je prý darem víly svému lidskému partnerovi, s nímž nemohla zůstat. V některých variantách se tak jako Bílá paní vracela ke svému dítěti a zpívala mu speciální ukolébavku (případně ho balila do Vílí vlajky); chůva v náčelnické rodině MacLeodů ji musela umět zpívat - věřilo se totiž v ochrannou moc „vílí ukolébavky“.

Zdá se, že i v modernějších časech je „vílí tradice“ v Dunveganu stále živá – za druhé světové války prý fotografie Fairy Flag, nošená v kapse, přinášela štěstí během bombardovací mise nad Německem jednomu z členů klanu. Ostatně, když sir Reginald diskutoval s jistým odborníkem o možném původu Dunveganské vlajky, ukončil prý vědeckou diskusi slovy: „Můžete tomu věřit, ale já vím, že ji mému předkovi daly víly.“

A co na hradě ještě uvidíme? Velký dvouruční meč „Claymore“ 7. klanového náčelníka, dudy MacCrimmonů, dědičných dudáků MacLeodů po třináct generací (ano, opět zde figuruje víla) nebo třeba pramen vlasů Bonnie Prince Charlieho plus mnoho dalších zajímavostí.

V průběhu staletí uvítal Dunvegan nejednoho slavného návštěvníky – kromě spisovatele sira Waltera Scotta také královnu Alžbětu II., japonského korunního prince Naruhita či krále Karla III. s jeho ženou Camillou.

Hrad je otevřen od dubna do října, je možné domluvit i setkání s majitelem hradu. V létě se rovněž konají výlety lodí za tuleni. A srpen je ve znamení schůzky členů klanu MacLeod z celého světa.

Zdroje:

oficiální stránky hradu Dunvegan Castle

Foto: Helena K.

Dunvegan Castle, Skye, Skotsko

Foto: Helena K.

Dunvegan Castle, Skye, Skotsko

Foto: Helena K.

Dunvegan Castle, Skye, Skotsko

Foto: Helena K.

Dunvegan Castle, Skye, Skotsko

Foto: Helena K.

Dunvegan Castle, Skye, Skotsko

Foto: Helena K.

Dunvegan Castle, Skye, Skotsko

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz